Pštrosi a pštrosí maso

 

Ještě před sto lety se pštrosi lovili jen pro nádherné peří. Teprve později se začala využívat také jejich kůže a vejce. V současné době se chovají především pro křehké maso, které chuťově připomíná telecí, je však o poznání zdravější. 

 

Pštrosi jsou zvláštní svým vzhledem, dlouhým krkem a nohama a schopností dosáhnout při běhu rychlosti až 70 km/h. Pštrosi jsou největšími žijícími ptáky světa a jsou chováni po celém světě. Pštrosi obvykle váží 90 až 130 kg, i když byli zaznamenáni i samci o váze až 155 kg. Pera samců jsou černá s příměsí bílých per na křídlech a ocasu. Pštros je typicky společenský pták, žijící v kočujících skupinách o velikosti 5 - 50 jedinců. Ve skupinách vládne přísná hierarchie, dominantní samci a samice řídí přesuny skupiny, prachové koupele, tok atd. Na cestách za potravou a vodou jsou pštrosi za den schopni urazit 10-40 km. Putování přerušují pouze v místech s dostatkem potravy. 

 

Pštros patří mezi typické všežravce. V jeho jídelníčku lze najít traviny, zrní, listy, květy, ovoce, hmyz (zvláště sarančata), hlodavce, ptačí mláďata i ještěrky. 

 

Pštrosi jsou podle chovatelů poměrně nenároční, snad jediný problém je s lidmi. Jsou známy případy, kdy se proti plánu chovat pštrosy postavila z neznalosti celá vesnice. Teprve když lidé zjistili, že pštrosi zdaleka nepáchnou jako například vepři nebo krávy a nejsou nebezpeční, mohli se po loukách začít prohánět. Agresivní jsou jenom výjimečně pouze samci, kteří se předtím nějak nepohodli anebo mají zájem o své družky. 

 

Je použitelné k přípravě výborných pokrmů a jemných steaků. Pštrosí maso patří mezi masa špičkové třídy a ideálně vyhovuje přáním opravdových gurmánů. Maso nemá téměř žádný tuk (filet/steak do 0.2 %) , má nepatrné hodnoty Cholesterolu, vysoký obsah proteinu a je mimořádně jemné. Rovněž pštrosí vejce jsou velice vhodná pro konsumaci a jsou připrasvována stejně, jako slepičí.

Odborníci tvrdí, že pštrosí maso je velice vhodné pro dietní stravování a předpovídají výrazný nárůst spotřeby tohoto masa v jídelníčku tohoto století.

 

Převážnou část tvoří maso vhodné pro steaky, zbytek je vhodný na zpracování formou gulášů, klobás apod. Maso vhodné pro steaky nařežeme na plátky a mírně naklepeme. Jelikož se jedná o poměrně hutnou svalovinu, je vhodné maso po naklepání vždy naložit do koření. Doporučené koření: vždy je vhodné mírně načesnekovat, dalším základním kořením je drcený kmín, sojová omáčka, grilovací koření a další koření dle fantazie. Maso po naložení necháme odležet minimálně 20 minut, delší doba zkvalitní chuťové vlastnosti masa. Po odležení zpracováváme maso na prudko, je možné kombinovat s uzenou slaninou, na kolečka nakrájenou cibulí, sýrem, atd. Další možností je zpracování na řízky, svíčkovou a další podle fantazie. Při úpravě formou steaku podáváme jako přílohu zeleninu všeho druhu, vařené brambory a tatarskou omáčku. K řízkům podáváme bramborovou kaši, kompot, ke svíčkové samozřejmě běžné kynuté knedlíky. Maso, které je podobné klížce, zpracováváme obdobně jako hovězí guláš, popřípadě jej upravujeme se zeleninou.