Krevní tlak

Krevní tlak je tlak, působící na stěnu cévy, kterou protéká krev. Souvisí se stavbou a funkcemi krevního oběhu a je vytvářen působením srdce jako krevní pumpy.

 Tlak máme různý v různých částech krevního řečiště. Tlakem krve je arteriální tepenný krevní tlak, tlak krve ve velkých tepnách, který se zvláště ve velkých cévách mění v závislosti na čase. Nejvyšších hodnot dosahuje ve vypuzovací fázi srdeční akce systolický tlak, nejnižších ve fázi plnění srdečních komor diastolický tlak. 

Tlak je nejvyšší v okamžiku, kdy se srdce stahuje a vypuzuje krev do tepen, tento tlak se nazývá systolický - horní. Srdce mezi dvěma stahy krátce odpočívá a krevní tlak klesá, to mluvíme o diastolickém tlaku, který nazýváme dolní nebo spodní. Proto je krevní tlak udáván dvěma čísly systolický a diastolický. Obě hodnoty jsou důležité. 

Krevní tlak během dne kolísá, nejnižších hodnot dosahuje obvykle ve spánku, začíná stoupat v časných ranních hodinách. Nejvyšších hodnot zpravidla dosahuje v dopoledních hodinách a těsně po obědě obvykle zaznamenáváme určitý pokles. V podvečerních hodinách se u někoho objevuje opět mírný vzestup, u jiných osob naopak krevní tlak v tomto časovém období i nadále pozvolná klesá. Krevní tlak také stoupá při fyzické či psychické zátěži.

Normální krevní tlak

Hodnota normálního krevního tlaku u dospělých osob je nižší než 140 milimetrů rtuťového sloupce (mmHg) pro systolický krevní tlak a nižší než 90 mmHg pro diastolický krevní tlak.  U dětí a mladistvých může být normální hodnota trochu nižší, s přibývajícím věkem naopak stoupá. Každopádně se jedná o malé výkyvy od uvedené hodnoty.

Nízký krevní tlak 

Nízkým krevním tlakem se rozumí opakovaně naměřené hodnoty nižší než 100/60. Chronicky snížený krevní tlak je důsledkem poruchy regulačních mechanismů, které jsou zodpovědné za řízení krevního tlaku. Jde často o onemocnění periferních nervů. K poškození může dojít při cukrovce, vlivem nedostatku vitamínů nebo u alkoholiků. K chronické hypotenzi vedou i poruchy orgánů s vnitřní sekrecí, které ovlivňují dostatečný krevní tlak.

Příznaky - únava, spavost, zimomřivost, poruchy soustředění,

bolesti hlavy, při lehčí hypotenzi točení hlavy, při rychlém postavení z lehu nebo delšího sedu, při těžší hypotenzi se není pacient schopen postavit, protože se ihned dostavují pocity na omdlení, v extrémních případech mžitky před očima, zatmění před očima, studený pot na čele, celková nevolnost, kolaps, krátkodobé bezvědomí.

Vysoký krevní tlak

Stoupne-li hodnota krevního tlaku nad 140/90, jedná se o vysoký krevní tlak (hypertenzi). Pokud vysoký krevní tlak trvá dlouze a je neléčený může dojít ke komplikacím, později může dojít k poškození ledvin, mozku a jiných orgánů. Velkým problémem je, že vysoký krevní tlak je zpočátku bezpříznakový, nijak na sebe neupozorňuje. 

Příznaky - časté bolesti hlavy na čele a v týlní oblasti, pot v obličeji, únava, bušení srdce, někdy se dostaví i krátká arytmie. Můžete cítit návaly tlaku ve spáncích nebo v krční jamce. Nezřídka se střídají nálady a podrážděnost. Končetiny jsou teplé, až horké. Můžete mít závratě a potíže s dýcháním. Neléčená hypertenze často končí infarktem, nebo mozkovou mrtvicí. Vysoký krevní tlak bývá také sám příznakem jiných onemocnění.