Krajina je to mírně zvlněná se zaříznutými toky Lomnice a Otavy, do nich ž vtéká množství potoků. Orlické jezero zde vytváří vzdutí a svahy řek se často skalnatě sváží dolů. Okolí Vráže má množství lesů a rybníků, najdete zde u lokality Doupat i oboru s jeleny.

Dědovice – malá obec součástí Ostrovce leží nedaleko od levých břehů Orlického jezera na Otavě nedaleko soutoku této řeky s Lomnicí. Uprostřed obce stojí malá kaplička na křižovatce.

Vráž – obec nedaleko soutoku Lomnice a Otavy severně od Písku. Obec tvoří jednotlivé části Stará Vráž, Nová Vráž a Jistec. První písemná zmínka o obci je z r. 1323, kdy obec patřila ke Zvíkovskému panství. Později střídala majitele (Šavmberkové, Deymové, Lobkovicové). V 19.st. vzniklo přestavbou loveckého zámečku letní sídlo Popelů z Lobkovic, které záhy vyhořelo a r1881 vznikla novogotická stavba. Od r. 1926 zde postupně vznikalo sanatorium (Pomocný spolek pro péči a zdraví úředníků a zřízenců v Praze), nejdříve v pronájmu a od r.1932 je ve vlastnictví Nemocenské pojišťovny. Od r.1978 nese lázeňský statut, r.1993 bylo privatizováno a svému léčebnému účelu slouží dodnes. V obci dále najdete kapličku sv. Václava z r. 1877 a okolí je bohaté na lesy a rybníky.

Ostrovec – ves mezi řekami Skalice a Lomnice na cestě ze Zlivic do Čimelic severně od Písku. Tato obec se skládá z Horního, Dolního Ostrovce a patří zde i Dědovice. V okolí se nachází několik rybníků a pěkné lesy, najdete zde i roubené chalupy s kapličkou. narodil se zde A.M.Brousil – významný představitel české kinematografie.

Dědovice je obec, která leží nedaleko Orlického jezera na Otavě. Znalci českého filmu toto údolí jistě znají ze záběrů z filmu Plavecký mariáš, z dob, kdy zde ještě v kaňonovitém údolí tekla řeka. Stráně nad řekou jsou dnes rezervací duboharbrového porostu s množstvím květin.

Orlická přehrada – je součást vltavské kaskády, hráz se čtyřmi Kaplanovými turbínami je založena v kaňonovitém údolí nad Solenicemi. Stavba probíhala v letech 1954 – 62 a dnes Orlické jezero vytváří vodní hladinu dlouhou přes 60 km a to na Vltavě, Otavě, Lužnici, Lomici. Břehy jezera mají často strmé skály jezero je mnohde široké i přes 800 metrů, mnoho okolních potoků vytváří u vtoku zátoky. Jezero má překrásné okolí a skýtá bohaté rekreační možnosti v četných hotelech, ubytovnách a kempech s možností cestovat osobní lodní dopravou.

 

Lodní doprava

Na Orlické přehradě je zejména v letních měsících provozována lodní doprava, která spojuje turisticky zajímavá místa umístěná skoro po celé délce přehrady. Hlavní silnice z Tábora směrem na Písek a Plzeň překonávají přehradu přes Podolský a Žďákovský most. Po koruně hráze vede silnice spojující Milešov s oblastí Příbramska. 

 

Historie přehrady

Přehrada byla vybudována v letech 1954 - 1961. V první etapě výstavby bylo postaveno zázemí pro budoucí stavbaře, v další  byl vybudován žlab, do kterého byla po dobu stavby hráze převedena voda z Vltavy. Potom teprve začaly práce na vlastním tělese hráze. U paty hráze byla na levém břehu postavena hydroelektrárna se čtyřmi Kaplanovými turbínami a na pravém boku hráze je ozubnicový výtah pro lodě, který nahrazuje plavební komory. Jižně od hráze je na levém břehu přístav lodní dopravy po Orlické přehradě, která zajišťuje spojení hráze s Orlíkem nad Vltavou a s hradem Zvíkov. Součástí stavby přehrady bylo i lodní zdvihadlo pro lodě, to však nebylo dokončeno.

 

Výlety do okolí

 

 

Langova rozhledna

Langovu rozhlednu a blízkou turistickou chatu Onen Svět naleznete 80km od Prahy na samotě nad obcí Lašovice v nadmořské výšce cca 600 metrů. 14 metrů vysoká dřevěná trámová věž, pojmenovaná podle obdivovatele zdejší krajiny – Čestmíra Langa, poskytuje výhled na krajinu středního Povltaví od roku 2001 (chata zde stojí již od roku 1940). Přístupná je celoročně o víkendech a v červenci a srpnu také od úterý do pátku od 10 do 22 hodin. Vstupné činí 20 Kč. Z Lašovic vede k rozhledně červená turistická značka, ale je možné dojet autem až k chatě na Onom 

 

Hrad Zvíkov

Místo nad soutokem řek Vltavy a Otavy bylo osídleno již v předhistorické době. Vynikající obranné možnosti skalnatého ostrohu s takřka kolmými stěnami s přístupem pouze po úzké šíji si uvědomovali i poslední Přemyslovci. Před rokem 1234 zde král Václav I. založil hrad, ale stavební rozvoj Zvíkova je spojen se jménem Přemysla Otakara II. Nechal vystavět na tehdejší poměry veliký čtyřkřídlý palác nepravidelného půdorysu. Do konce 13. století byly ještě vystavěny hradby s branami a baštami, nejdůležitější hospodářské budovy a věž zvaná Hláska, opatřená břitem a zvýšená roku 1554.

 

 

Zámek Orlík

Hrad, původně královský (první písemné zmínky z roku 1253), přešel do rukou české šlechty za panování Karla IV. Od té doby se na hradě vystřídala celá řada šlechtických rodů (např. Zmrzlíci ze Svojšína, Švamberkové, Eggenbergové, Schwarzenbergové). V průběhu staletí byl hrad postupně přestavován a zvyšován. Poslední přestavba byla realizována Schwarzenbergy v polovině 19. stol. v stylu novogotickém. Roku 1948 hrad a panství znárodněno, po roce 1989 v rámci restitucí navráceno Karlu VII. Schwarzenbergovi.

 

 

Písek

 

Na břehu řeky Otavy založili čeští králové v polovině 13. století hrad a město Písek. Od 14. století bylo centrem rozsáhlého kraje, který se nazýval Prácheňský. V první polovině 15. století hrálo důležitou úlohu mezi obránci kalicha. Počátek třicetileté války znamenal pro Písek katastrofu.

Město bylo třikrát dobýváno a pokaždé dobyto, naposledy 30. září 1620, kdy ho císařští vojáci zcela zničili a obyvatelstvo z velké části zahynulo. Od 19. století město zcela mění svou tvář – vystupuje z hradeb, na předměstích vyrůstají celé ulice nájemních domů, na radnici vítězí čeština, vznikají kulturní instituce a spolky a Písek je nazýván městem škol a studentů. Je vyhledávaným cílem turistů.

Historické centrum Písku je nyní vyhlášeno městskou památkovou zónou. Mezi nejznámější stavpy patří nejstarší most v Čechách a Putimská brána.

 

 

Blatná

 

Vodní zámek Blatná leží 95 km jižně od Prahy a přibližně ve stejné vzdálenosti od rakouských a německých hranic. Uprostřed bažin byl postaven blatný hrad, o němž je první písemná zmínka v roce 1235 a podle kterého dostala své jméno i při něm vyrůstající osada. Nejstarší částí hradu je částečně dochovaná románská centrální kaple z doby kolem roku 1220.

Nejvýznamnější doba hradu začíná v 15. století příchodem rodu Lvů z Rožmitála. Sestra blatenského Lva z Rožmitála (1446 – 1485) Johanka, se provdala za Jiřího z Poděbrad a stala se českou královnou. Lev vynikl v diplomatických službách, když vedl velmi úspěšně poselstvo českého krále po západní Evropě.

Starý hrad se rozrůstal dalšími stavbami za pozdějších majitelů hrabat z Rozdražova a v 18. století za hrabat Serenyiů. V roce 1798 získávají Blatnou Hildprandtové z Ottenhausenu, za kterých byly prováděny v první pol. 19. století vnitřní úpravy i regotizace celého objektu stavitelem B. Gruberem. Hildprandtova rodina pokračuje i nyní v rozsáhlé rekonstrukci zámku. Z dřívější obory byl upraven velký anglický park, pod staletými stromy jsou dosud uchovány sejpy – zbytky po pradávném rýžování zlata. Park je celoročně přístupný návštěvníkům.

 

 

Březnice

 

Původně gotická tvrz staročeského rodu Buziců z 1. pol. 13. st., která byla v průběhu 16.-17. st. přestavěna na renesanční zámek Jiřím Lokšanem z Lokšan, tajemníkem českého krále Ferdinanda I. Z roku 1558 pochází tzv. Lokšanská knihovna, která je nejstarší renesanční knihovnou v Čechách. V době pobělohorské, roku 1623, získal zámek královský prokurátor Přibík Jeníšek z Újezda.

Nejvýznamnější architektonickou úpravou zámku tohoto období je vybudování raně barokní kaple Panny Marie, jejíž stavitelem byl Carlo Lurago. V letech 1728 – 1872 patřil zámek Krakovským z Kolovrat. Posledními soukromými majiteli byli až do roku 1945 Palffyové z Erdödu, kdy zámek přešel do vlastnictví státu.

 

 

Přehradní nádrž Orlík

 

Vodní dílo Orlík bylo vystavěno v letech 1954 – 1961. Jezero bylo vytvořeno vybudováním gravitační betonové přehrady o výšce 91,5 m a délce její koruny 450 m. Těleso přehrady je vybaveno 3 přelivy s rozměry 15 x 8 m s kapacitou 2 184 m3 /s a dvěma spodními výpustmi o průměru 4 000 mm. Přehrada zadržující 720 mil. m3 vody je nejobjemnější akumulační nádrží v České republice a je spolu s Lipenským jezerem rozhodující pro víceleté řízení průtoků na Vltavě i na dolním Labi. Hladina nádrže pokrývá 26 km2 a vzdouvá Vltavu v délce 70 km, Otavu v délce 22 km a Lužnici v délce 7 km od ústí.

Vodu lemují často strmé skály, šíře přehrady na několika místech převyšuje 1 km, je však zvětšována četnými zátokami. Nad Zvíkovem již není jezero tak členité a má více charakter řeky.

Poskytuje možnost koupání, surfování a plachtění. K cestování po jezeře můžete použít i osobní lodní dopravu, která Vám přiblíží návštěvu atraktivních míst.

 

 

Z vltavských přehrad je právě Orlická přehrada největší. Délka hráze je 511 m, výška 91 m. Plocha jezera je 2732 ha o délce 68 km na Vltavě, 23 km na Otavě a 7 km na Lužnici. Objem jezera je 717 mil. m³.

 

Pro milovníky potápění je Orlická přehrada dokonalým místem!

 

Pokud máte rádi palvání a surfování, Orlická přehrada je ideálním místem na dovolenou!

 

 

Orlická přehrada i její okolí nabízí velké množství možností jak využít volný čas. Její břehy jsou lemované kempy, historickými památkami například zámek Orlík nebo hrad Zvíkov a proto jí patří po zásluze jedno velké nej. Je to jedna z nejnavštěvovanějších rekreačních oblastí v České republice.

Orlická přehrada je výborným místem pro potápění, surfování, koupání a je ideálním místem pro dovolenou. Můžete si půjčit skútr, loďku, šlapadla nebo se projet parníkem po přehradě. Okolí je ideální místo pro turistiku, cykloturistiku - zámek Orlík, Konopiště, Dobříš, Žďákovský most, poutní místo Svatá Hora v Příbrami, houbaření a rybaření.