TZ: GASK přináší netradiční pohled na dílo Alfonse Muchy

Typ článku: Muzea a výstavy

Datum vložení: 19. 11. 2010

Ojedinělý pohled na dílo Alfonse Muchy nabídne od 10. listopadu galerie GASK.

Výstava, která je výjimečná již osobou kurátora Petra Wittlicha, „doyena“ české kunsthistorie, nebude koncipovaná jako běžná výstava přehledu umělcova díla. Soustředí se pouze na to nejcennější Muchovo téma – ženskou tvář. Odtud také název výstavy Alfons Mucha: Tváře. Výstava bude navíc doplněna o samostatnou expozici poukazující na analogie v Muchově tvorbě s díly Michala Pěchoučka, Jiřího Černického nebo Zdeňka Sýkory.
Na Mezinárodní den nevidomých chystá originální program Lektorské centrum GASK, pro nevidomé bude tak 13. listopadu vstup do galerie zdarma.

 

„Spolupráce s mezinárodně uznávaným historikem a znalcem secesního umění Petrem Wittlichem byla jednoznačnou motivací pro uskutečnění výstavy vybraného díla dnes tolik skloňovaného Alfonse Muchy,“ říká šéfkurátor GASK Ondřej Chrobák. „Zažité představy o Muchovi, kterého veřejnost zná hlavně díky zpolularizovaným dekorativním kalendářům, se snažíme nabourat i tím, že jeho díla srovnáváme s tvorbou současných umělců,“ dodává Chrobák. Výstava Alfons Mucha: Tváře bude veřejnosti přístupná do 28. února a představí v osmi okruzích více než sedmdesát Muchových děl zobrazujících ztvárnění ženské tváře napříč Muchovou tvorbou. A to prostřednictvím fotografií z Muchova pařížského ateliéru přes plakáty s herečkou Sarah Bernhardtovou či fotografické práce pro German Theatre v New Yorku až po reprezentativní plakát, zvoucí k návštěvě výstavy tehdy dokončeného cyklu Slovanské epopeje, nebo méně známé Muchovy malby a pastely. Součástí výstavy bude také speciální expozice, která staví Muchovo dílo do vztahu s tvorbou současných umělců. Tato samostatná expozice má demonstrovat, že i v Muchově tvorbě, které kritici vytýkali přílišnou dekorativnost, ornamentalismus a ideologičnost, mohou existovat vizuální souvislosti, které přibližují Muchu současnému umění.

Alfons Mucha: Tváře
okruhy výstavy

 

Ohnisko ateliéru
Muchův pařížský ateliér se stával živým místem setkání umělců, jak o tom svědčí fotografie s Paulem Gauguinem, jeho Javankou a Luďkem Maroldem, pózujících v kostýmech. Jeho pozdější ateliér v ulici Val de Grace navštěvovali kromě výtvarníků i literáti a hudebníci. V ateliéru Mucha fotografoval aranžované ženské modely jako přípravu pro své plakáty a dokonce v něm i vyučoval. Model už sedí v pozici vhodné pro zakomponování figury do ornamentálního rámce, ale jeho živá tvář ještě naznačuje, že k vytvoření plakátu bude nutné ji idealizovat.

 

 

Herecká persona
Koncem roku 1894 navrhl Mucha svůj první plakát pro slavnou herečku Sarah Bernhardtovou, který měl okamžitý ohlas u pařížského publika. Pro Bernhardtovou vytvořil celou sérii velkých plakátů a získal v ní model neobyčejně silně vyjadřující mentalitu doby konce století. Odtud se pak rozvinula bohatá Muchova grafická tvorba, idealizující ženu. Plakát Medea z roku 1898 zobrazuje S. Bernhardtovou v titulní roli scénicky adaptované antické tragedie. Šílená tvář ženy, která zavraždila vlastní děti, reflektuje i úvahy dobových psychologů o hysterických sklonech moderní ženy.

 

Art Nouveau
Mucha se stal jedním z předních představitelů nového secesního dekorativního stylu, který se rychle zmocňoval moderního životního prostředí. Jeho schopnost stylového designu vyvrcholila ve vzorníku Documents décoratifs z roku 1902, v němž uplatnil florální ornamentiku na všechny náměty a úkoly vyžadované požadavky dobové estetiky. Plakát La Trappistine z roku 1897 propagoval oblíbený likér. Ukazuje, jak Muchova ideální figura se zasněnou tváří dobře odpovídala úvaze sociologa Tardeho o imaginativním charakteru moderního spotřebního konzumu a jak snadno mohla být spiritualita spojována s pozemskostí.

 

Citový základ
Precizní grafická práce pro veřejnost zakrývala silné citové zdroje Muchova výrazu, které jsou čitelnější z jeho kreseb a pastelů, zůstávajících v soukromí ateliéru a zaznamenávajících intimnější zdroje jeho umělectví. Kresba Vzpomínka na Ivančice z roku 1903 dokládá, jak Mucha neztrácel ani v době své největší pařížské slávy citový kontakt se svým dětstvím a rodným prostředím ze kterého vzešel. Zavřené oči nakreslené postavy stupňují citovost její tváře, protože znamenají soustředění na imaginární představu.

 

Divadlo světa
Od roku 1904 Mucha pobýval ve Spojených státech a poznal zde jinou vysokou společnost. Jeho práce pro newyorské divadlo uvolnily jeho smysl pro dramatičnost oprošťující se od dosavadního ornamentalismu. Fotografie přední herečky divadelní společnosti Maxe Reinhardta paní Reichlové z roku 1908, pózující pro nástěnnou malbu Tragedie, kterou Mucha prováděl pro German Theatre v New Yorku, ukazuje stupňující se zájem malíře o expresivní možnosti herecké tváře.

 

Volání domoviny
Touha po domově přivedla Muchu v roce 1910 již natrvalo do vlasti. Bystře se chápal úkolů české národní reprezentace a opět zdůraznil lidový základ a humanistický smysl české kultury.
Plakát Pěvecké sdružení učitelů moravských z roku 1911 projevuje celkové oživení Muchovy dekorativní koncepce nalézající vazbu na domácí přírodu. Také tvář dívky naslouchající slavíkovi opouští somnambulismus pařížských tváří, ale neztrácí nic na svém oduševnění.

Slovanská epopej
Ve Spojených státech Mucha získal mecenáše, který mu umožnil, aby se plně věnoval velkému úkolu malířského díla, zobrazujícího slavné události českých a slovanských dějin. V tomto cyklu dvaceti obřích pláten Mucha vyjádřil své přesvědčení o humanitních ideálech vedoucích obrození Slovanstva. Dílo dokončil roku 1928 a odevzdal ho českému lidu a městu Praze. V reprezentativním plakátu, zvoucím k návštěvě výstavy dokončeného cyklu Slovanské epopeje, Mucha působivě spojil tvář inspirované harfenistky s trojitou tváří staroslovanského božstva a vyznačil tak hlubokou mytologickou dimenzi své práce a ideje.

 

Výzva lidstvu
Muchovo umění mělo napomáhat celému lidstvu v jeho rozvoji. Proto Mucha vždy mobilizovat proti útlaku a bídě a snažil se pomoci tam, kde hrozila lidská tragedie. Plakát Russia restituenda z roku 1922 vznikl v rámci charitativní akce na podporu ruskému lidu zmírajícímu hladomorem po devastující občanské válce.
 

Autor: Eva - Autor z oblibeny.cz + tiskové zprávy pořadatelů.

Články o kultuře, zábavě a cestování

Vkládejte jen vlastní články shodné s tématem webu. Nevhodné články budou smazány. Zakazujeme vkládat texty z jiných webů. Při porušování autorských práv nás prosím kontaktujte.

O sekci články o kultuře Reklama za vstupenky • Požádat o aktualizaci článku • Jak přidat článek?   Autory článků jsou sami uživatelé. Vkládejte prosím pouze vaše vlastní články, které jsou shodné se zaměřením našeho webu, tedy články o kultuře. Oblibeny nenese odpovědnost za jejich slohovou podobu a gramatické chyby. Nevhodné články budou bez varování smazány. Oblibeny.cz si vyhrazuje právo smazat, nebo změnit obsah článků. Je zakázáno vkládat texty z jiných webů. V případě podezdření na porušování autorských práv nás prosím neváhejte kontaktovat. Naleznete u nás novinky ze světa kultury, informace a články, hudební recenze, kulturní zprávy, aktuality o tom co se kde děje a jiné aktuální události.