Čech Svatopluk

Narodil se 21.2.1846 v Ostředku u Benešova. Jeho otec, správce panství, byl horlivý zastánce vlasteneckých a demokratických idejí r. 1848. Byl to on, kdo Svatoplukovi četl verše Kolára a Máchy, v jeho knihovně nacházel Svatopluk svazky romantických básníků. Svatopluk Čech studoval v Praze a v Litoměřicích, stal se právním koncipientem ve Slaném u Prahy. Později se ale věnoval pouze literatuře. Za svých studií působil krátce v redakci politického deníku Pokrok, kde se blíže seznámil s politickým děním. Pravidelně publikoval v měsíčníku Květy. Hodně cestoval, pro jeho tvorbu byla velmi důležitá cesta k Černému moři a na Kavkaz, do Chorvatska a do Dánska. Zemřel v Praze 23.2. 1908. Je pohřben na vyšehradském hřbitově. Dílo: Ve své první knize Básně (1874) shrnul všechny své významnější rané práce. Husita na Baltu - srovnává dávnou husitskou statečnost se současností. Adamité (Lumír, 1873) - líčí historickou událost, osud chiliastické sekty, kterou Žižka vyhnal z Tábora. Evropa (1878) – název lodi, na které jsou odváženi političtí vězňové do vyhnanství. Na lodi dojde ke vzpouře a loď je zničena. V této básni autor vyjádřil názor, že myšlenka revoluce může zvítězit Slávie (1882) – název lodi, na které se setkávají zástupci slovanských národů. Posádka se vzbouří, ale vzpoura je potlačena. Loď dopluje šťastně do přístavu. Svatopluk Čech je autorem i několika historických eposů: Václav z Michalovic (1880) – téma doby pobělohorské. Václav jel synem jednoho z popravených českých pánů. Je vychováván Jezuity a když se dozví o osudu svého otce, vzbouří se proti Jezuitům. Dagmar (1883-4) – výpravný epos Motiv české historie použil Svatopluk Čech i v drobnějších epických formách: Žižka (1879) – rapsodie, ve které Žižku představuje jako vojevůdce, který byl odhodlán postavit se proti Pražanům. Na Bezdězi (1883) – romance Handžár (1876) Zimní noc (1879) Čerkes (1875) – veršovaná povídka zachycující dojmy z cesty na Kavkaz Ve stínu lípy (1879) – soubor několika epických básní Lešetínský kovář (1883 konfiskováno, poté až r. 1889) – námět národně sociální, do klidného života venkova zasahuje bouřlivý růst průmyslového podnikání. Mezi další Čechova díla patři: Zpěvník Jana Buriana (1887), Václav Živsa (1889-91), Sníh (1894), Sekáči (1903) Lyriku psal S.Čech málo – pouze dvě sbírky: Jitřní písně (1887), Nové písně (1888) Modlitby k neznámému (1896) – filozofické a náboženské úvahy Do světa širého (1908) Stepi (1908-nedokončeno) Zvláštní místo v Čechově politické poezii náleží sbírce Písně otroka (1895) – básně vyzývají k boji proti soc. a národnímu útisku. Mezi prozaická díla patří např.: Petrklíč, Hanuman, Šotek, Kratochvilná historie o ptáku Velikánu Velikánovi, Pravda (1885), Pravý výlet pana Broučka do Měsíce (1888) Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století (1889) Povídky, arabesky a humoresky Upomínky z východu Druhý květen Jestřáb kontra Hrdlička (1876) – novela