Královský hrad Zvíkov

Expozice a prohlídka hradu

Stavba obranné věže s břitem - Hlásky, dříve zvané také „okrouhlá“, byla zahájena někdy po polovině 13. století. Na jižní straně, odkud mohl hrozit útok dobyvatelů s metacími a později střelnými zbraněmi, je ostrý, stěny zesilující břit. Kamenné koule dopadaly pod ostrým úhlem a sklouzávaly bez vážného poškození zdiva.

Podobný typ věže se objevuje i ve Strakonicích. Svou roli nehrála jen nevelká vzdálenost obou lokalit, ale i to, že na místě zvíkovských purkrabích se v téže době opakovaně objevují Bavorové ze Strakonic. Věže jsou podobné, jenom břit je řešen odlišným způsobem. Ve Strakonicích odebráním hmoty a na Zvíkově přidáním.

Věž byla přístupná po žebříku nebo strmém schodišti v úrovni prvního patra. Dnes můžeme na severní straně vidět dochovaný portál s krakorci, vchod v přízemí je novodobý (v roce 1812 byl proražen při opravě věže). Mezi prvním a druhým patrem je kamenné schodiště zbudované v síle zdi. Výš se stoupá po dřevěných schodech. V úrovni třetího patra býval na dochovaných kamenných krakorcích dřevěný ochoz. Původní zakončení věže neznáme. Roku 1554 nechal Jindřich starší ze Švamberka věž zvýšit o čtvrté patro a zřídit místnost pro hlásného. Úpravy prováděl Honz Vlach. Dva erby umístěné v této výšce patří Jindřichovi st. ze Švamberka (tesaný znak – labuť) a jeho ženě Elišce z Rožmberka (malovaný znak – růže).
Celková výška Hlásky je 32 m, do horního patra se vystoupá celkem po 109 schodech, síla stěn v přízemí je 2,80 m.

HLÍZOVÁ VĚŽ 

Patří svojí podobou v českém prostředí k ojedinělým realizacím, a snad proto vyvolávala tolik otázek, dohadů – legend. Jde o nejstarší zachovalou stavbu v areálu hradu, její vznik se přibližně klade do doba kolem roku 1230. Má čtvercový půdorys, vysoká je 20 m, síla zdí je 3,5 m. Její charakteristickou podobu vytváří 44 vrstev hrubě opracovaných kvádrů – hlíz. Pro barvu kamene se jí někdy říkalo „Černá“. Ještě počátkem 20. století se bylo možné setkat s myšlenkou, že jde o památku z 2. století n.l., pozůstatek po germánských kmenech (odtud „Markomanka“). 

Dodnes dobře viditelné kamenické značky se objevují nejen na Zvíkově, ale i na dalších místech kde pracovala zdejší stavební huť (např. královský hrad, most a farní kostel v Písku). Lidé ve své obrazotvornosti v nich byli ochotni spatřovat spíše tajemné runové písmo. 
K místnosti v patře se pojí dvě „skutečnosti“ – do dostavby Karlštejna v ní měly být uloženy korunovační klenoty a tady měl působit Zvíkovský rarášek, který strašil v noci odpočívající. 

Červená věž je ze zvíkovských věží nejméně nápadná. Nemá věhlas a výlučnost Hlízové věže, nemá ani tak výraznou a nepřehlédnutelnou polohu jako Hláska. Ztrácí se téměř pod horizontem a ve vzrostlé okolní zeleni, čtverhranná stavba s novodobou střechou postrádá jakékoliv výraznější stavební detaily, které by ji jako objekt dělaly zajímavější. Tomu odpovídá i míra jejího poznání, v dostupné literatuře se její datování a stáří pohybuje v rozmezí 13.-15.století, díky čemuž se liší i názory na její funkční využití při obraně hradu.
Jako příklad různých přístupů k datování postačí tři krátké citace a ukázky.
D.Líbal, 1966 - „Tzv. Železnou branou z r. 1440, chráněnou hranolovou věží, Červenou či Hladomoří, z 2.poloviny 13.století, vstupuje se do vnějšího severního nádvoří.“
T.Durdík, 1998 - „14.století zřejmě přidalo do organismu hradu pouze zataženou čtverhrannou Červenou věž…“
D.Menclová, 1972 - „1.zprávy o stavbě jsou už z r. 1431… V r.1436 se stavba chýlí ke konci, protože se dláždí hradební ochoz…“

Věž je asi 8,5 m široká, výška zděné části je 20 m, tloušťka zdí je 2 m, postavena je z lomového kamene. Měla tři vstupy, první byl ve výšce 6m na východní straně (dnes zazděný), druhý výše položený vchod je z půdy sousedního stavení, na západní straně je patrný zazděný vstup na ochoz a přilehlé hradby. Spodní patro sloužilo jako vězení, do kterého byli vězni spouštěni, proto se dříve věž označovala jako Hladomoří. V úrovni druhého patra je částečně dochovaná křížová klenba. Věž roku 1751 vyhořela, až do počátku 20.století zůstala nezastřešená - i to výrazně přispělo k tomu, že až na drobné výjimky chybí původní uspořádání a členění vnitřku věže. Přízemí je zasypáno sutí.

Zvíkovské sklepení, které je součástí prohlídkové trasy, nemůže být přístupné v celém rozsahu. Nejspodnější sklepní patro má velmi nízké stropy, a proto lze do něj pouze nahlížet přes kovovou mříž

KAPLE SV. VÁCLAVA
patří k nejcennějším, nejkrásnějším místům na Zvíkově. Zatímco jiné části paláce musely být ve větší míře opravovány či rekonstruovány, tato jižní partie přiléhající k Hlízové věži přečkala i velmi nepříznivá období a nebyla výrazněji narušena. Celý královský palác se stavěl asi 20 let v období let 1250-1270 a právě kaplí byla výstavba paláce ukončena. Stavebně se dochovala v podobě, jakou měla právě ve 13.st. Bylo to v období vlády Přemysla Otakara II. (král železný a zlatý) a celou svojí podobou měla kaple dokazovat velikost královské moci. Nešlo jen o významné místo, jaké kaple měla v rámci celé hradní architektury, ale i o symboly, detaily, kterými se neopomněla sláva krále zdůraznit. Tak např. na mnoha dlaždicích, které původně pokrývaly podlahu kaple a sakristie, jsou po obvodu nápisy v němčině, jejichž smysl, věnování jsou průkazné:“lev jmenuji se, mne nosí v štítu král země české“, „to líbí se mi velmi, král jest okrasa, ctnost a blaho“, nebo „Králi, ty jsi pokoje skála, tak praví jméno tvé“.
Tato empora (balkon, kůr) sloužila význačným hostům, kteří se účastnili bohoslužby.
Zřejmě před dostavbou této části hradu plnila roli soukromé kaple sousedící sakristie, protože je v ní vybudována oltářní menza a svatostánek, což u místa sloužícího pouze jako zázemí kostela není obvyklé.
Bohatá malířská výzdoba není původní, vznikla někdy po roce 1473 a je dílem anonymního malíře. Ten se inspiroval hlavně novozákonními postavami a příběhy, převládají zobrazení apoštolů

Netopýři zimující ve sklepích hradu Zvíkov

Kromě přirozených zimních úkrytů (např. jeskyně, dutiny ve stromech, skalní štěrbiny) využívají netopýři k zimování i lidských staveb. K typickým zimním úkrytům patří rozsáhlá sklepení historických staveb, především hradů. V České republice má monitoring zimovišť netopýrů více než padesátiletou tradici a v současnosti je jich víceméně pravidelně každoročně monitorováno zhruba 900 a hlavním koordinátorem je Česká společnost pro ochranu netopýrů (ČESON). Sčítání probíhá vždy na přelomu ledna a února a netopýři jsou při něm určováni pouze vizuálně, bez jakéhokoliv vyrušování.

obec Zvíkov v okrese České Budějovice
Leží asi 5 km jižně od Lišova.
V obci se nachází tvrz Zvíkov založená roku 1406. První známý majitel byl Nedamír ze Zvíkova. Okolo roku 1550 byla tvrz prodána panství Hlubockému.

obec Zvíkov v okrese Český Krumlov
Leží 6 km vzdušnou čarou jihozápadně od přehrady Římov.
 
část obce Zvíkov, Boharyně v okrese Hradec Králové
Leží asi 5 km západně od Hradce Králové.

část obce Zvíkov, Hlavňovice v okrese Klatovy
Leží asi 4 km vzdušnou čarou západně od Petrovic na Šumavě.
Muzeum lidové architektury.