Hrad Veveří

Hrad Veveří se nachází asi 20 kilometrů severozápadně od centra Brna na skále nad Brněnskou přehradou asi 2,5 km jihovýchodně od Veverské Bítýšky. Na hradě jsem byla asi před 10 roky a hrad mě tenkrát dost zklamal. Na hradě bývala totiž zemědělská škola a hrad silně poničili. Zdi oprýskané, staré malby počmárané. 

Myslela jsem si, že hrad již nikdo neopraví. Když mě před rokem známá vykládala, že hrad je již opraven, je tam nádherná expozice a celý hrad je zkrátka moc pěkný, nechtěla jsem tomu vůbec věřit. Proto jsem se letos na hrad vydala podívat na vlastní oči. A opravdu, nestačila jsem se divit, jak je celý hrad opravený a je vidět, že se o něj opravdu dobře starají. I expozice byla moc pěkná. Novinkou je na hradě od minulého roku zpřístupněná Prachová věž, opravené interiéry Černé kuchyně a především rekonstruované výmalby chodeb a schodišť v hlavním hradním paláci.

 

Historie hradu

Hrad vznikl na přelomu 12. a 13. století jako lovecký hrad, později byl centrem šlechtického panství. První zmínka o mohutném hradě Veveří pochází z roku 1234. Do dnešní podoby byl hrad vystavěn za působení moravského markraběte Jana Jindřicha, mladšího bratra Karla IV., už v polovině 14. století. Hrad mnohokrát změnil vlastníka a v roce 1925 byl prodán Československému státu. Během 2. světové války hrad zabrali Němci a sloužil jednotkám Wehrmachtu a SS. Ve 2. polovině 20. století bylo na hradě internátní zemědělské - lesnické učiliště, po jeho odchodu zůstal hrad opuštěný a chátral. Tento hrad patřil k jedním z největších, ale bohužel k nejzanedbanějších v České republice. V současnosti se pracuje na postupné rekonstrukci. Od roku 2002 hrad Veveří nabízí návštěvníkům prohlídku expozic.

 

Po dobu husitských válek bylo Veveří pevnou oporou královské – tedy katolické – moci na Moravě, ale po skončení bojů je hrad a panství po několik desetiletí prakticky neustále v zástavním držení panských rodů a nakonec k roku 1531 přechází dědičně do vlastnictví pánů z Ludanic . S výjimkou hrabat ze Sinzendorfu, kterým Veveří patří téměř celé 18. století, hrad vždy poměrně rychle střídal majitele.
Význačné pozdně renesanční přestavby proběhly na počátku 17. století. V roce 1645 byly hrady Veveří a Pernštejn jedinými pevnostmi v širokém okolí, které odolaly Švédům při obléhání města Brna. Sinzendorfové mění hrad na hospodářské centrum velkostatku, ale také upravují staré paláce k tehdy modernímu bydlení v téměř „zámeckém“ stylu. Bohužel v té době jsou strženy dva nejstarší přemyslovské paláce ještě ze 13. století.
Po roce 1870 z iniciativy kněžny Ypsilanti je výrazně upraveno okolí hradu a na jižní stráni hradního ostrohu vzniká rozsáhlý park se dvěma skleníky.
Poslední šlechtický majitel hradu a panství Veveří – Arnold De Forest – Bischofsheim jej prodal roku 1925 Československému státu. Velkostatek byl nadále řízen ústředím v Rosicích a hrad byl zpřístupněn široké turistické veřejnosti. 
V letech 1942 – 1945 bylo Veveří říšskou brannou mocí zabaveno pro potřeby jednotek Wehrmachtu a SS. Tento fakt je dodnes půdou pro mnoho tajemných a temných legend a báchorek.
Po válce je Veveří nakrátko opět zpřístupněno veřejnosti, ale na počátku 50.let je rozsáhlý hradní areál velmi necitlivě adaptován pro potřeby Lesnického učiliště, internátu a závodní školy práce. Tato instituce zde působí přes 20. let.
Po roce 1972 vzniká megalomanský projekt přestavby Veveří na mezinárodní studentské a kongresové centrum. Ze stavby byly realizovány jen první etapy, a to položení nové kanalizace a vodovodu a tzv. statické zabezpečení za pomocí rozsáhlých betonových injektáží, mikropilotáží a nástřiků. Z dnešního hlediska je jasné, že hrad a jeho historická a umělecká hodnoty byly těmito zásahy těžce poškozeny. Po roce 1989 byly nedokončené práce opuštěny a hrad ponechán téměř svému osudu.
Po několika neúspěšných pokusech o pronájem hradního areálu ke komerčnímu využití přešel SH Veveří v září roku 1999 ze správy ministerstva školství pod pravomoc ministerstva kultury a byl vřazen mezi památkové objekty spravované Národním památkovým ústavem v Brně. Díky Programu záchrany architektonického dědictví MK ČR a mimořádným dotacím ze státního rozpočtu, Statutárního města Brna, JM kraje i dobrovolným sbírkám se za posledních několik let podařilo stabilizovat alespoň ty nejhorší havarijní stavy areálu – téměř všechny střechy vnitřního hradu, opravy Purkrabství a Prachové věže, restaurování části fresek v interiéru a další. 
Od roku 2002 také hrad Veveří v sezoně nabízí návštěvníkům prohlídku stále se měnících provisorních expozic. Zájemci tak mají možnost při opakovaných návštěvách sledovat postup rekonstrukčních prací. Je třeba se ale smířit s faktem, že kompletní obnova hradních budov, mobiliáře, nádvoří a parků bude otázkou dlouhých let.

 

Dlouho opuštěný, několikrát bezohledně přestavěný,sevřený v ošklivém betonovém krunýři, který z něj doslova rve kusy zděného těla. To je dnešní podoba kdysi slavné královské pevnosti, residence moravských markrabat i pozdějšího hrdého centra jednoho z největších moravských panských velkostatků. 
Nepovedenými opravami a dlouhodobým zanedbáním poškozená stavba byla posledních několik desetiletí už jen němou výčitkou těm, kteří jsou zodpovědní za to, kam až musel klesnout kdysi slavný hrad, kamenný ochránce „v zádech “ města Brna..
DOBA KRÁLŮ A MARKRABAT

Kde a jak pří běh hradu Veveří začíná,nevíme.O jeho nejstarších dějinách mluví pouze romantická pověst o založení hradu, tu si ovšem necháme do kapitoly o legendách.Z mlhy bez času se Veveří vynořuje 31.prosince roku 1213. V ten den vydali v Prostějově řádu johanitů český král Přemysl Otakar I. a jeho mladší bratr moravský markrabě Vladislav Jindřich listiny, ve kterých je jako svědek uváděn Stephanus de Weverin, tedy Štěpán z Veveří. Mnozí historikové jej ztotožňují se Štěpánem z Medlova, který je považován za předka slavného moravského rodu pánů z Pernštejna. Štěpán i jeho nástupci v úřadu veverského purkrabí patřili v dobách přemyslovských králů k předním mužům země.Nacházíme mezi nimi mimo jiné také otce svaté Zdislavy,Přibyslava z Křižanova, i předky dalších významných moravských panských rodin – z Lomnice a z Kunštátu. 
Veveří, původně snad pouze lovecký hrádek, se ve 13.století postupně stává správcem okolní krajiny i nově osidlovaných území vzhůru proti proudu řeky Svratky.
Ve třech desetiletích po smrti posledního z přemyslovských králů je hrad Veveří připomínám pouze jednou. 14.srpna 1308 se nově zvolený český král Jindřich Korutanský zavazuje vyplatit Fridrichovi Habsburskému 45 000 hřiven pražských jako úplatu za uznání svého nároku na vládu v Čechách a na Moravě. Do doby než toto vše Jindřich splatí,j sou Fridrichovi zastaveny mnohé královské statky na Moravě – mimo jiné i hrad Veveří s komorními lesy a příslušenst vím.
Osudy Veveří se pak na dlouho ztrácejí ve zmatených událostech sporů mezi pretendent y na přemyslovský trůn uprázdněný zavražděním Václava III. Vítězem v tomto zápase se stal Jan Lucemburský.Jeho vláda ale byla poznamenána spory se šlechtou a královou častou nepřítomností v zemi. Hrad Veveří podle všeho zůstával v těch časech ve faktickém držení moravské šlechtické representace.
Situace se zásadně změnila ve chvíli, kdy se do země s titulem markraběte moravského z Itálie vrací mladý kralevic Karel – pozdější císař Karel IV. Podle vlastního životopisu v roce 1335 „…s velkými náklady a obtížemi …“získal nový markrabě,„…opět na Moravě Lukov, Telč, Veveří, hrad Olomoucký ,Brněnský a Znojemský a přemnohé jiné zemské statky zastavené a prodané “.Veveří tak po letech opět získává vážnost zeměpanského majetku a zanedlouho je znovu základem výkonu panovnické moci nad okolním územím.
Předpokládáme,že do 60.let 14.století byli veverští kasteláni pověřeni také ochranou klášterů žďárského, rajhradského, oslavanského a tišnovského. Na hradě se v té době potkáváme i se známkami budování tzv. manského systému. Majetky ve vsích Habří, Žebětín a Lažánky, náležející k panství hradu Veveří,j sou za nej- různější služby hradu udělovány jako léno.
Období mezi lety 1349 až 1375 lze právem nazývat „zlatým věkem “hradu Veveří. Na Moravě tehdy vládne mladší bratr císaře Karla IV.,markrabě Jan Jindřich. Ten si hrad Veveří vybírá jako jednu ze svých hlavních residencí a začíná s jeho rozsáhlou přestavbou a rozšířením. Vznikají nové paláce, věže, předhradí, hradby a také kaple sv. Prokopa, pro kterou je tehdy objednán deskový obraz známý dnes jako Veverská Madona. Na jaře roku 1375 se na Veveří dokonce odehrálo důležité jednání,které mělo zajistit bezproblémový nástup Václava IV. na říšský královský trůn.

 

Ve 20. století dopadly na hrad Veveří tři těžké rány. První bylo obsazení hradu německým wehrmachtem a následná poškození při bojích německé a sovětské armády na konci II. světové války.
Druhou ránu Veveří pak zasadila necitlivá přestavba hradu na lesnické učiliště, internát a závodní školu práce na počátku 50. let a doufejme že už posledním zásahem se pro Veveří stala po roce 1977 zahájená a naštěstí nikdy nedokončená rekonstrukce Veveří na mezinárodní studentské a kongresové centrum s kapacitou až 800 lůžek pro potřeby brněnských vysokých škol. 
Všechny tyto zásahy hrda těžce poškodily a snahy soukromých společností o rekonstrukci Veveří v devadesátých letech 20. století nedokázaly zhoršování havarijního stavu objektu zastavit. 
Zlom v osudu Veveří přinesl až rok 1999, kdy byl hrad převeden ze správy ministerstva školství do pravomoci ministerstva kultury a pod správou tehdejšího Státního památkového ústavu v Brně byla zahájena dlouhá a nákladná rekonsrukce veverského areálu.



Rok 2000
Nákladem cca 3.5 milionu korun byly opraveny propadlé střechy západní a jižní vstupní brány, areál bylalespoň základním způsobem zabezpečen a hlavní práce byly věnovány vyklučení letitých náletů, které dorůstaly vysoko přes dva metry.

Rok 2001
Dotace ve výši cca 3 miliony věnována opravám tzv. Purkrabství - budoucí kanceláře a zázemí správy hradu, přezděny bortící se komíny na Paláci s břitovou věží.

Rok 2002
K dispozici necelé 3 miliony korun, kompletní oprava střechy břitové věže, provisorní fixace střechy Paláce s břitovou věží, kompletní oprava střechy východní hranolové věže, oprava a doplnění střešní krytiny v celém areálu (zajištění havarijních míst zatékání ve střechách)

Rok 2003
V nákladu 2.220.000,- Kč byla v tomto roce kompletně opravena střecha tzv. Zadního Anglického traktu. Město Brno věnovalo v roce 2003 na obnovu SH Veveří 330.000,- Kč. Za tuto částku byla očištěna, zafixována, prozkoumána plošná výmalba tzv. Palácové jídelny ze druhé poloviny 18. století a zahájena příprava celkového restaurování. 
Za první část peněz vybraných ve sbírce s deníkem Rovnost byl v nákladu 115.000,- opět uveden do provozu hodinový stroj v Břitové věží. 

Rok 2004
K dispozici 20 milionů zvláštní dotace ze státního rozpočtu, 5 milionů dotace města Brna, 500.000,- dotace MK, 330.000,- Sbírky s deníkem Rovnost 
Opravena kompletní střecha Paláce s břitovou věží, střecha, statika a fasáda tzv. Prachové věže, interiéry a jižní fasáda tzv. Purkrabství a pokračovali jsme v práci na restaurování fresek v Hlavní palácové jídelně.

Rok 2005
Dotace 5 milionů dotace města Brna a 500.000,- Jihomoravského kraje. Opraveny vyhlídkové ochozy mezi věžemi příhrádku, postaveny nové veřejné záchody.

Rok 2006
Za cca 4,5 milionů korun dokončeno restaurování fresek a podlah v Hlavní palácové jídelně, zahájeny opravy Romantickévyhlídkové terasy a stavba parkové cesty od přístaviště lodí k Jižní hradní bráně.

Rok 2007
Za více než 15 milionů korun opraveny krov a střecha tzv. Anglického traktu, dokončena parková cesta od přístaviště lodí a odstavná plocha pod hradem, pokračovalo dláždění cesty k Jižní bráně, repasovány podlahy v tzv. přijímacích salonech Paláce s břit. věží a zahájeno přeložení a repase dlažby a sanace zdiva Romantické vyhlídkové terasy, rekonstruována kanalizační jímka pod hradem, pro expozice nakoupeno cca 30 ks nábytku. 

Rok 2008 
Za více než 12 milinů korun je dokončena dlážděná cesta k Jižní bráně, v Černé kuchyni, na chodbách a schodištích přízemí a I. prvního patra Paláce s břitovou věží jsou opraveny omítky a obnoveny výmalby ze II. poloviny 19. století, v tzv. Anglickém traktu byla vybouráním novodobých příček zahájena rekonstrukce interiéru bývalé Kočárovny a sýpky a nové dřevěné schodiště umožňuje přístup do tzv. Prachové věže. 
Rok 2009
Přes 3 miliony korun putují na rekonstrukci omítek a výmalby tzv. lichoběžníkové předsíně v Paláci s břitovou věží, úpravy interiérů nově zpřístupněné Prachové věže a rekonstrukci historických záklopových stropů tzv. Kočárovny. 

Rok 2010 Za cca 1,5 milionu bude zahájena oprava hradního mostu - jedna z nejstarších železobetonových konstrukcí v bývalé Rakousko - uherské monarchii, v letošní první fázi dojde na obnovu mostovky a zábradlí, zbytek prostředků bude věnován úpravě jižní hradní stráně a okolí zdejší přístupové cesty.