Doksy - Máchův kraj

Typ článku: Cestování a památky

Datum vložení: 04. 12. 2010

Město Doksy vzniklo ve druhé polovině 13. století. Významným pro celé městečko a okolí se stal rok 1367, právě tehdy založil Karel IV.


 Doksy - Máchův kraj

 

Městečko Doksy se nacházejí v samotném srdci Máchova kraje, leží v Českolipském okrese, v Libereckém kraji a představuje jedno z nejznámějších a nejvyhledávanějších rekreačních středisek v Čechách. Nachází se u břehu Máchova jezera a přiláká každoročně stovky milovníků slunce a vodních radovánek. 

Nejen jezero je lákadlem tohoto krásného města s bohatou historií, najdete tady i krásný zámek nebo kostel, který ukrývá vzácnou kopii sošky Panny Marie Montserratské. První písemná zmínka je z r. 1293 v listině krále Václava II.. Velký význam pro rozvoj města měl císař Karel IV., který dal Doksům významná městská privilegia. 
 
Historie města
Město Doksy vzniklo ve druhé polovině 13. století. Významným pro celé městečko a okolí se stal rok 1367, právě tehdy založil Karel IV. Velký rybník - dnešní Máchovo jezero a Doksy prosperovaly a stávaly se stálevýznamnějšími. V září 1666 byla do hradní kaple přenesena kopie sošky Panny Marie Monterratské a okolí se stalo vyhledávaným poutním místem. Soška prý uzdravovala a konala zázraky. Po zrušení kláštera byla soška převezena do Dokského kostela kde se nachází dodnes.
 
Velký rybník - dnešní jezero se pro turistiku otevřelo po roce 1928, kdy byla na břehu rybníka zřízena pláž. V roce 1955 Doksy získaly statut rekreačního a lázeňského města.
 
Památník K. H. Máchy 
Památník Máchy se nachází v nejstarším domě v Doksech v tzv. Hospitálku, původně to byl chudobinec a sirotčinec a přibližuje život a dílo K. H. Máchy. Je to dům, který nechala postavit hraběnka v roce 1669 Marie Františka, rozená z Vrtby, druhá manželka Kryštofa Ferdinanda z Heissensteinu. Dnes je v něm muzeum Karla Hynka Máchy, významného romantického básníka (1810-1836), který Doksy a jejich okolí navštívil několikrát a velmi si tento kraj oblíbil. Ve své nejznámější básni Máj jej oslavil natolik, že od roku 1961 nese básníkovo jméno - Máchův kraj. Také Velký rybník se přejmenoval na Máchovo jezero. V muzeu se také nachází expozice Rybářství a rybníkářství na Českolipsku.
 

Co v Doksech uvidíte

Hraběcí čekárna
Na nádraží v Doksech uvidíte hraběcí čekárnu, která sloužila kdysi rodině Valdštejnů. V čekárně jsou nyní vystaveny obrazy Hugo Ullika z roku 1869.
Kostel svatého Bartoloměje -
Kostel pochází z roku 1638 a stojí na náměstí. Je zde uložena vzácná kopie zázračné sošky Panny Marie Montserratské (Černé Madony), která byla do kostela přemístěna roku 1786 z Bezdězu.
 
Zámek
Pod náměstím se nachází původně renesanční zámek, který byl upravený do dnešní podoby v 19. století. Počátky historie zámku Doksy nejsou přesně známé, předpokládá se, že první renesanční sídlo vzniklo na místě zámku v 1. polovině 16. stol. asi za Mikuláše Zajíce z Házmburku. Zámek stojí v anglickém parku a má celkem tři trakty. Postaven je do písmene U s nádvořím uprostřed. Zámek koupil v roce 1558 Adam Berka z Dubé. Původní část zámku se dodnes zachovala a tvoří západní křídlo dnešního zámku. Západní křídlo zámku má renesanční štíty v obou průčelích. Zámek se stal sídlem Valdštejnů a byl mnohokrát upravován a modernizován. Stávající zámek byl zvýšen o jedno patro a zámek byl dostavěn do dnešní podoby. Renesanční křídlo s bohatě zdobeným průčelím, střední část s opěrnými pilíři je raně barokní. Východní křídlo s dominantní věží s cibulovitou bání nese stopy úprav z doby kolem roku 1700.
Dnes zámek slouží jako učiliště a není proto přístupný veřejnosti ale můžete se projít krásnou zámeckou zahradou. Na zámek navazuje park a hospodářské budovy. 
 
Z Doks se můžete také vydat na další výlety za turistickými zajímavostmi, a to jak do nejbližšího okolí, tak i ke vzdálenějším místům. Navštívit můžete například Liberec s Ještědem, zoologickou a botanickou zahradou, zámek Lemberk, sklářská města Nový Bor a Kamenický Šenov, Panská skála u Kamenického Šenova, skalní hrad Sloup, Kokořínsko a další. V nejbližším okolí Máchovo jezero, hrad Bezděz, hrad Houska a jiné krásné památky.
 
 

Doksy a Staré Splavy jsou nejznámější a nejvyhledávanější rekreační střediska severních Čech. Vznik Doks se datuje do druhé poloviny 13. století. První písemná zmínka je z r. 1293 v listině krále Václava II.. Velký význam pro rozvoj města měl císař Karel IV., který dal Doksům významná městská privilegia a v r. 1367 nechal založit Velký rybník - dnešní Máchovo jezero.

Pro turistiku se otevřelo po roce 1928, kdy byla na břehu Velkého rybníka ( Máchova jezera) zřízena pláž. V roce 1955 Doksy získaly statut rekreačního a lázeňského města.


Dominantu města náměstí s mariánským sousoším ze 17. století a kostel sv. Bartoloměje z r. 1638 se vzácnou kopií sošky Panny Marie Montserratské, tzv. Černé Madony. Pod náměstím se nachází původně renesanční zámek, upravený do dnešní podoby v 19. století. Dnes je účelově využitý, tudíž veřejnosti nepřístupný. Nejstarším domem v Doksech je tzv. Hospitálek, původně chudobinec a sirotčinec, který nechala postavit hraběnka v roce 1669 hraběnka Marie Františka, rozená z Vrtby, druhá manželka Kryštofa Ferdinanda z Heissensteinu. Dnes je v něm muzeum Karla Hynka Máchy, významného romantického básníka (1810-1836), který Doksy a jejich okolí navštívil několikrát a velmi si zdejší kraj oblíbil. Ve své nejznámější básni Máj jej oslavil natolik, že od roku 1961 nese básníkovo jméno - Máchův kraj. Rovněž Velký rybník byl přejmenován na Máchovo jezero.

Staré Splavy ležící na severním břehu jezera jsou od roku 1850 součástí Doks a výrazně se podílejí na turistickém ruchu. Máchovo jezero je vyhledávané hlavně v letních měsících, kdy poskytuje osvěžení a rekreaci tisícům návštěvníků na svých čtyřech plážích. Značnému zájmu se těší projížďky výletními loděmi, tobogán, plážový volejbal a Aquapark na pláži ve Starých Splavech.

Jezero leží uprostřed lesů, které ukrývají mnoho dosud málo objevené romantické krásy, dnes přístupné po četných turistických cestách. Je obklopeno vrchy Ralské pahorkatiny se zříceninami kdysi pyšných hradů, z nichž nejznámější Bezděz je nedílnou součástí tohoto kraje a cílem většiny výletů.

Doksy a Staré Splavy jsou rovněž východiskem k mnoha dalším výletům za turistickými zajímavostmi, a to jak do nejbližšího okolí, tak i ke vzdálenějším místům, jako např. Liberec s Ještědem, zoologickou a botanickou zahradou, zámek Lemberk, sklářská města Nový Bor a Kamenický Šenov, Panská skála u Kamenického Šenova, skalní hrad Sloup, Kokořínsko a další.

Vedle historických zajímavostí a přírodních krás stojí za zmínku také dynamický rozvoj města. Značné finanční prostředky byly v minulých letech vynaloženy na komplexní plynofikaci, bylo vybudováno nové autobusové nádraží, zcela zrekonstruováno náměstí včetně zrestaurování sousoší ústředního mariánského sloupu.

Pro zlepšení sociálních služeb byl podstatně rozšířen domov důchodců v Panské ulici a zřízena pečovatelská služba i pro občany bydlící mimo Dům pečovatelské služby. Město má ve své péči také zdravotní středisko se všemi základními lékařskými specializacemi.

O místní kulturu se stará městské kulturní středisko, městská knihovna, kino a některé společenské organizace. Pestrý program nabízí město i v oblasti sportu - tenisové turnaje, turnaje v plážovém volejbalu, jachetní závody na jezeře, každoroční tradiční běh kolem Máchova jezera a po červeném lesním okruhu. Možnosti dalšího sportovního vyžití nabízejí minigolfová hřiště, půjčovny jízdních kol, vyznačené běžecké tratě po lesních cestách. V zimě potom běh na lyžích a bruslení na zamrzlé ploše Máchova jezera a dalších rybnících.

Původ jména městečka lze najít v anglosaském jméně “dox” = temný, tedy podle temného bažinatého místa u Dokského potoka. Vedle německého názvu Hirschberg se používal český název Dokzy, Dokzí, Doxa ap. České obyvatelstvo v Doksech převládalo do 17. století, kdy se také používal český název městečka.

Významným činem pro budoucí rozvoj Doks bylo založení Velkého rybníka (dnešní Máchovo jezero) císařem Karlem IV. v roce 1367. V kronice pražského kanovníka Beneše Krabice z Veitmile čteme: “Toho roku a v tom čase císař, meškaje v Norimberce, ustanovil generálním vikářem svaté říše římské pro Německo svého bratra Václava... a vrátiv se do Čech, zbudoval a vyzvedl rybník podivuhodné velikosti, jakési velké vodstvo, pod hradem Bezděz...” Kromě Velkého rybníka získaly Doksy od císaře tato významná městská privilegia: soudní pravomoc s pranýřem, týdenní trhy, právo vařit a prodávat pivo a právo mílové. S císařem Karlem IV. je spojen nedaleký skalní útvar zvaný Králův stolec. Zde prý císař po lovu v hlubokých bezdězských hvozdech odpočíval a zálibně hledíval na své vodní dílo.

Značného významu dosáhly Doksy ve druhé polovině 16. století , kdy se staly centrem tzv. dokského panství, které vzniklo rozdělením bezdězského panství v roce 1553. Jeho majitel, šikovný a prozíravý hospodář Jan z Vartemberka, nechal koncem 16. století vystavět právě v Doksech panský dvůr a zámek. (Dnešní podoba zámku však pochází až z 19. století). Janovi z Vartemberka se podařilo rozdělené panství zase spojit a v roce 1588 od císaře Rudolfa II. za 22 tisíc kop grošů odkoupit. Královské, byť od časů Václava IV. zastavované zboží, se stalo majetkem Jana z Vartemberka a Doksy se staly poddanským městečkem.

 

Václav Berka z Dubé, majitel panství od roku 1595, jako jeden z čelných představitelů českého stavovského odboje v letech 1618-1620, musel po nešťastné bitvě na Bílé hoře uprchnout ze země. Jeho zkonfiskovaný majetek koupil za babku Albrecht z Valdštejna a včlenil jej do svého Frýdlantského vévodství. Po Albrechtově násilné smrti v únoru 1634 bylo ohromné Valdštejnovo panství rozděleno mezi jeho vrahy. Doksko připadlo irskému plukovníkovi Walteru Buttlerovi. Valdštejnové získali Doksy zase v roce 1680 a až do roku 1945 byli jejich držiteli.

Třicetiletá válka s sebou přinesla nejen hmotné strádání, ale vedla i k vylidňování celých oblastí.Novými dosídlenci byli převážně Němci, rekatolizace vyhnala spoustu protestantských Čechů ze země. Tak tomu bylo i zde. V okolních lesích v pískovcových skalách si pronásledovaní protestanti zbudovali své svatyně. Dnes zbytky těchto tzv. Pustých (Psích) kostelů (německy Hundskirche) nalezneme hlavně v Hradčanských stěnách. Bezprostřední vliv na posílení katolické víry na Doksku měl benediktinský klášter na Bezdězu. Když byla 8. 9. 1666 do opravené hradní kaple přenesena kopie sošky Panny Marie Montserratské, stal se Bezděz vyhledávaným poutním místem.

Baroko podstatně změnilo architektonickou tvář městečka. V jihovýchodním cípu náměstí byl postaven kostel sv. Bartoloměje, v centru náměstí mariánský sloup a severně pod náměstím tzv. Hospitálek, dnes Muzeum Karla Hynka Máchy, nejstarší dochovaná budova v Doksech.

Ke značnému zbídačení a vylidnění Doks přispěly prusko-rakouské války v 18. století. Obyvatelé nacházeli před drancujícími vojáky úkryt v okolních lesích, jak o tom svědčí tzv. Braniborská jeskyně. Na skalním převisu je vytesán nápis informující o úkrytu lidu prostého i panského s datem 21. 12. 1741. Co nezničily války a následný hladomor, kdy v krátké době pomřelo pouze na Doksku 1200 lidí, dokonal požár v roce 1750. Tyto rány osudu poškodily Doksy natolik, že jim císař Josef II. nepotvrdil jejich městská privilegia.

V prvním desetiletí 19. století nastala v českých zemích konjunktura textilního průmyslu, čehož využil František Wünsche, syn místního mlynáře, a v roce 1813 postavil na Továrním vrchu v Doksech kartounku. Pro své dělníky nechal v blízkosti továrny vybudovat celou čtvrť přízemních dřevěných domků, tzv. Malou stranu (dnes Horní a Josefská ulice). Ve 30. letech měly Doksy díky továrně a pracovním místům okolo 2 tisíc obyvatel!!! S tímto přílivem obyvatel souvisí i nárůst počtu hospod.

O jedné se zmíníme podrobněji, neboť je spjata s českým romantickým básníkem Karlem Hynkem Máchou. Byl to vinný šenk, který zřídil počátkem 19. století dokský rodák Johan Nepomuk Kampe na poloostrově Klůčku, nacházejícím se na severovýchodní straně Velkého rybníka (Máchova jezera). Na jižních svazích Klůčku se totiž výborně dařilo vinné révě.

Expozice muzea aleko zřícenina hradu Bezdězu, Starého Berštejna, Jestřebí) projevila o tento kraj zájem, proto bylo ve vinném šenku na Klůčku stále živo. Nejen že se zde prodávalo výborné víno, ale v Břehyňském zálivu Velkého rybníka bylo i koupaliště, k němuž patřila i půjčovna loděk. Roku 1825 dal Antonín Tietze, zeť Johana Kampeho a po jeho smrti v roce 1811 také majitel šenku, postavit na Myším ostrůvku besídku, která se stala oblíbeným výletním místem. Loďky vozily hosty na ostrůvek a zpět. V roce 1828 vichřice vyhlídkovou besídku zničila. Výletní místo s vinným šenkem na Klůčku zaniklo mezi léty 1839-1841.



Doksy - Máchův kraj Doksy - Máchův kraj Doksy - Máchův kraj Doksy - Máchův kraj
Autor: jessynka

Články o kultuře, zábavě a cestování

Vkládejte jen vlastní články shodné s tématem webu. Nevhodné články budou smazány. Zakazujeme vkládat texty z jiných webů. Při porušování autorských práv nás prosím kontaktujte.

O sekci články o kultuře

Reklama za vstupenky • Požádat o aktualizaci článku • Jak přidat článek?

 

Autory článků jsou sami uživatelé. Vkládejte prosím pouze vaše vlastní články, které jsou shodné se zaměřením našeho webu, tedy články o kultuře. Oblibeny nenese odpovědnost za jejich slohovou podobu a gramatické chyby. Nevhodné články budou bez varování smazány. Oblibeny.cz si vyhrazuje právo smazat, nebo změnit obsah článků. Je zakázáno vkládat texty z jiných webů. V případě podezdření na porušování autorských práv nás prosím neváhejte kontaktovat. Naleznete u nás novinky ze světa kultury, informace a články, hudební recenze, kulturní zprávy, aktuality o tom co se kde děje a jiné aktuální události.