Mravenci

 

Mravence můžeme rozdělit do dvou skupin. První jsou teplomilné druhy žijící a množící se celoročně uvnitř budov -  mravenec farao, mravenec černohlavý. Druhou skupinou jsou mravenci žijící venku, kteří do budov pronikají pouze za účelem hledání potravy případně zahnízďují  ve stavebních dutinách -mravenec obecný, hnědý, zahradní, černý, zemní. Někteří dokáží taktéž bolestivě bodat např. mravenec ohnivý. O mravencích se vždy hovoří ve smyslu celého společenství. Jeden mravenec není schopen samostatné existence, jeho život má jako u jiných sociálních druhů hmyzu smysl pouze ve společenství. Základní jednotkou je roj, tvořený matkou a jejím přímým potomstvem. Veškerá činnost všech příslušníků roje má vždy sociální charakter, vždy směřuje k naplnění potřeb celého společenství. Většina prací je takové povahy a rozsahu, že pro jednotlivce ztrácí jakýkoli smysl. 

 

V lidských obydlích zakládají mravenci hnízda především ve škvírách nebo za obložením stěn. Při stavbě hnízda mravenci často poddolují cesty a terasy, kameny a dlaždice se uvolňují nebo poklesnou. Na cestách za potravou vytvářejí mravenčí stezky obytnými místnostmi. Obzvláště často mravenci osídlují spižírny a kuchyně. 

 

Na zahradě si nejraději zvolí kameny a bydliště si vybudují pod nimi. To platí zejména zjara, kdy se půda teprve ohřívá, kameny zejména ty ploché, totiž mají výborné tepelně regulační vlastnosti a ohřívají i zem pod nimi. V zásadě nejsou na zahradě mravenci škodliví, i když někdy okusují dužnaté části rostlin, chrání mšice před nepřáteli, podhrabávají dlaždice na cestičkách a terasách a v trávníku si hloubí hnízda. Na druhou stranu zahubí mnoho škůdců.

 

Mravenec lesní větší je robustní, 8–10 mm dlouhý mravenec, patřící do skupiny tzv. lesních mravenců. Je velmi podobný svým příbuzným, mravenci lesnímu menšímu a mravenci lučnímu. Stejně jako oni si staví velká, kupovitá mraveniště na okrajích lesů.

 

Dáte-li jim péči, odmění se vám stálou akční podívanou. Samozřejmě mimo času přezimování u některých druhů. Nemusíte je venčit, čištění stačí věnovat minimální čas,  nezapáchají a nevydávají žádné obtěžující zvuky.  Nepotřebují k  chovu ani místnost ani váš gauč. Postačí  jim např. nevelká polička. Stačí jim tak málo, že se nejednou přistihnete jak vymýšlíte nadstandardní komfort pro vaše spoluobyvatele.

Že vám utečou? Každý domácí mazlíček může utéct. Pes, kočka, křeček i rybička může vyskočit z akvária. Ale při běžné opatrnosti a péči vám neutečou. A když už utečou, tak se po čase dělnice vrátí zpět do hnízda. Jen je možné, že jí v terénu vystřídá jiná. Každopádně stačí trocha pozornosti a péče a mravenci si vystačí na svém určeném uzemí. Mravenci potřebují dostatek potravy každý den. A to jak energetické (med) tak i bílkoviny (hmyz, červy). Tak proč nemít vedle klávesnice formikárium? I námitky spolubydlících po pár dnech či týdnech zmizí a nejednou se se zájmem půjdou podívat jak se jim daří.

 

Informace se předávají různými formami. Především jsou to různé signální soustavy, jako taktilní, kinoptické, akustické a chemické. Dělnice jdoucí od zdroje potravy k hnízdu neustále potkávají jiné dělnice v protějším směru. Při setkání se vzájemně dotýkají tykadly. Jde o výměnu informací taktilní soustavou neboli tykadlovou řečí. Závažnost informací je dána důrazem a frekvencí jednotlivých dotyků. K tomu přistupují kinoptické soustavy, spočívající v postavení a držení těla a hlavy. Je to celá škála postojů, představujících útok, zastrašování, žádost o potravu, její nabízení, apod. U mnoha druhů mravenců byly už prokázány zvukové stridulační orgány, používané v akustické soustavě.

 

Mravenci už vynalezli války, otroctví, i zemědělství. To pěkně jako my dělí na rostlinné, kdy v hloubi mravenišť pěstují houby, a živočišné. Tedy, ne všechny druhy mravenců provozují všechna odvětví, jsou to specialisti. Chov mšic je  odvětví, které často provozují i na vaší zahradě.