Frič Josef Václav

(5. 9. 1829 - 14. 10. 1890) Básník, politik, novinář. Narodil se 5.9.1829 v Praze jako syn národně uvědomělého advokáta a liberálního politika. Po studiu na gymnáziu odjel bez vědomí rodičů do Londýna a následně do Paříže, kde se setkal s polskými emigranty. Po návratu do Prahy se věnoval studiu práv, ze kterého ho vytrhly události roku 1848, kterých se aktivně účastnil nejen politicky a literárně, ale také na pražských barikádách. Spolu s K. Sabinou a E. Arnoldem byl vedoucím představitelem radikálně demokratického programu. Po porážce revoluce uprchl do Vídně a na Slovensko, kde se účastnil bojů proti Maďarům. Utrpěl zranění a vrátil se do Prahy, kde se podílel na přípravách povstání. Byl zatčen a odsouzen k 18-ti letům vězení. Po amnestii roku 1854 se vrátil do veřejného života. Rychle připravil almanach Lada Nióla (1855). Josef Václav Frič byl roku 1858 opět zatčen, ale bylo mu dovoleno opustit rakouské hranice, tak odjel do ciziny. Častou tajně navštěvoval domov a roku 1879 mu bylo dovoleno zůstat v Praze. Zemřel 14.10.1890. Josef Václav Frič je autorem sbírky Výbor básní (1861), která byla vydaná v Ženevě. Nejvýznamnější básnickou knihou jsou Písně z bašty (dokončené 1862, za autorova života nevydané) – kniha obsahuje časové a politické básně. Velmi významné jsou čtyřdílné Paměti (1884 až 1887) – autor v nich zachytil své zážitky, pozorování, myšlenkový a literární vývoj od raného mládí až do odchodu do vyhnanství. Velmi důkladně vylíčil svou činnost v letech 1848-9.