Zrní pustili do světa počítačovýho hrdinu

Palác Akropolis přivítal 22. března kladenskou skupinu Zrní, aby zde pokřtila nové album Hrdina počítačový hry jde do světa. Kmotrou mu byla Radůza.

Je to už pěkných pár let, co jsem se o této kladenské partičce dozvěděla. A nutno přiznat, že nebýt mé kamarádky, pocházející ze stejného města jako Zrní, kdo ví, jestli bych na ně vůbec kdy narazila. Buď jak buď, teprve loni se mi podařilo poprvé navštívit jejich koncert, tehdy v rámci Předehry klubové noci United Islands of Prague v klubu Kuře v hodinkách. Okamžitě mě jejich výkon oslovil, především díky strhujícímu emotivnímu projevu zpěváka kapely Jana Ungera, krásným česky zpívaným textům a zcela jistě také díky své hudební originalitě mezi českými skupinami. Hudba se linula sálem ve své bezprostřednosti a nenucenosti, bohužel však musím konstatovat, že celkový výraz působil značně nesourodě a chaoticky. Přesto jsem nad tímto přimhouřila oko a kapelu nezatratila, jen jsem doufala, že do našeho dalšího setkání trochu dozraje.

Ono další setkání proběhlo téměř o celý rok později. A sice na křtu nového alba s názvem Hrdina počítačový hry jde do světa v pražském Paláci Akropolis. Jak se mi tato kladenská skupina líbila tentokrát? Inu, měla jsem dojem, že přede mnou stojí zcela jiná kapela, nebo přinejmenším že je to od „našeho“ posledního koncertu už pěkných pár let. Rozdíl byl od prvních okamžiků zřejmý, kluci na sobě zapracovali a odvedli obrovský kus práce. Pod křídla si je vzala pražská písničkářka a vydavatelka v jedné osobě, Radůza, na jejímž labelu Radůza Records Zrní svou druhou desku vydali. Debutovali v roce 2009 s deskou Voní.

Zrní mají svůj naprosto osobitý styl hudebního projevu a své tvořivosti. Jejich hudba v sobě skrývá syrovost průmyslového města, ve kterém žijí, a na druhé straně jakousi přírodní rozvahu, harmonii a přirozenost. Ačkoli obecně nerada soudím jednotlivé hudebníky, protože všichni dohromady představují jeden celek a žádný zvlášť by nevytvořil to, co je výsledkem práce celé kapely, tentokrát však budu muset udělat výjimku. Pravdou je, že ve skupině špatného či průměrného hudebníka není, ba naopak. Přesto mé pozornosti neušly zejména dvě osoby. První z nich je již zmiňovaný zpěvák Jan Unger a je to právě z výše popsaných důvodů. Druhým z nich je houslista Jan Fišer, zkrátka jsem nabyla dojmu, že bez něj by kapela nebyla ani z poloviny tak dobrá, housle jsou hodně silným prvkem a krom toho je třímá v rukou opravdový umělec. Nicméně smekám před všemi členy kapely, dávají do svého projevu maximum, což se odráží v báječné atmosféře v sále a v jedinečném hudebním zážitku.

Druhou polovinu večera na pódium nastoupila Radůza s kapelou, kterou tvoří Peter Binder, Miloš Dvořáček a Jan Jakubec, kdy se zaměřila především na novější tvorbu. Vystoupení s kapelou jsou v jistém smyslu živější, Radůza se mnohdy může věnovat jen zpěvu. Nicméně by to nebyla ona, kdyby nevystřídala i harmoniku, klavír, kytaru či flétnu…

Kdo křest v Akropoli nestihl, nemusí zoufat, Zrní se v Praze ukážou hned v pondělí 28.3. v rámci doprovodného hudebního festivalu Febio festu či o měsíc později v Popocafépetlu. Kompletní přehled koncertů naleznete zde. Rozhodně se totiž vyplatí tuto skupinu sledovat.

       

Přidat příspěvek do diskuse

Vaše jméno:
Příspěvek:	Pro vkládání aktivních odkazů musíte být přihlášen.
Antispam:	do kolonky zadejte součet (plus) čísel pět a jedna (zadejte číslovku)

Diskuse o článku Zrní pustili do světa počítačovýho hrdinu

autor: Bc. Karel Gott (neregistrovaný) vloženo: 28.3.11 15:01
proč tak banální?

© 2008 - 2011 oblibeny.cz • webdesign toprecepty.cz • created by j-soft.cz

Kontakty, o webu • Mediální partneři • Facebook skupina