Fleret - diskografie a koncerty

Fleret

 Fleret

 

Složení skupiny

Zdeněk 'Hrach' Hrachový

Stanislav 'Stanley' Bartošík

Tomáš 'Coudy/Kody/Blecha' Vunderle

Vítek Rokyta

Jiří 'Heglas' Hlavnička

Jarmila Šuláková

 

Informace o skupině

Začněme od začátku, tedy od kapel Šperhák a Šperk, které Fleretu předcházely. Všímat si jich budeme z jednoho prostého důvodu, hráli v nich muzikanti z pozdějšího Fleretu a stejně jako oni, přešly do pozdějšího repertoáru i některé písně jako například Cestou z Bílého koně, Listy, Baba Jagga, Třetí zvonění.

 

     U samotného zrodu toho všeho byli dva, Zdeněk Hrachový a Petr Chrastina. Znali se již z dob před vojnou, kdy si spolu občas u Dřevnice zajamovali. Během vojny se občas písemně informovali nejen o vojně samotné, jaká je to pakárna, ale hlavně si sdělovali i hudební zkušenosti nabyté "v zeleném". Čím dál víc je lákalo rozjet to po vojně spolu na poli hudby. Korunu všemu nasadil Petr Chrastina v posledním dopise, který Zdeňkovi od něj na vojnu přišel: "Udělěj to jak chceš, ale zpět z vojny pojedeme spolu Šohajem v tu a v tu dobu!" V tom vlaku se skutečně sešli a celou cestu domů kuli pikle, jak to společně rozbalí. Jako jediný možný hudební směr si zvolili folk, protože k němu na vojně oba přičichli a taky proto, že hned po vojně neměli finanční prostředky na aparaturu, tolik potřebnou na hraní bigbeatu.

 

     Po jednom koncertě AG Fleku ve Zlíně (tehdy ještě Gottwaldově) na podzim roku 1982 si domluvili zkoušku ve Vizovicích a tam také hned meditovali, jak dál. Začali fikaně. První byla image. Sešli se v obchodním domě a koupili si krásná hnědá manšestrová saka s tím, že je rychle onosí, aby chytla takový ten důchodcovský lesk. K tomu ošoupané jeansy a nějaké korálky a měli jasno. Horší už to bylo s muzikou. Neměli vlastní texty, ale o to víc bylo hudebních nápadů a elánu do práce. Přejali Slunečnici od Hutky, nějaké věci od PPM (Peter, Paul a Mary). Zhudebnili Slepé muzikanty od Jiřího Wolkera. To však bylo stále málo, a tak zkoušeli nějaké věci sami textovat. Zdeněk Hrachový cosi otextoval a něco z toho i hráli, ale jakási autosoudnost jej (podle jeho slov) zaplať pánbůh v této činnosti zabrzdila.

 

     Hrálo jim to dobře, ale chyběly jim nějaké hlasy. Taky věděli, že duo není kapela a začali mít touhu se rozšiřovat. Petr si vzpomněl na svou kamarádku, se kterou udržoval tzv. "písemný styk" během vojny a věděl, že velice dobře zpívá. Dělala poslední ročník státní konzervatoře v Brně, obor zpěv a klavír. Tak hodili udičku, kamarádka byla nadšená a v listopadu 1982 se duo Hrachový - Chrastina rozšiřuje o zpěvačku Simonu Královou. Její sympatie si prý získali i tím, že hned na druhou zkoušku jí koupili k svátku kalhotky. Okamžitě pochopila, že to s nimi nebude mít lehké, nicméně v prosinci 1982 vzniklo trio Šperhák. Název Šperhák zvolili proto, že v dobách totalitních byla móda folku do něčeho svými texty rýpat, špárat. Naštěstí to špárání nechali jiným. Jediné, čím rýpali, byl název. Opravdu se věnovali víc muzice, než textu. Simona měla hudební vzdělání a tudíž je učila harmonii, vedení hlasových linek, tvorbu vokálů atd.

 

     Nabušení těmito teoretickými znalostmi a předešlými hudebními zkušenostmi absolvovali v prosinci 1982 první vystoupení ve Zlíně-Mokré ve Wet klubu. Byl to nějaký vánoční večírek a hráli na něm zhruba sedm písniček. Jaký mělo jejich vystoupení ohlas, to už není podstatné, důležité byly dvě okolnosti:

 

     V publiku seděl jejich kamarád z výzkumáku Vlasťa Zálešák, který za nimi po vystoupení přišel do baru a nabídl své texty. Otevřel jim oči v tom, že není třeba dělat převzatou muziku, které je všude dost, ale že začnou, tedy s jeho pomocí, dělat vlastní tvorbu.

 

     Poprvé se potkali se Staňou Bartošíkem, který na večírku vystoupil s kapelou WC Folk.

 

     V době vzniku Šperháku každá kapela, která se chtěla prezentovat veřejně, musela projít kruhem Porty. I oni se přihlásili na Portu ve Zlíně. Ta byla v lednu 1983 na tamní Malé scéně. Tím měli další hnací motor - tvrdé zkoušení na Portu. Jako staří bigbeati věděli, že basa tvrdí muziku a taky si už na Portu přivedli kontrabasistubaskytaristu Staňu Pavelku. To byl nápad Zdeňka Hrachového, hrávali spolu ještě před vojnou bigbeat ve složení Hrachový - Pavelka - Šedivý - Musial. Na Portě skončili třetí, první byl WC Folk se Standou Bartošíkem.

 

     Následovalo několik vystoupení Šperháku v sestavě Hrachový - Chrastina - Králová - Pavelka a někdy v květnu 1983 se se Staňou Pavelkou rozloučili (rodinné problémy).

 

     Staňa neměl tak veliký přínos do kapely jako basista, ale do dějin skupiny se zapsal zlatým písmem, protože přivedl textaře Libora Myslivečka a dal tak vzniknout důležitému tandemu Hrachový - Mysliveček. Texty kapely vyletěly rázem o několik tříd nahoru a kapela začala pracovat s velice kvalitním hudebním a textovým materiálem, již vlastním.

 

     Do roku 1983 hrála kapela ještě jedno krátké období s kontrabasistou Petrem Chludem. Toho pro změnu přivedla Simona Králová. Petr Chlud byl ostřílený vlk, neboť měl za sebou už vystupování u Wabiho Daňka v kapele Rosa. Bohužel, Petr musel zakrátko odejít na pět měsíců na vojnu, a tím pádem opět vystupovali jako trio. Dokonce si zahráli i na kapelníkově svatbě 6. 8. 1983.

 

     Kapela střídavě zkoušela u Chrastinů ve Zlíně, u Hrachů ve Vizovicích a v LŠU Malá scéna ve Zlíně.

 

     Velké a převratné změny nastaly na podzim roku 1983. To začal s kapelou hrát David Šedivý, který se vrátil z vojny. Ovládal výborně flétny, klavír a navíc měl obrovské zkušenosti ve sborovém zpívání. To všechno znal Zdeněk Hrachový už z předvojenského bigbeatování s Davidem, a proto ten nástup okamžitě po vojně. S příchodem Davida se změnilo i aranžmá nových písní Šperháku, protože David byl velmi ovlivněn kapelami Pink Floyd a Genesis a miloval velké hudební plochy.

 

     Tady se začaly pomalu odsouvat teoretické znalosti Simony Králové a velký důraz se klade na Davidovy aranžerské i pěvecké schopnosti. Vznikl nový skladatelský tandem Hrachový - Šedivý (Bečva, Hřbitovy ptáků, ...), který se nedal ničím zastavit, natož pak nějakým ženským názorem. To se samozřejmě nelíbilo Simoně Králové a ta po koncertě na Podřevnickém verpánku na podzim 1983, kde dostala nabídku zahraničního angažmá v barové kapele, oficiálně 9.12.1983, ze Šperháku odešla.

 

     Tehdy už ale kapela zacvičovala z doprovodné kytary přeškoleného baskytaristu Pavla Husára, zvaného Kačes a začala se nová éra velmi známé sestavy Hrachový - Šedivý - Chrastina - Husár. 

 

Diskografie Fleret