Herrmann Ignát

(12. 8. 1854 - 8. 7. 1935) Spisovatel patřící do generace májovců a jejich následovníků. Narodil se 12. srpna 1854 v Horním Mlýně u Chotěboře, kde byl jeho otec mlynářem. Rodina byla velmi chudá a Herrmann na své dětství nikdy v dobrém nevzpomínal. Brzy se rodina odstěhovala do Hradce Králové, kde navštěvoval první třídu místní reálky, ale studia nedokončil a odešel do Prahy do učení. V roce 1871 se vyučil kupcem, ale svoje řemeslo nikdy neprovozoval. Po vzoru svého dědečka, který byl známým nakladatelem (Hostivít Pospíšil, 1785-1868) se snažil prosadit v literatuře. Nejprve pracoval v nakladatelství Otto, v té době také redigoval časopis Paleček. V roce 1878 nastoupil do advokátní kanceláře a v letech 1881-84 pracoval v administrativě Národních listů. Od roku 1885 tam byl redaktorem, nejprve psal soudničky. Od roku 1882 již byl na poli literárním velmi činný: založil a vedl časopis Švanda dudák, a to až do roku 1930, sám pod různými pseudonymy do něj přispíval, otiskl například prvotinu Petra Bezruče. Zase pod jiným pseudonymem přispíval do nedělní přílohy Národních listů. Redigoval čítárnu Švandy dudáka, dále Černou kroniku - kam vzpomínali májovci, dále sborník Sirotám příbramským a Vilímkův humoristický kalendář a jiné časopisy a sborníky. Také přispíval do mnoha novin a časopisů, např. Humoristických listů, Palečka, Lumíra, Světozoru, Květů, Koledy, Zlaté Prahy, Zvonu a Obrazů života. S Teigem a Z.Wintrem uspořádal Pražské ghetto (1902) a s Kutinou uspořádal povídky Z brku sokolského (1886). Sestavil básnickou sbírku Humor z Parnasu českého (1881). Jeho dílo je velmi rozsáhlé, bohužel jako dobré víno nezrál, jeho talent se brzy rozmělnil a dá se říci, že čím mladší dílo, tím je menší kvality. Podlehl líbivosti a sentimentalitě a jeho dílo se stalo nenáročnou zábavou. Z jeho tvorby je významný pouze román U snědeného krámu a zfilmovaný román Otec Kondelík a ženich Vejvara s pokračováním Tchán Kondelík a zeť Vejvara. Herrmann zemřel v Řevnicích u Prahy 8. července 1935. DÍLO: Z jeho souborů povídek 1880 - Ze zchudlého kalamáře - mají sentimentální romantický ráz 1884 - Pražské figurky - v námětu ovlivněn Janem Nerudou 1886 - Pan Melichar 1887 - Drobní lidé 1889 - Z pražských zákoutí 1893 - Bodří Pražané 1893 - Domácí štěstí 1895 - Páté přes deváté 1896 - Dvě pražské idyly 1902 - Ztřeštěné povídky 1902 - Na různé adresy 1904 - Mezi dětmi 1909 - Muž bez třináctky a dvanáct jich povídek nedělních 1909 - Tobiášův Štědrý den a jiné povídky 1913 - Tři povídky kratochvilné 1919 - Vánoční koledy 1920 - Z povídek nedělního kronikáře 1925 - O třech nebožtících 1926 - Lidičky a zvířátka 1930 - Tré kapitol z maloměstské kroniky Z jeho povídek 1884 - Historie o doktoru Faustovi 1890 - Gonduktér čili kapesní průvodce výstavou pařížskou od Vavřince Lebedy 1918 - Příběh jednoho dne 1921 - Jan Vilém 1925 - Jíra Zbojník 1925 - Salakušky 1926 - Vendelín Břitva a Bartoloměj Tlustofous 1930 - Mají knížky své osudy Z jeho románů 1890 - U snědeného krámu - autobiografické rysy v postavě Martina Žemli, příběh je o zkrachovalém obchodníkovi, který jeho existenční problémy a nešťastné manželství dožene k sebevraždě. 1898 - Otec Kondelík a ženich Vejvara - v otci Kondelíkovi Herrmann ukázal typického českého maloměšťáka 1918 - Vdavky Nanynky Kulichovy a co se kolem nich zběhlo 1921 - Artur a Leontýna 1924-25 - dvoudílný Felíčkův román 1930 - Švec a knejp Z jeho divadelních her 1891 - Manželova přítelkyně Také napsal životopisný román, fejetony a mnoho dalších děl.