Hrad Bouzov

Typ článku: Cestování a památky

Datum vložení: 02. 12. 2010

Romantické interiéry s bohatou malířskou a řezbářskou výzdobou místních lidových umělců, vybavené dobovým mobiliářem.

 Hrad Bouzov

 

V malebné krajině posledních výběžků Drahanské vrchoviny, v severozápadní části okresu Olomouc, leží obec Bouzov. 

Bouzov nese jméno patrně po svém zakladateli Búzovi z Búzova, který byl prvním známým držitelem obce počátkem 14. století. Ten dal také postavit zdejší hrad, jenž měl střežit obchodní stezku vycházející z Olomouce údolím Třebůvky až k Jevíčku. Až do 17. století se na Bouzově vystřídalo několik českých šlechtických rodů, z nichž nejznámější byli pánové z Kunštátu a Poděbrad, dokonce se má za to, že se zde narodil Jiří z Poděbrad. V roce 1695 prodal kvůli dluhům poslední český majitel celé Bouzovské panství řádu Německých rytířů.

Až v roce 1850, v rámci nového správního řízení, se Bouzov stal součástí nově vzniklého okresního hejtmanství v Litovli.  Vymanil se tak po právní stránce ze závislosti na majiteli panství řádu Německých rytířů.  Rozhodující pozice velkostatku řádu však přetrvala. Celkově lze Bouzov druhé poloviny 19. století charakterizovat jako poměrně chudé městečko, hospodářsky závislé na bývalé vrchnosti. 

Nejvýznamnější událostí v dějinách obce se stala na přelomu 19. a 20. století velkorysá přestavba hradu, kterou uskutečnil nový velmistr řádu, arcivévoda Evžen Habsburský. Přestavba ovlivnila i celkový vzhled městečka, neboť výrazně stoupl počet zdejších obyvatel. Bouzov se stal kulturním a společenských střediskem celého okolí.

 

Založen na počátku 14. století, Búz z Búzova byl v letech 1317 - 1339 prvním známým držitelem hradu. Od poloviny 14. stol. jej drželi páni z Vildenberka, kteří v roce 1382 prodali panství moravskému markraběti Joštovi. Ten je pak v roce 1396 přenechal svému přívrženci Heraltovi z Kunštátu.

V rukou pánů z Kunštátu zůstal hrad Bouzov s kratšími přestávkami téměř až do konce 15. století. Jiří z Poděbrad postoupil panství někdy před rokem 1442 svému stoupenci Zdeňkovi Kostkovi z Postupic. V letech 1472 - 1696 byl v majetku mnoha různých českých a moravských rodů. Pak celé panství kupuje Řád německých rytířů.

Majetkem Řádu zůstal hrad až do 1. 10. 1939, kdy byl konfiskován jako majetek spolku - nebyl uznán jako církevní majetek. Spolu s dalším řádovým majetkem byl předán do správy tzv. Hlavního hospodářského a správního úřadu SS se sídlem v Berlíně (SS Wirtschafts-Verwaltungshauptmt), hrad byl svěřen tzv. Společnosti pro podporu a péči o německé kulturní památky (Gesellschaft zur Förderung und Pflege deutscher Kulturdenkmäler) se sídlem v Berlíně.

Po válce byl konfiskován dle dekretu prezidenta č. 12/1945 a č. 5/1945 a č. 108/48 Sb. a podle zákona č. 135/46 Sb.

Instituce odpovědné za správu hradu od roku 1945

1945 - Národní správa
1946 - Národní majetkový fond
1947 - Národní kulturní komise pro správu státního kulturního majetku v Praze - oblastní inspektorát v Loučné nad Desnou
1953 - Státní památková správa
1959 - Vlastivědné muzeum v Olomouci
- postupně pod názvem (Krajské vlastivědné středisko - 1959, Vlastivědný ústav v Olomouci - 1960, Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci - 1979,  Vlastivědné muzeum v Olomouci - 1990)
2000 - Správa státních hradů, zámků a zahrad severní Moravy
- (rozhodnutí ze dne 22. 12. 1999, MK ČR, č.j. 16.143/1999, ke dni 1. 1. 2000)
Správa státních hradů Bouzov a Šternberk 
- (rozhodnutí ministra kultury ČR č. 52/1993 ve znění …, ke dni 1. 7. 2000)
2003 - Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště - správa státních hradů Bouzov a Šternberk 
- (rozhodnutí o splynutí dosavadních státních příspěvkových organizací zřízených MK na úseku státní památkové péče v Národní památkový ústav ke dni 1. 1. 2003)
2004 - Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci
- (opatření GŘ NPÚ, č.j. 8017/2003, ze dne 5. 12. 2003, ke dni 1. 1. 2004)

 

Hrad Bouzov

Původně gotický hrad z počátku 14. století, romanticky přestavěný na přelomu 19. a 20. století pro arcivévodu Evžena Habsburského. Romantické interiéry s historicky cenným zařízením, bohatou výzdobou malířskou, řezbářskou a kovářskou. Muzejní expozice je ve velké výstavní síni. Uvnitř hradu je toho opravdu spousta k vidění, například nádherná postel, která je v ložnici velmistra řádu německých rytířů, který vlastnil Bouzov až do II.světové války. První zmínky o hradu jsou z počátku 14. stol. Téměř do konce 15. stol. hrad náležel pánům z Kunštátu. Z tohoto rodu pocházel i pozdější český král Jiří z Poděbrad, který se snad narodil právě na tomto hradě. Až do konce 17. stol. se majitelé často střídali. Od r. 1696 až do r. 1939 pak hrad patřil řádu německých rytířů. Spolu s majiteli měnil hrad svůj účel i podobu. Na počátku byl menším strážním hradem. V 15. stol. byla zejména rozšiřována jeho obranyschopnost, od 17. stol. hrad ztrácel svou vojenskou funkci a stával se výhradně obytným objektem. S příchodem německých rytířů ztratil i tuto funkci, jelikož správní centrum řádu bylo v Bruntálu. Hrad rychle chátral. Současná podoba hradu pochází z rozsáhlé přestavby na přelomu 19. a 20. stol. Tehdy jej arcivévoda Evžen nechal přestavět v romantizujícím slohu na své letní sídlo. 

 

Dnešní podobu získal hrad po rozsáhlé přestavbě v letech 1895 - 1910. Projekt a plány rekonstrukce vypracoval Georg von Hauberisser na základě požadavků a představ arcivévody Evžena Habsburského, velmistra řádu, který také celou stavbu financoval ze svých soukromých prostředků.

Hrad je plně zařízen a vybaven. Mobiliář pochází převážně ze soukromých sbírek arcivévody Evžena Habsburského (pozn.: konfiskováno Čsl. státem roku 1918), částečně ze sbírek Německého řádu. Novodobé zařízení pak bylo vyrobeno speciálně pro objekt.

Nákladná a náročná rekonstrukce byla provedena neobyčejně citlivě z hlediska historické věrohodnosti a slohového souladu. Romantickou přestavbou vznikla dokonalá představa mohutného středověkého sídla, v jehož objektech se prolíná několik uměleckých slohů, zvláště gotika a renesance. Historickou a uměleckou hodnotu umocňuje množství významných starých uměleckých děl. Úprava objektu byla provedena s ohledem na plánované zpřístupnění veřejnosti.

 

Prohlídka hradu

Romantické interiéry s bohatou malířskou a řezbářskou výzdobou místních lidových umělců, vybavené dobovým mobiliářem. Expozice je rozdělena do čtyř návštěvních tras:

Klasická trasa - podává ucelený obraz hradu Bouzova. Jídelny velmistra a hostů, sloupová síň, rytířská chodba s pokoji pro hosty, koupelna, ochoz, pokoje koadjutora (Alžbětin palác), hala, knížecí pokoje, audienční sál s předpokojem, místnosti služebnictva - jídelna, pokoje a koupelna, archiv, kaple, zbrojnice. 

Velká trasa - vhodná pro návštěvníky s hlubším zájmem o historii. KLASICKÁ TRASA + soukromý byt velmistra Evžena (předpokoj, pracovna, ložnice, pokoj komorníka), apartmá velmistrova pobočníka s instalací sbírky grafiky, komplex hradní kuchyně ("studená", centrální a umývárna), místnosti služebnictva (jídelna, pokoje a koupelna), archiv, šatna hradní kapely. 

Zámecká trasa - interiérová instalace 13 pokojů v předhradí ve stylu bydlení nižší úřednické šlechty. Modrý pokoj s vedutami hradů a zámků, zelený salon velmistra Viléma, růžová ložnice s akvarely řádových sídel, knihovna, malý salonek a malá ložnice, přijímací pokoj, pánská ložnice, dámský salon a dámská ložnice, jídelna, zelená ložnice a čínský salonek.

Trasa "Kam se nechodí" - tajná chodba s velmistrovou světničkou, boční schodiště, "síň rytířů kruhového stolu", místnost stráže, půda, tzv. přádelna, obranný systém hradu (padací most, padací mříž, obranný ochoz s cimbuřím), místnost padací mříže, jižní sklepení ("knechtovna"). 

 

Typické romantické sídlo, působivá dominanta se všemi znaky adaptace z konce 19. století, zvýrazněné cimbuřím, arkýři, střílnami, chrliči, tvarem komínů. Všechny budovy nesou znaky četných přestaveb od gotiky až do 19. století, které se je pokusilo sjednotit v romanticky působivý celek. 

 

Hrad Bouzov, jehož prapůvodní název byl Búzov, se tyčí ve stejnojmenné vesnici Bouzov, jihozápadně od města Loštice, v oblasti středozápadní Moravy. Hrad Bouzov ve vás bude budit dojem, že se jedná o velice zachovalý středověký hradní komplex. Nenechte se ale oklamat svými smysly, neboť tomu tak není! Hrad Bouzov dostal podobu pozdně středověkého, gotického sídla po romantické přestavbě z přelomu 19. a 20. století a je tak jedním z nejmladších hradů, které naleznete v České republice. Původní hrad byl ale založen na přelomu 13. a 14. stol. Hrad je postaven uprostřed listnatého lesa, a to tak, že jeho nevídanou krásu můžete pozorovat již z dálky a stává se tak úžasnou dominantou tohoto kraje. Hrad Bouzov můžeme označit také jako pohádkoví, neboť byl hojně vyhledáván filmaři. Na Bouzově byli natočeny pohádky jako Pyšná princezna, O princezně Jasněnce a létajícím ševci, Princezna Fantagiro či pokračování pohádky Arabela. V nedalekém okolí Bouzova se také nacházejí Javořické jeskyně, jejichž prohlídku si také ,nenechte ujít. Hradní komplex se nachází v úžasné přírodě, která vám nabízí možnost nezapomenutelných, romantických procházek v podhradí, kde se určitě budete cítit jako v pohádce.

 

V rukou pánů z Kunštátu zůstal hrad Bouzov s kratšími přestávkami téměř až do konce 15. století. Je pravděpodobné, že na hradě Bouzově se narodil pozdější český král Jiří z Poděbrad . Jiří z Poděbrad postoupil panství někdy před rokem 1442 svému stoupenci Zdeňkovi Kostkovi z Postupic. V letech 1472 - 1696 byl v majetku mnoha různých českých a moravských rodů. Pak celé panství kupuje Řád německých rytířů.

ajetkem řádu zůstal hrad až do 1. 10. 1939, kdy byl konfiskován jako majetek spolku - nebyl uznán jako církevní majetek. Spolu s dalším řádovým majetkem byl předán do správy Gesellschaft zur Förderung und Pflege deutscher Kulturdenkmäler se sídlem v Berlíně.

 

V pramenech je hrad doložen počátkem 14. století, kdy se po něm psal rod pánů z Bouzova. V polovině století přešel majetek na Vildenberky a ti je prodali markraběti Joštovi. Roku 1396 postoupil Jošt Bouzov svému přívrženci Heraltovi z Kunštátu. V rukou pánů z Kunštátu zůstal pak s kratšími přestávkami až dokonce 15. století z nich za pozornost stojí Viktorin, otec Jiřího z Poděbrad. Od něho hrad získal Zdeněk Kostka z Postupic. Po Zdeňkově smrti bylo panství těžce postiženo. Vzchopilo se znovu za Haugwitzů z Biskupic, po nalezení ložiska železné rudy. Z dalších majitelů se připomínají Podstatští z Prusínovic, Jan Bergr z Bergu a Fridrich z Oppersdorfu. Za třicetileté války se stal Bouzov císařskou pevností a vězením pro švédské zajatce. Po skončení bojů koupila panství Eugenie Podstatská z Prusínovic. Její syn František Josef z Hodic však roku 1696 hrad prodal řádu německých rytířů, kteří tu pak sídlili až do roku 1939. Jejich velmistr arcivévoda Evžen přistoupil koncem 19. století k přestavbě hradu podle plánů mnichovského prof. G. Hauberissera.

 

Vývoj hradu

počátkem 14. stol. - písemně doložen hrad Bouzov postavený nad potokem Špránkem

v pol. 14. stol. - vybudován na jižní straně kamenný palác

ve 14. stol. - hrad podstatně rozšířen o předhradí (příkop, val, hospodářské budovy, nové hradby)

na poč. 15. stol. - vybudována hradba s baštami a hranolová bašta s bránou a parkánová zeď

v pol. 15. stol. - stavba obytného paláce na severu, zpevněna hradba, opravena hláska

v r. 1499 - započla stavba východního paláce a spojila obě obytné budovy

koncem 16. stol. - postihl hrad požár, byla zničena hláska

v r. 1617 - započala stavba jižního palácového křídla

na přelomu 19. a 20. stol. - hrad zcela přestavěn do romantické podoby

 

Hrad je údajně rodištem českého krále Jiřího z Poděbrad. Objekt častého zájmu filmařů (pohádky, např. O princezně Jasněnce a létajícím ševci).

 

Stáj pod hradem

Ve stáji si můžete užít vyjížďku krásnou přírodou Bouzovska, a to jak přímo v sedle, tak pohodlným kočárem či ve formanském voze pojízdné hospodě. 

 

Galerie v podhradí

Pokud hledáte nevšední zážitky, navštivte HISTORICKÝ  AREÁL, který se nachází  v pěkném přírodním prostředí v těsné blízkosti pohádkového hradu Bouzova. Specialitou tohoto ojedinělého kulturního zařízení jsou historicky laděné, zábavně naučné programy, které jsou svým obsahem zaměřeny pro všechny věkové kategorie návštěvníků.

 

Sklářská minihuť

Uvedena do provozu jako součást historického areálu "Galerie v podhradí" Bouzov v roce 2002. V současné době je minihuť v provozu pouze v zimních měsících. Vyrábí se zde dekorativní sklo hutní technikou např. těžítka a skleněná zvířátka, foukáním repliky historického skla.

 

Minikáry u Bouzova

Sportovní formule Bouzov jsou minikáry s nožním řízením a brzdami ovládanými ručně. Můžete na nich zažít skvělou zábavu . Po speciální dráze ze zámkové dlažby o délce 525 m a šířce 2,2 m se můžete svést svahem dolů ( samospádem ) rychlostí, jakou si sami zvolíte a zpět na místo startu se nechat vyvést vlekem po dráze o délce 196 m. ( Délka dráhy celkem 721 m .) Pohledem od horní stanice máte celou dráhu jako na dlani.

Areál minikár "Sportovní formule" je umístěn v krásném přírodním prostředí v Bouzově, při vjezdu na parkoviště hradu u hřiště po levé ruce, vzdálenost od vchodu do hradu cca 350 m. V areálu se také nachází provoz horských koloběžek.

 

Hrad je plně zařízen a vybaven. Nejcennější částí je novogotická hradní kaple, vybavená gotickým oltářem a vyzdobená náhrobními kameny řádových mistrů z let 1395-1515. Hradní zbrojnice, původní gotický sál starého hradu, je vybavena ukázkami zbraní, zvláště zajímavé jsou obranné štíty z 13. a 15. stol. a popravčí meč z r. 1677. V novogotickém stylu je tzv. sloupová síň, místnost mezi severním a východním palácem, je vyzdobena gotickými deskovými obrazy. Východní palác s knížecími pokoji byl restaurován v roce 1899. Velmistrova ložnice, tapetovaná brokátem, je zařízena stylovým nábytkem vrcholného baroka. Komplex knížecích pokojů tvoří ložnice, pracovna, přijímací pokoj a pokoj pro sluhu. V prvním patře severního paláce se nacházejí pokoje pro hosty, zařízené v novogotickém stylu. V patře druhém pak jsou reprezentativní prostory – rytířský sál, lovecká síň. Tyto prostory jsou zdobeny novorenesančními malbami a bohatými řezbářskými pracemi. Vstupuje se do nich z druhého nádvoří po slavnostním spirálovitém točitém schodišti, vyrobeném z pískovce. Západní část hradu tvoří obranná zeď s podsebitím, na které navazuje tzv. Alžbětino křídlo. Zde jsou tři místnosti, připravené pro matku arcivévody Evžena Alžbětu. Jsou zařízené pozdně barokním nábytkem. V jižním (Oppersdorfském) křídle se nacházejí pokoje užívané arcivévodou Evženem jako soukromý letní byt. Předpokoj, pracovna, ložnice a pokoj pro komorníka jsou vybaveny cennými předměty převážně ze 17. a 18. stol. V těchto prostorách se rovněž nachází původní obrazové sbrky velmistra Evžena.

 

Bouzov založil velmi pravděpodobně Budislav (Buz) z Lešan někdy okolo roku 1300. Průkazně stál roku 1317, kdy je písemně doložen „Buzo von Buzowe“ – Buz z Bouzova. Ten na hradě sídlil do roku 1339 či 1340, avšak jeho dědici – synové Zpitata a Vojtěch – neměli o Bouzov zájem a prodali jej pánům z Vildenberka (1340). Ti na hradě, který měl dosud velmi strohý charakter, vybudovali nový, na svou dobu výstavný palác. V roce 1382 byl Beneš z Vildenberka ekonomickými těžkostmi přinucen Bouzov prodat moravskému markraběti Joštovi. Markrabě Jošt ustavil bouzovským správcem Procka Bůzovského z Vildenberka, který byl nechvalně známým loupeživým rytířem. Zničující boje mezi Joštem a jeho bratrem Prokopem se Bouzova nedotkly, nicméně, tehdejší neklidná doba si vynutila zesílení hradního opevnění. V roce 1396 postoupil markrabě Jošt Bouzov zemskému hejtmanu Heraltovi z Kunštátu; páni z Kunštátu vlastnili bouzovské zboží po následujících sedmdesát let a zasloužili se i o rozšíření a opevnění hradu. Bouzov za nich dosáhl své současné rozlohy. Synové Heralta z Kunštátu neměli o Bouzovsko zájem a přenechali jej svému strýci Bočkovi z Kunštátu. Boček z Kunštátu a jeho tři synové - Boček, Hynek a Viktorin – patřili k významným stoupencům Husova učení a největším oporám táborské strany za husitských válek. Viktorin z Kunštátu byl dokonce osobním přítelem Jana Žižky. Dědictví po otci si rozdělili tak, že Boček získal Bouzov a Pyšolec, Hynek Poděbrady a Viktorin Litice nad Orlicí. Roku 1422 vpadla na Moravu vojska vratislavského biskupa Konráda, která přišla na pomoc králi Zikmundovi proti husitům. Řada hradů, tvrzí a statků kališnických pánů byla tehdy obsazena a zničena; dobýván byl i Bouzov, leč neúspěšně. Význam rodu pánů z Kunštátu po husitských válkách dále stoupal a roku 1458 byl dokonce Viktorinův syn Jiří zvolen českým králem. Jiří svěřil v roce 1464 hrad svému věrnému stoupenci Zdeňku Kostkovi z Postupic. Nedlouho nato, za česko-uherských válek, bylo bouzovské panství stejně jako větší část Moravy popleněno Uhry a sám pan Zdeněk padl v bitvě u Zvole roku 1468. Bouzov pak drželi Albrecht Kostka z Postupic, bratr Zdeňkův (1468 – 1477), jeho syn Hrabiš (1477 – 1481), Jan ze Šelmberka (1481) a zejména Boček Kuna z Kunštátu (1481 – 1494), který výrazně přispěl ke konsolidaci poměrů na panství po česko-uherských válkách. Od něj koupil zboží roku 1494 Hanuš Haugvic z Biskupic, který nechal na Bouzově vybudovat nový palác. Stalo se tak roku 1499. Hanuš byl ortodoxním katolíkem, který nechal ze svých statků vyhnat kněze podobojí a nahradit kněžími katolickými. Jeho syn Václav Haugvic byl mírným pánem, který zmírnil povinnost roboty svým poddaným. Roku 1546 Václav prodal hrad a později i panství Prokopu Podstatskému z Prusinovic. I on byl mírným pánem svým poddaným, ale na rozdíl od Haugviců nesmiřitelným vyznavatelem českobratrského vyznání. Vyhnal katolický klér a dosadil kněží své víry. V roce 1558 zničil Bouzov požár. Hrad pak zůstal pustý až do roku 1617, kdy jej koupil a nechal opravit Bedřich z Oppersdorfu, hejtman knížectví opolského. Působí až komicky, že pan Bedřich jako katolík nechal kněží na svých statcích vyměnit potřetí … Za třicetileté války byl Bouzov jednou z nemnoha pevných opor císařské armády v kraji; roku 1643 se o jeho dobytí neúspěšně pokusili Švédové. Leč to je poslední významná událost, kdy Bouzov v historii vystupuje jako pevnost. Pan Bedřich z Oppersdorfu jej roku 1651 prodal a objekt, měnící majitele, začíná postupně chátrat. V roce 1696 jej od Františka z Hodic kupuje řád německých rytířů, který hrad vlastnil příštích téměř dvě a půl století. Po tuto dobu hrad pomalu dále chátral a na konci 19. století byl již téměř zříceninou. B roce 1888 navštívil Bouzov rakouský arcivévoda Evžen, který jím byl okouzlen. Poté, co se stal velmistrem Řádu, vydal příkaz k obnově hradu. Rozsáhlá rekonstrukce byla započata v roce 1896 a trvala do roku 1910; Bouzov se tehdy stal oním „pohádkovým hradem“, který zná veřejnost dnes. Je však třeba uznat, že při přestavbě byl důsledně respektován původní půdorys a že bylo přihlíženo k nálezům učiněným při výkopech. Projekt tak určitě dopadl úspěšněji než např. puristická rekonstrukce Karlštejna. Jako nedostatek lze označit zejména tu skutečnost, že autor projektu – mnichovský profesor Hauberisser – implantoval do stavby českému prostředí cizí německé prvky, což bylo jistě dáno zemí jeho původu. V roce 1925 byl inventář hradu částečně zestátněn a po krátkém intermezzu v letech 1939 – 1945, kdy Bouzov držela nacistická Gesellschat zur Förderung und Pflege deutscher Kulturdenkmäler, přešel do vlastnictví státu úplně.

 

Okolí Bouzova

 

Zámek Bílá Lhota 

Od roku 1437 je v pramenech uváděna tvrz v Bílé Lhotě. Tvrz se několikrát uvádí v 15. i 16. století. Majitelé se až do počátku 18. stol. velmi rychle střídali. V r. 1720 koupil statek s tvrzí Markvart Hochberg z Hennersdorfu. Asi ve 40. letech 18. stol. přestavěli Hochbergové tvrz na barokní zámek. O přestavbě není známo nic bližšího. V 1. polovině 19. stol. na zámku pobýval německý hudební skladatel Konradin Kreutzer. Jan Vojtěch Speil z Ostheimu, který byl majitelem zámku od r. 1792, založil u zámku park v anglickém stylu. Tento park se zásluhou Quida Riedla změnil po r. 1926 ve významný dendrologický park s mnoha druhy vzácných stromů a keřů z Ameriky i Asie. Dnešní podoba zámku je z počátku 19. stol. Jedná se o jednoduchou jednopatrovou budovu se čtyřmi křídly a malým nádvořím. Od r. 1965 budoval Vlastivědný ústav v Olomouci v parku oblastní arboretum.

 

Háčky - větrný mlýn německého typu 

Netypický dřevěný mlýn s šestiramenným větrným kolem postavený na střeše budovy pochází z roku 1923. Nahradil mlýn německého typu, který zde stál asi od roku 1826 a v roce 1911 vyhořel. Jedná se o ojedinělou konstrukci malého dřevěného mlýna s otáčivou střechou umístěného na zděné budově, ve které bylo veškeré mlecí zařízení. Mlýn je lehce kuželový, spodní průměr je 2,2 m. Větrné kolo o průměru 7 m má šest křídel. Samotné křídlo je dlouhé 2,5 m a má plochu 3,7 m2. Střecha i celý mlýn je překryt térovou lepenkou. Hřídele a převodová kola i pásová brzda jsou kovové. Mlýnské složení o průměru 0,8 m bylo poháněno zdola řemenovým převodem. Dřevěné části mlecího zařízení se však již nedochovaly. Mlýn pouze šrotoval a vyráběl kroupy, později již pomocí motoru. Současní majitelé koupili mlýn nefunkční v roce 1965. Vzhledem k tomu, že nebyl památkově chráněn mohli většinu zařízení, které jim vadilo v bydlení odstranit. Dnes slouží objekt k trvalému bydlení. V zahradě najdeme mnoho různých mlýnských kamenů.

 

Javoříčské jeskyně 

Jeskyně s bohatým výskytem heliktitů. Podzemní systém Javoříčských jeskyní vytváří komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí. Byly vytvořeny v ostrůvku devonských vápenců a na jejich vývoji se podílel potok Špraněk. Podstatná část jeskyní byla objevena při několikahodinovém namáhavém průstupu nižším patrem již v roce 1938, další partie pak byly postupně objevovány především v padesátých letech. V současné době je známo přes 3,5 km chodeb, z nichž 788 metrů je zpřístupněno pro veřejnost. Jeskyně má překrásnou krápníkovou výzdobu, jejíž bohatost vyniká ve dvou mohutných prostorách - Suťovém dómu a dómu Gigantů. Kromě nejběžnějších typů krápníkové výzdoby, která místy dosahuje úctyhodných rozměrů, je zde bohatý výskyt i tzv. heliktitů, což jsou krápníky, které rostou proti zákonům gravitace. Dominantou je též přes 2 metry vysoká záclona. Veřejnosti nepřístupné nižší patro tvoří složitý labyrint chodeb propojených propastmi, padající do hloubky až 60 metrů a dodnes není zcela prozkoumáno.

 

Mladečské jeskyně

Mladečské jeskyně se nacházejí nedaleko chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví. Složitý labyrint puklinových chodeb a dómů je vytvořen ve vápencovém vrchu Třesín. Podzemní prostory jsou místy bohatě zdobeny krápníky a sintrovými náteky. Mezi nejkrásnější partie patří tzv. Chrám přírody a Panenská jeskyně. Jeskyně byla známa od pradávna a je mimořádně významnou paleontologickou a archeologickou lokalitou. Vedle kostí dnes již vyhynulých pleistocenních obratlovců zde bylo nalezeno mnoho koster lidí starší doby kamenné s četnými doklady o jejich činnosti (kamenné nástroje, ohniště).

Autor: jessynka

Články o kultuře, zábavě a cestování

Vkládejte jen vlastní články shodné s tématem webu. Nevhodné články budou smazány. Zakazujeme vkládat texty z jiných webů. Při porušování autorských práv nás prosím kontaktujte.

O sekci články o kultuře Reklama za vstupenky • Požádat o aktualizaci článku • Jak přidat článek?   Autory článků jsou sami uživatelé. Vkládejte prosím pouze vaše vlastní články, které jsou shodné se zaměřením našeho webu, tedy články o kultuře. Oblibeny nenese odpovědnost za jejich slohovou podobu a gramatické chyby. Nevhodné články budou bez varování smazány. Oblibeny.cz si vyhrazuje právo smazat, nebo změnit obsah článků. Je zakázáno vkládat texty z jiných webů. V případě podezdření na porušování autorských práv nás prosím neváhejte kontaktovat. Naleznete u nás novinky ze světa kultury, informace a články, hudební recenze, kulturní zprávy, aktuality o tom co se kde děje a jiné aktuální události.