Jarmark - diskografie a koncerty

Složení skupiny

Eva Navrátilová -- zpěv, perkuse

Jirka Navrátil -- kytara, druhá kytara, všechny kytary, foukací harmonika, texty, aranže skladeb

Lukáš Macur (zvaný též Lupýno) -- baskytara a věčné shánění aparátu

Igor Mokroš (zvaný též Ygnor) -- bicí a vše co s tím souvisí

Informace o skupině

Byl říjen roku 1986 a ze základní vojenské prezenční služby (ano, tenkrát se ještě chodilo na vojnu) se vrátili Jirka Navrátil, jinak kytarista a Jirka Slavík, hráč na perkuse. V rodném Hodoníně na ně čekal Víťa Navrátil – taktéž kytarista, nicméně ne-bratr výše jmenovaného Navrátila. Všichni tři už spolu hráli ve skupině FSO. A byli skálopevně rozhodnuti dát dohromady zase kapelu. Poté, co se k nim přidal Pepa Motyčka na baskytaru, vznikla skupina Jarmark. Začátky byly stejné jako u všech podobných kapel. Zkoušelo se v garážích, po bytech, na chatách. A hledal se hlavní zpěvák – nezapomeňme, že nikdo z těch čtyř neuměl pořádně zpívat… Stylové zaměření bylo zpočátku jasné – folk. Co taky dělat s akustickými kytarami. I když „čistého folku“ tak jak byl tenkrát chápán, aby se špendlíčkem hrabal a se svíčkou hledal. Zpěvaček prošlo kapelou několik, jenže žádná většinou nevydržela až do veřejného koncertu. Výjimkou byla Bára Zelená, která ovšem zakrátko odešla do Prahy. A tím nastal zlom. Do Jarmarku byla doporučena a posléze přijata Eva Lindenbergová. A najednou tu byl ZPĚV! V té době objížděl Jarmark soutěžní přehlídky Porta. A většinou nebodoval. Až v roce 1990 se podařilo dostat na celostátní kolo do Plzně a o rok později tamtéž vyhrát interpretační soutěž. Tehdejší hraní před lochotínským dvacetitisícovým kotlem se nezapomíná. A v kapele se něco dělo. Folk začínal být už příliš těsný – přibyly bicí, elektrické kytary a muzika začala být razantnější a přímočařejší. A s Portami byl konec. I když na jiné, otevřenější folkové festivaly jezdí Jarmark dodnes. A rád. V roce 1992 bylo natočeno první demo skupiny. Všimli si ho šéfové gramofirem, a v roce 1994 vyšlo CD Fantasia u firmy Monitor. Díky němu byla Eva nominována na českou Gramy v kategorii objev roku a jedna písnička z alba se objevila na mnoha výběrech typu „to nejlepší z folku“. Kapele to však příliš nepomohlo. Až později se ukázalo, že vedení Monitoru mělo zájem jen o spolupráci se zpěvačkou a zbytek kapely se snažilo eliminovat. A ze zdánlivě výhodné exkluzivní smlouvy zbyla jen nekonečná jednání o dalších nahrávkách, které se nikdy neuskutečnily a později i problémy s rozvázáním smlouvy. A je jisté, že toto všechno mělo vliv na náladu v Jarmarku a odrazilo se v pozdějších personálních změnách. A dá se mluvit spíše o zázraku, že se kapela nerozpadla úplně. V roce 1995 odešel Jirka Slavík, o rok později Josef Motyčka. Naštěstí se podařilo najít náhradu na post basisty poměrně stabilní – skvělý, i když občas nespolehlivý Zdeněk Celman. Ten vydržel v kapele až do konce roku 2004. Bubeníků se v kapele vystřídalo opravdu hodně. První nastoupil Martin Kocman, což nebylo nejšťastnější spojení, o čemž svědčí fakt, že většina písniček vzniklých v tomto období nepřežila většinou ani půl roku. Daleko větší přínos měl Igor Mokroš. Ač přišel z poměrně tvrdé partičky Olgoj Chorchoj. V kapele rychle zdomácněl a výraznou měrou napomohl k natočení dalšího dema JARMARK v roce 1998. Jenže zase smůla! Po slibném rozjezdu odchází Igor na začátku roku 2001 do Prahy. Až v září 2001 se za něj podařilo najít odpovídající náhradu – Zdeňka Fridricha z poprockové skupiny She. Vzápětí kapelu opustil druhý služebně nejstarší člen Víťa Navrátil a od té doby se sestava ustálila na čtyřčlenném obsazení. A v této sestavě taky Jarmark natočil v roce 2003 demo Ruční práce, první nahrávku, se kterou byl opravdu spokojen jak po stránce hudebního materiálu, tak i zvuku. V hudebních časopisech se objevily poměrně kladné recenze a skladba Za nocí nejtmavších, právě z tohoto CD, vyšla i na sampleru Beat Infusion 2003. A když už se zase daří, přicházejí problémy. V lét 2003 dal Zdeněk Fridrich přednost své domovské kapele. Naštěstí Igor Mokroš ukončil své pracovní působení v Praze a na podzim téhož roku se k hraní v Jarmarku vrátil. Právě včas, aby v únoru 2004 přispěl svým dílem k natočení dalšího dema Extended Play. I toto CD bylo natáčeno a mixováno ve studiu Shaark, kam se kapela velice ráda vrací. Na konci roku 2004 odešel Zdeněk Celman. Už se zdálo, že celá další sezóna bude v háji, ale naštěstí se podařilo do skupiny zlanařit výborného Lukáše Macura, který celý repertoár zvládl v rekordním čase nacvičit a Jarmark mohl v létě vyrazit na festivaly. Co dodat. Dá se říct, že Jarmark stojí a vždycky stál mimo hlavní proudy. Někdy ke svému prospěchu, jindy ke škodě. Vždycky si hrál co chtěl a jak chtěl. Vždycky kombinoval všechny možné vlivy a skládal z nich svoje písně. V době, kdy muzikanti začínají s tvrdou muzikou a postupně se zařazují ke střednímu proudu, jde právě opačnou cestou. Jarmark je soliterem na cestě hledání a v dobrodružství objevování

Diskografie Jarmark