Hrad Helfštýn

Typ článku: Cestování a památky

Datum vložení: 05. 12. 2010

Hrad střežil obchodní Jantarovou stezku do Slezska. Po Fridušovi byli následovníky hradu Helfštýna zejména páni z Kravař, Pernštejnové a Bruntálští z Vrbna.

 Hrad Helfštýn

Kolem roku 1320 se stal pánem Helfštýna Vok z Kravař. Hrad byl tehdy centrem rozsáhlého panství, k němuž patřilo i město Lipník. Za Kravařů prodělal hrad velké stavební úpravy. Ty začaly už v první polovině čtrnáctého století přestavbou na gotickou pevnost. Na přelomu čtrnáctého a patnáctého století se vylepšilo za Lacka z Kravař opevnění. Od roku 1434 hrad patřil Janu z Menspecku, vzdálenému příbuznému Kravařů. Skutečná vlastnická práva pánů z Kravař zůstávala v platnosti, a proto jim byl Helfštýn roku 1440 vrácen. Posledním z Kravařů na Helfštýně se stal syn Petra z Kravař - Jiří z Kravař. Ten roku 1447 prodal Helfštýn, Lipník, 27 vesnic a 4 díly dalších vsí Vokovi ze Sovince. Vok ze Sovince roku 1467 prodal hrad a panství Albrechtovi, Zdeňkovi a Janovi Kostkovi z Postupic a Jiříkovi z Landštejna. Kostkové se za husitské revoluce a v poděbradské epoše vyšvihli majetkem a politickým vlivem mezi nejvýznamnější šlechtické rodiny. Roku 1467 stáli na straně krále Jiřího a uherský král Matyáš se pokusil roku 1468 za tažení na Moravu dobýt Helfštýn jako opěrný bod poděbradské strany. Při obléhání byl hrad poškozen, nedochovala se však žádná zmínka o tom, že se Uhrům podařilo Helfštýn obsadit. Zdeněk Kostka padl roku 1468 a Albrecht Kostka začal kolísat ve věrnosti králi Jiřímu, až roku 1470 přešel na stranu Matyášovu a stal se důvěrníkem uherského krále.V té době už vlastnil Helfštýn sám, a vzhledem k tomu, že získal i panství přerovské a hranické, pomýšlel na vybudování většího komplexu statků na Moravě pod Matyášovou ochranou. Tento záměr se neuskutečnil a politické vztahy k uherskému královskému dvoru nakonec přinutily Albrechta Kostku prodat své statky v Pobečví Vilémovi z Pernštejna

Pro Helfštýn nastala epocha další přestavby. Hrad byl rozšířen o důkladně opevněné, rozsáhlé hospodářské předhradí a dále o předhradí, které vytvářelo novou předsunutou obranu celého rozšířeného objektu. Současně bylo opevnění zdokonalováno baštami, novým systémem věží a bran. Půdorys hradu dostal protáhlý tvar a v jeho vnější podobě výrazné překrýval dokonalý opevňovací systém všechny ostatní architektonické články. Stavělo se však ještě na začátku šestnáctého století se zřetelem k vojenskému účelu. Především bylo nutné rozšířit hradní areál a předhradí, aby v něm bylo možno umístit hospodářské objekty i získat prostor pro shro¬máždění vojska, ale také uzpůsobit opevnění tak, aby odolalo dělostřelectvu.
Za Viléma z Pernštejna se stalo helfštýnské panství součástí největšího šlechtického majetku na Moravě a v Čechách. Pernštejnové neměli válečnické ambice a starali se o svá panství především z ekonomického hlediska, avšak po roce 1526, kdy Turci poprvé zaplavili Uhry a hrozili i vpády na Moravu, se Helfštýnu znovu začal přičítat velký vojenský význam a na hradě byly shromážděny zásoby zbraní k jeho obraně.
Jan z Pernštejna se potýkal s vážnými hospodářskými obtížemi a po jeho smrti roku 1548 se už rozklad rodového majetku, vyvolaný především přepínáním úvěru, nedal zastavit. Pernštejnové museli své statky rozprodávat a jednou z prvních obětí počínajícího bankrotu se stalo Helfštýnské panství, které roku 1554 koupil Půta z Ludanic. Po jeho smrti se roku 1560 ujal hradu jeho syn Václav z Ludanic, někdejší moravský zemský hejtman. Éra Ludaniců na Helfštýně však trvala jen krátce, protože Václav z Ludanic zemřel ve Vídni roku 1571 a dědičkou celého majetku se stala jeho pětiletá dcera Kateřina z Ludanic. Správy statků se ujal tehdejší moravský zemský hejtman Zachariáš z Hradce jako poručník. Tento muž se projevil jako chamtivý podvodník a obohatil se na Kateřinině dědictví tak, že nemohl zabránit skandálu a soudnímu vyšetřování. Kateřina z Ludanic byla přesto považována za bohatou dědičku, a proto byla roku 1580 provdána ve věku čtrnácti let za Petra Voka z Rožmberka. Helfštýn se stal znovu součástí velké rodové enklávy, tentokrát rožmberské. Ležel však daleko od hlavního jádra rožmberských statků v jižních Čechách a Petr Vok měl značné potíže s jeho správou a s dohledem na špatné úředníky. Po špatných zkušenostech s nesnadným hospodařením se rozhodl Helfštýn prodat. Panství s hradem koupil roku 1592 Hynek Bruntálský z Vrbna.
Hynkovi Bruntálskému a jeho synům na Helfštýně záleželo, a proto přistoupili k jeho přestavbě a ke stavbě zámku v Lipníku. Vnitřní jádro hradu přebudovali v renesanční sídlo. Hradní palác byl zbořen, stejně tak i část původního gotického opevnění a vybudován byl v letech 1597 až 1605 velkolepý renesanční palác, kontrastující s rozsáhlým systémem pozdně gotického opevnění, který jej obklopoval.
Posledním majitelem hradu a panství z rodu Bruntálských z Vrbna byl Jiří z Vrbna. Jako evangelík se roku 1619 zapojil na Moravě aktivně do stavovského povstání a po Bílé hoře byl v roce 1621 zatčen a ve vězení rok nato zemřel. Helfštýnský statek si obratem vyprosil od císaře Ferdinanda II. jako konfiskát kardinál František z Dietrichštejna.
V době povstání střežila Helfštýn vojenská posádka, ale válečné události se hradu vyhnuly. V říjnu 1621 za vpádu Jana Jiřího Krnovského na Moravu se před Helfštýnem a Lipníkem objevili vzbouření Valaši v čele s Janem Adamem z Víckova a císařská posádka jim vydala hrad bez boje. Valaši na Helfštýně hospodařili až do ledna 1622 a vyplenili jej. Po jejich odchodu byl hrad odevzdán v červnu 1622 novému majiteli, Dietrichštejnovi. Když na podzim 1626 přitáhl na Moravu s dánským vojskem generál Mansfeld, vypuklo na helfštýnském panství povstání proti vrchnosti. Mansfeld hrad nedobyl a když pominulo nebezpečí, přesunul Dietrichštejn správní aparát panství z Helfštýna do Lipníka a brzy poté se začalo Helfštýnské panství nazývat lipenským. Císařská posádka na Helfštýně zůstala až do konce třicetileté války. Hrad se nepodařilo Švédům dobýt v roce 1643 ani v roce 1645. Pozdně gotická pevnost se ukázala nedobytnou. Roku 1656 bylo přikročeno k rozsáhlým demoličním pracím, které sice opevnění hradu příliš ne¬poškodily, ale zbavily jej rázu panského sídla.

Za turecké ofenzívy roku 1663 a za Tökölyho povstání v Uhrách roku 1680 dostal hrad znovu císařskou posádku a opevnění bylo provizorně opraveno. O úpravách hradu se uvažovalo ještě za pruských válek v polovině osmnáctého století, ale po sedmileté válce se přestalo s Helfštýnem v systému obrany počítat a hrad pustnul. Zkázu urychlili ve druhé polovině osmnáctého století Dietrichštejnové demoličními pracemi. Roku 1817 byla dělostřeleckou palbou poničena část vnitřního hradu.
Helfštýn byl v devatenáctém století hojně navštěvován a už tehdy byly snahy o jeho zpřístupnění. S rekonstrukčními pracemi na hradě se začalo až roku 1911. Po druhé světové válce, v roce 1952, byl Helfštýn zařazen do kategorie státních hradů a přešel do správy ministerstva školství a až do roku 1960 spadal pod Krajské vlastivědné muzeum v Olomouci. Od roku 1960 až doposud je ve správě Muzea Komenského v Přerově.
Průlom v obnově hradu nastal v sedmdesátých letech dvacátého století, kdy se jeho správci stali manželé Bubeníčkovi. Prvním jejich počinem, který zvýšil návštěvnost, bylo umístění divokých prasat do hradního příkopu a stáda kamerunských koz a ovcí v předhradí. V roce 1974 tak už navštívilo Helfštýn 14 tisíc lidí. Od roku 1979 se v obnově hradu začala angažovat Marcela Kleckerová. Hrad ožil rytířskými souboji, dobýváním, Hefaistonem a dalšími akcemi a tak v roce 1984 přišlo do romantického areálu Helfštýna už 47 tisíc návštěvníků. V devadesátých letech pokračovala rekonstrukce hradu a návštěvnický rekord tak byl zaznamenán v roce 1996, kdy na hrad přišlo 104 tisíc lidí. V současné době je hrad přirozeným kulturním centrem regionu, kde stále probíhají rekonstrukční práce.

 Původně nevelký hrádek bez věží založil po roce 1306 loupeživý rytíř Friduš z Linavy. Již po několika letech mu král Jan Lucemburský hrádek odebral. Páni z Kravař a ze Sovince do konce století Helfštýn podstatně rozšířili. Dalšími přístavbami a především mohutným opevněním opatřil hrad Vilém z Pernštejna a jeho syn Jan. O účinnosti obranného zabezpečení se při marném obléhání přesvědčili roku 1468 Uhři a v době třicetileté války Švédové.

  Na konci 18. století byl Helfštýn opuštěn, ale již od poloviny 19. století se projevují tendence k jeho záchraně. Z kulturních akcí, pořádaných každoročně na hradě, získalo mezinárodní věhlas setkání uměleckých kovářů. Mnohá jejich díla jsou na hradě trvale vystavena.

1294	první listinná zmínka o mýtu u Lipníka, založeného na královském území
1348	první zmínka o hradě, založeném násilně na panství Drahotušském
1349	hrad zapsán do zemských desek jako " svobodné dědičné zboží"
1355	zakoupení prvních čtyř vesnic ke hradu
14. století	hradní panství zahrnuje již město Lipník a osmnáct vesnic
1447	hradní panství zahrnuje město Lipník a třicet vesnic
do 1554	k panství zakoupeno dalších devět vesnic
začátek 16. století	hrad centrem panství Plumlov, Prostějov, Tovačov, Přerov, Helfštýn - Lipník, Hranice, Louka, Sádek, Veselíčko, Buk
1626	správa panství přenesena definitivně do Lipníka
1867	statky Lipnik a Hranice spojeny
1874	největší rozsah panství - 8.797 ha (roku 1945 - 4.801 ha)
1922 - 1925	první pozemková reforma vyčleňuje zbytkový statek s hradem
Husitská severní věž byla vybudována ve 20. letech 15. století na pětibokém půdorysu vyloženém z původní linie Kravařských hradeb.Je nejlépe zachovanou vícepodlažní věží tohoto typu u nás. Věž byla kotvena do podloží vydutou, značně rozšířenou stavební základnou. Zdivo věže však bylo zděno na nekvalitní hliněnou maltu, jejíž vápno bylo dešti postupně vyplaveno. V severní zdi věže došlo ke vzniku šikmých trhlin. Hrozilo zřícení horní poloviny výšky věže. Proto byla v letech 1986 - 87 provedena její obnova v kamenném zdivu a nově zbudována vrcholová předprseň, v níž byly použity štěrbinové střílny podle vzoru husitských střílen v Lipníku a Čáslavi. V roce 2002 bylo do věže osazeno dřevěné schodiště s ochozem a šindelovou střechou. Rekonstrukci věže předcházel podrobný stavebně historický průzkum, který mimo jiné prokázal i existenci dvou zazděných výpadních branek vpravo od věže. Nově otevřená byla půlkruhově klenutá branka raně renesanční a patrná je i segmentově klenutá branka gotická. Rekonstrukce věže byla realizována podle studie Dr. arch. Zdeňka Gardavského a prováděcího projektu Ing. Milana Gesiericha včetně realizace.        Oficiální předání věže veřejnosti 7. 6. 2003 bylo zároveň vzpomínkou na Dr. arch. Zdeňka Gardavského (1923 - 2002), který byl uznávaným odborníkem na středověkou architekturu. Pracoval na nejznámějších objektech v celém Československu. Je autorem mimořádně velkého počtu stavebně historických průzkumů, studií a projektů. Nejvýznamněji však zasáhl do osudu hradu Helfštýna, kterému se věnoval po celý tvůrčí život. Svou odborností a entuziasmem ovlivnil spoustu spolupracovníků z řad profesionálů, ale i mladých přátel hradu v rámci hnutí Brontosaurus. Byl zakládajícím členem Nadace hradu Helfštýna  Otvírací doba Duben - so+ne 9.00 - 17.00  Květen - srpen - út - ne 9.00 - 17.00  Září - říjen - út - ne 9.00 - 17.00  Březen,listopad - so+ne 9.00 - 16.00   Vstupné Březen, listopad - Plné 20 Kč, Snížené 10 Kč, Děti do 6 let zdarma  Duben - říjen - Plné 40 Kč, Snížené 20-30 Kč, Děti do 6 let zdarma   Historie hradu Helfštýn Hrad střežil obchodní Jantarovou stezku do Slezska. Po Fridušovi byli následovníky hradu Helfštýna zejména páni z Kravař, Pernštejnové a Bruntálští z Vrbna. Proto se Helfštýn vyznačuje slohovou různorodostí. V každém staletí také docházelo k opětovnému rozšiřování hradního areálu, hlavní úprava na gotickou pevnost proběhla na přelomu 14. a 15. století za Lacka z Kravař. Poté hrad přestavěl Vilém z Pernštejna a následně byl r. 1468 poškozen vojskem uherského krále Matyáše Korvína. Další úpravu původního středověkého sídla na rozsáhlý pozdně renesanční dvoukřídlýpalác provedli páni z Vrbna, kterým po bitvě na Bílé hoře byl hrad zkonfiskován a připadl kardinálu Františku z Ditrichštejna. Pak už sloužil jen jako vojenská základna. Pevnost hradeb se osvědčila za třicetileté války, kdy hrad odolal útoku Dánů i Švédů. Po této válce v roce 1656, byl Helfštýn záměrně pobořen, aby se nestal oporou nepřítele. V roce 1763 byl hrad definitivně opuštěn. V roce 1817 byla střelbou část hradu zbourána a v roce 1945 přešel hrad do rukou státu.

   Severní věž je součástí hradebního systému třetího nádvoří, které je v současné době nejvíce využíváno ke kovářským akcím. Kovářům zde slouží především rekonstruovaná kovárna a budova bývalé pekárny. Zmíněná rekonstrukce severní věže umožnila provozně využít také tento objekt a to vybudováním zastřešeného dřevěného schodiště podle projektu Dr. arch. Zdeňka Gardavského. Stavba byla zahájena na jaře roku 2002 a předána veřejnosti jako vyhlídková věž 10. října 2002. V případě uskutečnění plánovaného zastřešení průjezdu a 4. hradní brány bude třetí nádvoří architektonicky dokončeno a jednotlivé prvky opticky propojeny.

Důležitým údajem v případě vyhlídkových bodů je jejich nadmořská výška. Tak tedy vstup do hradu před prvním příkopem je v nadm. výšce 380 m n. m.. Jako nejvyšší místo hradu je uváděna východní palácová terasa: 405,85 m n. m.. Nacházíte se tedy v nadmořské výšce jen mírně přesahující hranici 400 m, přičemž pro srovnání hladina řeky Bečvy v linii hradu je v nadm. výšce 226,5 m. K vyhlídkové plošině s celkem 15 okny jste museli vystoupat po 76 dřevených schodech. V prvé řadě Vás jistě zaujme zcela nový pohled do vnitřních prostor hradu. Z nadhledu si můžete prohlédnout "Širokou ze", pod jejíž severní věží jste do hradu vstoupili, prostory druhého i třetího nádvoří a samozřejmě masiv hradního pa1áce v čele s hlavní věží, nazívanou kdysi "Obří", "Křížovou" nebo také "Trubačskou". 

 

 Vyhlídková věž sice nenabízí tzv. kruhový výhled do okolní krajiny, neboť značnou část výhledu zastiňuje hřeben Maleníku, ovšem pohled na protější kopec Krásnici oceníte zejména na začátku října, kdy se okolní smíšené lesy rozzáří barvami. Asi nejzajímavější úhel pohledu. svírají pomyslné přímky mezi Helfštýnem a přímo na sever položenou obcí Podhoří, s charakteristickou bílou věží kostela a další přímka pak vede od hradu jihovýchodním směrem kolem kamenolomu u obce Pod Hůrou. Jedná se o vyhlídku do údolíMoravské brány, přesněji na její jižní část (tzv. Bečevská brána), která je na severu ohraničena Oderskými vrchy a na jihu již zmíněným hřebenem Maleníku. Moravskou bránu již staří kronikáři zvali Porta Moravica. Vedla tudy slavnájantarová stezka od Baltu do Římské říše. Moravskou bránou procházely nejen tlupy lovců mamutů, ale byla svědkem všech pozdějších, už historicky doložených vpádů Tatarů, Švédů a Uhrů. Procházela jí vojska Jana Sobieského na pomoc Vídni roku 1683, pluky Bedřicha Velikého na počátku v1ády Marie Terezie i ruská vojska Suvorova a Kutuzova. Prchaly tudy i zbytkynapoleonských vojsk po porážce r. 1812 u Moskvy. Ustupovaly tudy i armády fašistů na konci 2. světové války. Moravská brána je prastarou obchodní i vojenskou cestou, spojující výběžek Hornomoravského úvalu u Přerova s Ostravskou pánví u Jeseníku nad Odrou. 

 Při ideální viditelnosti můžete i bez použití dalekohledu spatřit jihovýchodním směrem (za přerovskými komíny) štíhlou věž zámku v Tovačově. Při vyhlídce přímo na jih celkem snadno odhalíte na viditelném pásu Hostýnských vrchů kopulipoutního kostela na Hostýně. Další významný orientační bod můžete nalézt severozápadním směrem mezi komíny hranické cementárny a úbočím masivu Maleníku. Jedná se o Starojický kopec se zříceninou hradu Starý Jičín. A jako na dlani mate přímo v podhradí část obce Týn nad Bečvou a především město Lipník nad Bečvou.

 

Autor: jessynka

Články o kultuře, zábavě a cestování

Vkládejte jen vlastní články shodné s tématem webu. Nevhodné články budou smazány. Zakazujeme vkládat texty z jiných webů. Při porušování autorských práv nás prosím kontaktujte.

O sekci články o kultuře Reklama za vstupenky • Požádat o aktualizaci článku • Jak přidat článek?   Autory článků jsou sami uživatelé. Vkládejte prosím pouze vaše vlastní články, které jsou shodné se zaměřením našeho webu, tedy články o kultuře. Oblibeny nenese odpovědnost za jejich slohovou podobu a gramatické chyby. Nevhodné články budou bez varování smazány. Oblibeny.cz si vyhrazuje právo smazat, nebo změnit obsah článků. Je zakázáno vkládat texty z jiných webů. V případě podezdření na porušování autorských práv nás prosím neváhejte kontaktovat. Naleznete u nás novinky ze světa kultury, informace a články, hudební recenze, kulturní zprávy, aktuality o tom co se kde děje a jiné aktuální události.