Domanínský rybník a Rekreační oblast Domanínek

Typ článku: Cestování a památky

Datum vložení: 24. 11. 2010

Rybník s přírodním koupalištěm se nachází v krásném lese, obestřené kotlině, nedaleko silnice Bystřice nad Pernštejnem a Novém Městě na Moravě, asi 3 km nad obcí Domanínek. Původně jej založili Pernštejnové v 15. století. V roce 1883 se ale hráz rybníka protrhla a později se celá plocha přes 20 ha postupně zalesnila.


 Domanínský rybník a 

Rekreační oblast Domanínek

 

Vesnice Domanín je část města Bystřice nad Pernštejnem v okrese Žďár nad Sázavou. Nachází se asi 3 kilometry na severozápad od Bystřice nad Pernštejnem. Je zde evidováno 127 domů a trvale tu žije 301 obyvatel.

Zámek Domanínek

Byl postaven v polovině 18. století Mitrovskými z Nemyšle jako správní centrum Bystřického panství,sloužil jen jako kanceláře a úřednické byty. Majetkem Mitrovských zůstal až do roku 1920.

Domanínský rybník

Rybník s přírodním koupalištěm se nachází v krásném lese, obestřené kotlině, nedaleko silnice Bystřice nad Pernštejnem a Novém Městě na Moravě, asi 3 km nad obcí Domanínek. Původně jej založili Pernštejnové v 15. století. V roce 1883 se ale hráz rybníka protrhla a později se celá plocha přes 20 ha postupně zalesnila. Město Bystřice nad Pernštejnem se snažilo už od počátku 20. století o jeho obnovu,  ale podařila se až v letech 1973 - 1976. Rekonstruovaný rybník má hladinu asi o 1,5 m níže než měl původní rybník. Vodní plocha má výměru asi 18,2 ha a hloubku u hráze 6 metrů. Rybník je ideálním místem pro rekreaci a poskytuje řadu příležitostí pro vodní sporty i rybolov. Pláže jsou zde travnaté, vstup do vody středně strmý, písčité dno.

U rybníka je autokempink, půjčovna lodí, dětské hřiště a hřiště na volejbal. Les se nachází na jihovýchodní straně. Rybník je letos nově napuštěný od odbahnění, které v zimních měsících proběhlo, hlavně kvůli zvýšení kvality vody a to nejen pro koupající a rekreující se návštěvníky, ale také pro vodní živočichy. 

Historie

V letošním roce uplyne více než 38 roků od doby, kdy se rybáři v Bystřici nad Pernštejnem rozhodli obnovit rybník, zvaný "Domanínský". To bylo počátkem roku 1971. Dne 19. listopadu 1976 bylo provedeno místní jednání spojené s místním šetřením a celá stavba vedená pod názvem  "Obnova Domanínského rybníka" , byla předána do trvalého provozu  / užívání /. Avšak mezi těmito dvěma větami je skryto bezmála 6 roků houževnaté práce po většině členů Místní organizace Českého rybářského svazu, dále členů ostatních organizací Národní fronty, pracovníků místních závodů, občanů města Bystřice n.P. a organizátorské činnosti přímého investora stavby, t.j. Městského národního výboru v Bystřici n.P.

Rybník původně založili Pernštejnové v 15. století. V roce 1883 se však hráz rybníka protrhla a později celá plocha přes 20 ha se postupně zalesnila. Město Bystřice nad Pernštejnem se snažilo již od počátku 20. století o jeho obnovu, ta se podařila až v letech 1973-1976. Rekonstruovaný rybník má hladinu asi o 1,5 m níže než měl původní. Vodní plocha má za normálního stavu výměru 18,2 ha.

Rybník je ideálním místem pro rekreaci a poskytuje řadu příležitostí pro vodní sporty a rybolov. Pláže jsou zde travnaté, vstup do vody středně strmý.

Vybavenost
WC, Stánek s občerstvením

Rekreační rybník s přírodním koupalištěm, severozápadně od Bystřice pod Pernštejnem. Rybník původně založili Pernštejnové v 15. století. V roce 1883 se však hráz rybníka protrhla a později celá plocha přes 20 ha se postupně zalesnila. Město Bystřice nad Pernštejnem se snažilo již od počátku 20. století o jeho obnovu, ta se podařila až v letech 1973-1976. Rekonstruovaný rybník má hladinu asi o 1,5 m níže než měl původní. Vodní plocha má za normálního stavu výměru 18,2 ha. Rybník je ideálním místem pro rekreaci a poskytuje řadu příležitostí pro vodní sporty a rybolov. Dostupné autem po celý rok

 

 Rybník původně založili Pernštejnové v 15. století. V roce 1883 se však hráz rybníka protrhla a později celá plocha přes 20 ha se postupně zalesnila. Město Bystřice nad Pernštejnem se snažilo již od počátku 20. století o jeho obnovu, ta se podařila až v letech 1973-1976. Rekonstruovaný rybník má hladinu asi o 1,5 m níže než měl původní. Vodní plocha má za normálního stavu výměru 18,2 ha. Rybník je ideálním místem pro rekreaci a poskytuje řadu příležitostí pro vodní sporty a rybolov.

 

Libuše Domanínská 

Lenka Šaldová

Libuši Domanínskou snad netřeba představovat, tedy jen krátká připomínka na úvod jejího povídání: narodila se v roce 1924 v Brně, po válce nastoupila v brněnském Státním divadle a v roce 1955 získala angažmá v pražském Národním divadle, kde vytvořila na šest desítek rolí. Dodnes se zaujetím sleduje domácí operní divadlo – s pochopením, že každá doba je jiná. A jaká tedy byla ta, ve které stála na jevišti ona?
Zpěvák roste na úkolu
Za války jsem se v Neukirchen sama připravovala na závěrečné zkoušky za čtvrtý ročník konzervatoře – zpívala jsem na nich už monolog Anežky ze Dvou vdov! Poprvé mě slyšel dirigent Jaroslav Vogel, tehdy šéf brněnské opery, a hned mi nabídl angažmá. Jenomže divadla se zavřela a já zůstala v Reichu – ale alespoň jsem viděla, že už se o mně ví. Pan dirigent mi pak po manželovi vzkázal, abych se naučila Krasavu, takže po válce, ještě než jsem nastoupila v divadle, už jsem ji s celým ansámblem zkoušela. Antonín Balatka, můj kantor z konzervatoře, pak řekl, že by na začátek snad přeci jen byla lepší Blaženka – a tak jsem v prvním roce zpívala Blaženku, Terinku, Mařenku, Vendulku, Hančí, Anežku ze Dvou vdov, Laurettu v Giannim Schicchim a Lidunku z opery V studni.


Předkové Libuše Domanínské z otcovy i matčiny strany byli spjati pevnými pouty s jižní Moravou a se vším, co po staletí podmiňovalo život člověka v tomto krásném koutu naší země, co mu dávalo poslání a řád. Půda – živitelka – tu byla vždycky štědrá, bohatě se odměňovala pečlivým hospodářům a ti ji opouštěli jen ve výjimečných případech. Horké sluníčko jižní Moravy pomáhá dobré úrodě na polích i na dlouhých svazích vinic. Slovácké hody s písničkou, tancem, muzikou, barevnou paletou lidových krojů, s přípitkem i pohoštěním jsou jedním z obyčejů, které nestačilo zaplašit ani životní tempo moderní doby;jsou můstkem pochopení, na němž se dnešní generace se svými předchůdci vždycky a bez reptání sejdou.

 

Vesnice

O Domaníně se poprvé dozvídáme z písemné zmínky z roku 1367, leží asi 4 km jihozápadně od Třeboně a je obklopen třeboňskými rybníky. Ze severní strany je to Svět, z východu pak rybník Opatovický. Největší zdejší památkou je kostel sv. Václava postavený v letech 1786-1788.

 

Areál Borovinka se nachází v poklidném místě Českomoravské Vysočiny za obcí Domanín, vzdálené asi 3km od Bystřice nad Pernštejnem, nedaleko Nového Města na Moravě. Byl postaven v roce 2003 jako sportovní areál Orla. Nabízí ubytování ve 2 až 4 lůžkových pokojích s možností přistýlek, společenskou místnost s TV, ping pong, kulečník, šachy, stolní fotbal, Air hokey a různé stolní hry.

 

Kemp u rybníka
Najdete zde pouze WC a stánek s občerstvením. Nahoře u pláže se můžete ubytovat v chatkách, které jsou celkem dost velké, dole v kempu pod stanem či v karavanu.
Ubytování v chatkách - 4 lůžkové chaty s ledničkou, kuchyňskou linkou a vařičem.
Stanová osada v přilehlém tábořišti - 25 stanových míst. 
Příměstské rekreační zařízení - možnosti letní rekreace, turistiky poblíž vody, uprostřed lesů. Najdete zde sociální zařízení, umývárna. Parkování - rekreanti v místě pobytu přímo v kempu u vody, ostatní před hrází na parkovišti asi 300 metrů.
V blízkosti - volejbalové hřiště, houpačky pro děti, pískoviště, velké ohniště, zapůjčení loděk a šlapadel.
Pěší turistika - Vírská přehrada, zřícenina Zubštejn, Tři studně apod.Dále tu je půjčovna sportovních potřeb (stolní tenis, míče na volejbal a kopanou, badminton a stolní hry).

Historie Domanínku

Domanínský rybník byl postaven za Viléma z Pernštejna roku 1435 - 1521  majiteli Bystřického panství. Doklad o používání vody v Domanínském rybníku uvádí, že vnuk Vilémův Vratislav z Pernštejna nařídil, aby tok vody nad Zubřím a Vojtěchovem začínající a na dva od starodávna rozdělený, z něhož se obráží polovina k zámku Pernštejneskému a druhá polovina na panské rybníky Bohuňovský a Domanínský, odkud se voda k Bystřici upouští, stále trval v této své lokalitě a voda, aby se nijak na jednu nebo druhou stranu nesrážela a zbytečná voda mimo potřebu se v rybnících nezadržovala tak, aby Bystřičtí na mlýnech a valše soužení netrpěli.

 

Historie města Bystřice nad Pernštejnem

 

Historie Bystřice „blíž hradu Pernštejna“, jak praví staré označení, vypovídající o přináležitosti městečka k tomuto panství, začíná středověkou kolonizací této části Vysočiny na přelomu 12. a 13. století. Název osady vypovídá, že byla založena na místech, kde se zrychloval tok říčky zařezávající se hlouběji do paroviny. Bylo to proto místo, kde přechod přes údolí byl vhodnější než kdekoliv níže po toku: tam je již údolí hlubší a stráně příkřejší. Navíc energetický potenciál toku v těchto místech umožnil v budoucnosti vybudovat na krátké vzdálenosti osm vodních děl – mlýny a valchy, případně barvírny a další řemesla náročné na vodu, tedy předpoklad pro hospodářské centrum.

Kolonizaci zde organizovali pánové z Medlova na jižní Moravě, později přejmenovaní na Pernštejny. Lze předpokládat, že po první třetině 13.století již byla Bystřice farní osadou, jakkoliv první doloženou písemnou zmínku máme až z roku 1298 v listině, která se odvolává na její předlohu z roku 1238. V průběhu 14.století střídala Bystřice často majitele, v roce 1348, kdy již měla pravděpodobně statut městečka, patřila moravskému markraběti. Z té doby pochází obecní pečeť, na které je moravská orlice – její nejstarší známá podoba je z roku 1490. Jedna z větví Pernštejnů nakonec v průběhu 1.poloviny 15.století spojila ve svých rukou celý kraj, včetně panství bystřického, což jim do dědičného užívání potvrdil roku 1446 Jiří z Poděbrad. Díky podpoře Pernštejnů se v té době městečko prudce rozvíjelo. Obdrželo celou řadu privilegií (nejstarší listina městského archivu z roku 1403 uděluje právo odúmrti) a právo na pořádání výročních trhů. Rozvoj řemesel, zejména soukenického (cech ustaven roku 1555) předznamenal, že Bystřice bohatla a mohla půjčovat i svému majiteli Vratislavovi z Pernštejna. Ten jim jako splátku dluhu vymohl povýšení na město císařem Rudolfem II. 11.dubna 1580. Tehdy město obdrželo i svůj dodnes používaný znak: půl hlavy zubra a půl orla dělené „štrychem“ modré barvy na zlatém podkladu.

 

V 19. století město zaznamenalo hospodářský rozkvět, kdy zde došlo k velkému rozvoji řemesel. Největší stavební rozmach je spojen s těžbou uranové rudy v 60. letech 20. století. V průběhu několika desítek let město ztrojnásobilo počet obyvatel.

Dnes má Bystřice nad Pernštejnem necelých 9 tisíc obyvatel a je obcí s rozšířenou působností státní správy. Správní obvod zahrnuje takřka jednu třetinu okresu Žďár nad Sázavou.

 

Město je přirozeným střediskem kulturního a společenského života oblasti. Vzdělávání zde slouží 9 školských zařízení.

 

V současné době dochází k útlumu těžby uranové rudy a proto město podporuje vznik nových pracovních příležitostí, především v průmyslové zóně, kde již funguje několik nových podniků. Investorům jsou k dispozici i další pozemky s potřebnou infrastrukturou.

V uplynulé dekádě bylo ve městě zrealizováno několik velkých investic. Jedná se zejména o moderní kotelnu na biomasu, která zásobuje teplem většinu města, modernizovanou čistírnu odpadních vod a nový sportovní areál zahrnující mimo jiné víceúčelovou sportovní halu a venkovní vyhřívané koupaliště.

V současnosti se město zaměřuje také na zabezpečení údržby a obnovy stávajícího svého majetku, mezi jímž je na prvním místě třeba jmenovat obytné domy ( město vlastní asi 1.800 nájemních bytů ) a budovy škol, ale také např. rybníky či veřejná prostranství. Přitom nepomíjí ani neopakovatelné příležitosti, které před ním otevírají právě probíhající dotační tituly operačních programů Evropské unie. Pro ně je postupně připravována široká škála záměrů od projektů zaměřených na podporu turistiky přes rekonstrukci náměstí až po aktivity v oblasti odpadového hospodářství.

Příroda mezi hlubokým údolím Svratky a úpatím Žďárských vrchů láká k výletům, výjezdům i vycházkám bez ohledu na roční období. Krása okolí Bystřice slibuje do budoucna prudký rozvoj turistického ruchu.

 

 



Autor: jessynka

Články o kultuře, zábavě a cestování

Vkládejte jen vlastní články shodné s tématem webu. Nevhodné články budou smazány. Zakazujeme vkládat texty z jiných webů. Při porušování autorských práv nás prosím kontaktujte.

O sekci články o kultuře

Reklama za vstupenky • Požádat o aktualizaci článku • Jak přidat článek?

 

Autory článků jsou sami uživatelé. Vkládejte prosím pouze vaše vlastní články, které jsou shodné se zaměřením našeho webu, tedy články o kultuře. Oblibeny nenese odpovědnost za jejich slohovou podobu a gramatické chyby. Nevhodné články budou bez varování smazány. Oblibeny.cz si vyhrazuje právo smazat, nebo změnit obsah článků. Je zakázáno vkládat texty z jiných webů. V případě podezdření na porušování autorských práv nás prosím neváhejte kontaktovat. Naleznete u nás novinky ze světa kultury, informace a články, hudební recenze, kulturní zprávy, aktuality o tom co se kde děje a jiné aktuální události.