TZ: KRÁL LEAR BUDE PŘENÁŠEN POPRVÉ V HISTORII V PŘÍMÉM PŘENOSU DO KIN

Typ článku: Divadlo a programy

Datum vložení: 01. 02. 2011

ZE SCÉNY DIVADLA DONMAR WAREHOUSE V LONDÝNĚ

Přestože čtyři sta let staré, divadelní hry Williama Shakespeara se stále těší popularitě. Jedna z nejlepších Shakespearových tragédií se navíc dočkala v rámci projektu NT Live i přímého přenosu ze scény divadla do sálů kin po celém světě. Čeští diváci mají tak ojedinělou možnost 3. února 2011 zhlédnout v pražském kině Světozor v přímém přenosu jednu z nejlepších Shakespearových tragédií Král Lear s hvězdou britského divadla Sir Derekem Jacobim v titulní roli. Přenos hry bude probíhat ze scény divadla Donmar Warehouse sídlící v londýnské Covent Garden, 1000 km od Prahy, v anglickém znění s českými titulky Zuzany Joskové za použití překladu Jiřího Joska.

Poznávací znamení kritik na Krále Leara: ★ ★ ★ ★ ★
Hvězdné herecké výkony spojené se střídmou výpravou Christophera Orama a charakteristickým osvětlením Neila Austina – to vše je skloňováno v recenzích všech prestižních londýnských novin. Nešetří se pětihvězdičkovým hodnocením ani pochvalnými komentáři a Král Lear Dereka Jacobiho se už nyní zapsal na seznam nejvýznamnějších a nejlépe ztvárněných Learů současnosti. Král Lear režiséra Michaela Grandage předčil dvě poslední inscenace stejné tragédie v produkci Královské Shakespearovské společnosti, z nichž v představení Trevora Nunna dokonce exceloval Sir Ian McKellen, a už nyní se chystá na turné po Velké Británii a dostane se i na program divadel Brooklynské akademie hudby (BAM) v New Yorku.

 

Tragédie na špinavém dřevě
Za poslední čtyři roky se na britské scéně objevily dvě významné inscenace Krále Leara – obě pro Royal Shakespeare Company (Královskou Shakespearovskou společnost). Ve srovnání s produkcemi RSC se Michael Grandage ubírá zcela jinou cestou – nesází na extravagantní prostředí a kostýmy jako inscenace Trevora Nunna z roku 2007, ani si nepohrává s politickými tématy jako Davida Farr a jeho představení z roku 2010. Michael Grandage naopak přichází s krystalicky čistou produkcí, která nejlépe charakterizuje vnitřní rozervanost postav i celého Learova světa. Tragičnost je podtržena minimalistickou scénou, okleštěnou jen na špinavé bílé dřevo. Klec, do které se svět Krále Leara uzavírá, funguje jako hrnec vroucí vody zakrytý pokličkou. Stejně jako z hrnce nemůže unikat pára, nemají se na jevišti opevněném prkny kam schovat herci, jejich neustálá konfrontace s diváky je ještě umocněna otevřeným jevištěm, kterým se Donmar Warehouse vyznačuje. V kontrastu s bílým prostředím jsou postavy oblečené většinou do černých kostýmů. Hlavním designerem je již zmíněný Christopher Oram, který vytvořil scénu i pro Krále Leara Trevora Nunna. Zajímavé a dokreslující jsou i zvukové efekty Adama Corka a osvětlení Neila Austina. Centrální scéna bouře je signalizována záblesky bílého světla, které vypadá, jako by každou chvíli mělo rozlámat dřevené stěny. Learovi rytíři jsou představováni vzdálenými zvuky hlasů a troubením na rohy.

 

Proměna charakterů
V souladu s minimalistickou scénou dochází k proměně i v uchopení charakterů postav. Tři sestry se vzdalují typickému stereotypnímu zobrazení. Goneril (Gina McKee) není mrcha, spíš vypočítavá žena s ledovým úsměvem, která věčně kalkuluje a propočítává možnosti. Regan (Justine Mitchell) je zase manická a hysterická. Mnohem více se ovšem projevuje jejich rivalita a ostražitost než nenasytnost a ohnivé výstupy. Cordelie (Pippa Bennett-Warner) se zase vzdává svého typického umírněného a afektovaného svatouškovství a dává dobrotu svého srdce mnohem více najevo – už nevidíme jen krále zdrceného jejím nevděkem, ale i trpící Cordelii.

 

Derek Jacobi konečně dostatečně „zestárl“
Neobvyklé prostředí apokalyptického světa, ve kterém král Lear dochází prozření a proměn své vlastní osobnosti, však dostává třetí rozměr především díky vynikajícímu výkonu Sira Dereka Jacobiho. Herec, kterého novináři už delší dobu pronásledovali s otázkou, kdy hodlá ztvárnit roli krále Leara, konečně může v rozhovorech namísto odpovědí „musím se na tu roli cítit připraven“ či „stále se cítím na krále Leara poněkud mladý“ odpovědět kladně – konečně dosáhl na roli dalšího Shakespearovského kolosu: postaršího krále, který se vzdává svého trůnu.

 

„Jacobi zachycuje pád (krále) v dokonalých detailech, zvýrazňuje ty správné chvíle přehnané okázalosti, raněného majestátu, otcovského rozhořčení a jak se jeho tyranie proměňuje v sebeuvědomění, zobrazuje i zkaženou, průměrnou lidskost,“
řekl Derek Jacobi v London Evening Star.

High Definition
Celková délka přenosů je zpravidla 3,5 hodiny včetně jedné přestávky. Samotnému divadelnímu představení vždy předchází úvodní slovo v podání známé zahraniční herecké/tvůrčí osobnosti, která divákům představí vznik a přípravy dané inscenace. Přenosy her jsou uváděny v originálním anglickém jazyce s českými a anglickými titulky. Představení jsou přenášena živě, v High Definition digitální kvalitě, pomocí satelitu přímo z budovy londýnského divadla do kuturních zařízení po celé Velké Británii a Evropě.

 

NT LIVE PROGRAM
03.02. 2011 Král Lear přenáší kino Světozor
17.03. 2011 Frankenstein přenáší kino Aero
30.06. 2011 Višňový sad přenáší kino Aero

 

Více informací na www.aerofilms.cz/ntlive
===============

O: Sir Derek Jacobi
Sir Derek Jacobi začal svou hvězdnou hereckou kariéru před 22 lety. Jeho ztvárnění Jindřicha VIII. zaujalo Laurence Oliviera natolik, že se rozhodl vzít Dereka pod svá křídla. Derek se tak stal jedním z osmi zakladatelů divadelní společnosti Olivier's National Theatre Company. Následující roky se objevoval jak v Laurence Oliviera divadelních představeních, tak ve filmech (Othello, 1965) či v TV seriálech (Much Ado About Nothing, King Richard the Second, Hamlet, Prince of Denmark aj.). Ačkoliv oslňoval rolemi Richarda III., Periclea či Orestea (Electra) pro divadelní představení, opravdový zlom přišel až s TV seriály. Ocenění se dočkaly především jeho výkony v Man of Straw, The Strauss Family a I, Claudius. V epické sérii Já, Claudius, ztvárnil Derek Jacobi postavu slabomyslného císaře, a za svůj výkon získal cenu BAFTA. Jeho dalším úspěchem se stala inscenace Hamleta. S představením o dánském princi se vydal na světové turné po Anglii, Egyptě, Švédsku, Austrálii, Japonsku a Číně. V roli Hamleta se objevil více než 400krát. V roce 1980 Derek propadal záchvatům strachu z vystupování na jevišti, po další dva roky nebyl schopen vystupovat v divadle. Jeho hvězdný návrat přišel s hrou Breaking the Code pro West End, za svůj výkon získal cenu Helen Hayes Trophy. V posledních letech Derek Jacobi vystupoval především v historických rolích, získal dvě ceny Emmy za roli Hitlera v televizním filmu Inside the Third Reich a za výkon ve filmu Hallmark Hall of Fame: The Tenth Man.

O: Gina McKee
Gina McKee se ve Velké Británii proslavila rolemi v televizních seriálech (Our Friend in the North, The Brass Eye, The Lenny Henry Show). První filmovou roli získala ve filmu Kena Russella Doupě bílého červa, dalším filmovým úspěchem byla role invalidní ženy v komedii Notting Hill. Úspěch jí přinesla i role v britském seriálu Sága rodu Forsytů. Ačkoliv je těžiště její tvorby především v televizní a filmové tvorbě, objevuje se pravidelně i v divadelních inscenacích. Pro Michaela Gandrageho ztvárnila roli Anny Petrovny ve hře Ivanov, převážně spolupracuje právě s Donmare Warehouse.
Pippě Bennett-Warnerové přinesla v roce 2006 úspěch především role v muzikálu Caroline or Change pro londýnské Národní divadlo.
V dalších rolích se představí Paul Jesson (Glostr), Michael Hadley (Kent), Ron Cook (Šašek), Gwilym Lee (Edgar) a Alec Newman (Edmund).

O: Michael Grandage
Narodil se v Yorkshire, vyrostl v Cornwallu a vzdělání se mu dostalo na londýnské škole Central School of Speech and Drama (Centrální škola řeči a dramatu). Po studiích se stal profesionálním hercem.
Jeho režisérskou a producentskou kariéru odstartovalo až zrežírování hry The Last Yankee Arthura Millera v roce 1995. Hra Michaelovi Grandagemu zajistila místo pomocného režiséra Sheffieldských divadel a když roku 1999 odešla umělecká ředitelka Deborah Paige, zaujal její místo. Uměleckým ředitelem Sheffieldských divadel byl až do roku 2005. Za tu dobu se podílel na produkci více než 40 her, z toho 11 zcela nových. Zároveň režíroval své vlastní hry: Richarda III. s Kennethem Brannaghem, Edwarda II. s Josephem Fiennesem či Bouři a Dona Carlose s Derekem Jacobim. V roce 2002 se stal Michael Grandage uměleckým ředitelem divadla Donmar Warehouse a po tři roky pracoval jak v Londýně, tak v Sheffieldu. Zatímco v Sheffieldu se snažil pro práci v divadle získat především mladou krev a poskytoval angažmá mladým režisérům a designerům, v divadle Donmar rozšířil repertoár o evropská díla, zaměřil se na rozsáhlé programy školení, posílil práci na turné jednotlivých představení, apod. a Donmar tak získalo punc mezinárodního divadla. Pod jeho vedením začalo divadlo spolupracovat s West End a v letech 2008-2009 rok hostovalo na prknech Wyndhamského divadla, kde vznikly jedny z nejúspěšnějších her (v hlavních rolích se představili Kenneth Brannagh, Jude Law, Judi Dench a Derek Jacobi). Michael Grandage také započal úspěšná turné po Argentině, Dánsku, Madridu a Spojených státech amerických a tři ze svých her úspěšně přenesl na Broadway (Frost/Nixon, Hamlet, Red).
Kromě produkcí divadla Donmar se Michael Grandage věnuje opeře. V roce 2010 debutoval v Glyndebourne se zcela novou produkcí Billy Budd, pokračoval produkcí Madame Butterfly v opeře Houston Grand Opera. Práce Michaela Grandageho se dočkala mnohých ocenění (Tony, Drama Desk, Olivier Award, Evening Standard, Critic’s Circle, South Bank Award), sám Michael Grandage získal čestné doktoráty Sheffieldské a Sheffieldské Hallam univerzity a roku 2006 byl oceněn za úspěchy v práci pro mezinárodní divadlo. Momentálně se kromě opery a produkcí pro Donmar věnuje i výuce – pracuje jako externí profesor na University College Falmouth a nedávno byl zvolen novým ředitelem Central School of Speech and Drama (Centrální školy řeči a dramatu). (zdroj: www.michaelgrandage.com)
 

Autor: Eva - Autor z oblibeny.cz + tiskové zprávy pořadatelů.

Články o kultuře, zábavě a cestování

Vkládejte jen vlastní články shodné s tématem webu. Nevhodné články budou smazány. Zakazujeme vkládat texty z jiných webů. Při porušování autorských práv nás prosím kontaktujte.

O sekci články o kultuře Reklama za vstupenky • Požádat o aktualizaci článku • Jak přidat článek?   Autory článků jsou sami uživatelé. Vkládejte prosím pouze vaše vlastní články, které jsou shodné se zaměřením našeho webu, tedy články o kultuře. Oblibeny nenese odpovědnost za jejich slohovou podobu a gramatické chyby. Nevhodné články budou bez varování smazány. Oblibeny.cz si vyhrazuje právo smazat, nebo změnit obsah článků. Je zakázáno vkládat texty z jiných webů. V případě podezdření na porušování autorských práv nás prosím neváhejte kontaktovat. Naleznete u nás novinky ze světa kultury, informace a články, hudební recenze, kulturní zprávy, aktuality o tom co se kde děje a jiné aktuální události.