Jak jsem chtěla pomáhat v psím útulku

moje zkušenost s psím útulkem

Jak jsem chtěla pomáhat v psím útulku

Můj příběh se stal již dávno, před mnoha lety, asi v roce 1995, ale i tak jsem se rozhodla Vám o tom napsat. Byla a jsem velkým milovníkem všech zvířátek a proto jsem se rozhodla jít zdarma pracovat do psího útulku. Samozřejmě v útulku moji nabídku ihned přijali a hned druhý den jsem nastoupila. Hned první den, po tom, co jsem tam viděla, jsem byla dost zklamaná. Myslela jsem si, že když někdo provozuje psí útulek, že má zvířátka opravdu rád, ale zjistila jsem, že jsem se bohužel strašně mýlila. V útulku jim šlo pouze o kšeft a né blaho pejsků. A jak to tam probíhalo? Ráno jako první byl úklid v kotcích, kde na jeden metr čtvereční bylo namačkáno několik psů, kteří se v kotci sotva otočili. Pro asi 10 pejsků byla jen jedna miska na vodu a druhá na jídlo. Když jsem viděla že i miska na vodu je prázdná, ihned jsem jim šla vodu napustit, když v tom slyším, jak majitelka útulku letí a křičí na mě, proč jim dávám vodu. Když jsem jí oznámila, že miska byla prázdná, tak jsem dostala vynadáno, že je prázdná úmyslně, aby nepili a tudíž moc nečůrali aby se po nich nemuselo moc uklízet. Dalším pejskům jsem pak vodu lila potají, aby mě neviděla. Pak následovalo krmení. Ve vodě se rozpustili ty nejobyčejnější granule, které se prodávají. Když jsem začla misky plnit granulemi, opět jsem dostala vynadáno, že jim dávám moc, že mám ubrat. Pak jsem jen smutně koukala, jak hladově papají a když jsem viděla, že pár slabších pejsků se k misce vůbec nedostalo, nemeškala jsem a šla misku doplnit, aby se najedli i ostatní. To už na mě ale majitelka opět křičela, že to nesmím, že prostě mají smůlu, že se k misce nedostali. Šla jsem domů úplně zničená, ale né fyzicky, ale psychicky. Druhý den ráno jsem zajela hned koupit pytel lepších granulí a poprosila manžela, aby mě tam s tím zavezl. Když to majitelka uviděla, hned zajásala, pytel mě odebrala a šla na druhý konec útulku, kde to nasypala psům, u kterých jsem ani předešlý den nebyla. Pak jsem zjistila, že majitelka úmyslně množí čistokrevný pejsky pro prodej, na kterých pěkně vydělávala, účtovala si nehorázné peníze za každý den strávený pejska v útulku, za stravu a ubytování, jak kdyby byli v hotelu a voříšky, které tam měla, jen že musela, aby dostávala dotace od města. A to raději pomlčím o tom, jak se k pejskům chovala. Po týdnu jsem tuto práci psychicky nezvládla, denně jsem kvůli voříškům, které tak trápila brečela, tak jsem raději odešla. Jednoho pejska jsem si ale odtam vzala domů, bohužel víc jsem si jich vzít nemohla. V té době se vlčáci dali koupit bez papírů za asi 500 kč a ona mě naúčtovala několik tisíc. Ale ráda jsem zaplatila, abych ho chudáčka vysvobodila. A to majitelka útulku netušila, že z nalezených štěňátek vyrostou opravdu vlčáci, jinak by mě zřejmě naúčtovala zdaleka víc.  Z voříška nakonec vyrostl krásný německý ovčák, kterému jsme dali jméno Briteček. Bohužel nám již před 3 roky stářím zemřel. Od té doby jsem ve zmíněném útulku nebyla a raději zvířátkům poháhám jinak, třeba tím, že nosím do lesa jablíčka a jiné ovoce ze zahrádky. Když jsem se rozhodovala pořídit si nové pejsky, jako první mě opět napadl útulek, ale při myšlence, že tam opět uvidím jen týrání chudáčků voříšků, jsem si to raději rozmyslela a hledala inzeráty jinde. Koupila jsem postupně dva, oba bez PP, takže jsem stejně neměla jistotu, co z nich vyroste. Ale i kdyby z nich vyrostlo úplně něco jiného než ovčák, stejně bych je měla ráda úplně stejně. Bohužel do útulku už asi nebudu mít odvahu nikdy jít. Jen doufám, že tohle se neděje všude a tento útulek je jen vyjímka a také doufám že v tomto útulku se již tohle neděje, i když o tom dost pochybuji, protože paní (majitelka útulku) tam stále je. Nejvíc mě vždy dokáže naštvat, když jí vidím někde v televizi, jak pěkně o pejscích mluví a přitom se tak nehorázně přetvařuje. Jmenovat ale útulek raději nebudu, nechci tím odradit další zájemce o pejsky. Možná někdo i řekne, proč jsem onu majitelku neudala za týrání zvířat, ale měla jsem strach z toho, že mě to nikdo neuvěří, protože ona paní často vystupuje v televizi jako hodná milovnice všech zvířátek a bylo by to tvrzení, proti tvrzení a samozřejmě svědky jsem žádné neměla.