Lukáš "Doxa" Doksanský: Vždycky jsem chtěl hrát na bubny

Lukáš "Doxa" Doksanský je v současnosti známý jako bubeník kapely Arakain, ve které už působí několikátým rokem. Co v současnosti s kapelou chystají, jaký má názor na své žáky z konzervatoře i další zajímavosti se můžete dočíst v našem rozhovoru.

 Začněme u Arakainu. Momentálně jste bubeníkem kapely, jak jste se vlastně do Arakainu dostal? 

Doporučil mě Roman Lomtadze. S Jirkou Urbanem jsme se znali už dýl, ale on mě nikdy neviděl respektive neslyšel hrát v kapele stylu Arakain, takže jsem nakonec musel projít konkurzem jako všichni ostatní.To znamená musel jsem natočit tři povinný věci (Proč, Gilotina a Amadeus). Se svým výsledkem jsem moc spokojený nebyl, volal jsem Jirkovi, jestli by nepočkali, že bych to radši ještě natočil líp. Jirka řekl, že už není čas a ať přivezu co mám (smích). Pak jsem odehrál zkušební koncert v Písku, tehdy ještě jako záskok z Romanovejch not, a plácli jsme si.

Bicím se věnujete už od brzkého věku, proč padl výběr přímo na bicí? Nelákaly Vás i jiné nástroje?

Co si  vzpomínám, tak v tomhle jsem měl vždycky jasno - chtěl jsem hrát na bubny.

Loni jste s Arakainem vydali desku Restart, která už byla oceněna zlatou deskou. Pracujete už na další desce?

Pracujeme, respektive kluci už připravujou nějaký demáče, něco už jsem i slyšel. Bude to kupodivu zase Arakain. (smích)

Co se týče Arakainu, pokud se nepletu, na předešlé desky jste skladatelsky nepřispěl. Plánujete něco složit pro připravovanou desku?

Já se za žádnýho skladatele nepovažuju, i když v předešlých kapelách jsem pár věcí složil. Uvidíme, jestli bude múza. (smích)

Loni jsem Vás na festivalu Czech Rock Block v Plasích zaregistroval mimo Arakainu i s dámským triem Inflagranti. Jednalo se pouze o jediné vystoupení s nimi, nebo máte v plánu i další spolupráci?

Jednalo se jen o záskok. Tuhle variantu v budoucnu nevylučuju, ale z důvodů časových to už dvakrát neklaplo. 

Mimo vlastní hraní vyučujete i na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Máte nějaké žáky, že kterých máte radost, o kterých si myslíte, že to někam dotáhnou?

Mám, a je jich hodně. Celé hraní na bubny šlo v posledních letech technicky hodně nahoru a jak říkám, mlaďasové hrajou skvěle. A jsem rád, protože i oni jsou pro mě obrovskou inspirací a motorem.

Respektují Vás pak na hodinách, když Vás například pár dní před výukou vidí "pařit" na koncertech?

To by byla spíš otázka pro ně. (smích) Třeba na vykání si nehraju, právě z důvodu potkávání se na akcích, navíc si nemyslím, že by vykání mělo zvyšovat autoritu, nebo přinášet lepší výsledky. Celá výuka je spíš o vzájemné důvěře. Pokud vám žák nebude věřit, že to, co říkáte je pravda, pak bude celá výuka k ničemu. A pokud si učitel striktně vynucuje u žáka, aby plnil jeho představy je to taky špatně. Výuka na bubny nebo jakýkoliv nástroj je individuální a s dějepisem nebo třeba češtinou má pramálo společného. (smích)

Závěrem tak trochu odlehčení. Nedávno jsem si na Vašem webu všiml Vašeho vyjádření ohledně proběhlých voleb. Co Vás jako hudebníka přimělo napsat na web něco co zdánlivě s Vaší profesí nesouvisí? A jak jste nakonec spokojen s výsledky voleb?

Myslím, že odlehčení není v tomhle případě zrovna relevantní. (smích) I když jsem stránky měl původně jen kvůli své profesi, nevidím důvod, proč by nemohly sloužit na vyjádření jakéhokoli mého názoru. Dokonce bych chtěl stránky do budoucna trošku upravit, respektive rozšířit. Nechci psát samozřejmě žádný odborný články, protože na to ani nemám, ale snažit se dostat k lidem informace určitě. Když jsem kdysi viděl film Matrix, tak jsem si říkal, že je to super sci-fi. Bohužel, dneska vidím, že je to skutečnost. Volby podle mě dopadly opět špatně. Lidi ukázali, že jsou ochotní něco změnit, to je dobře. Bohužel, díky neinformovanosti a dezinformovanosti nezměnili vůbec nic. Nové strany, se starejma ksichtama, tlačené podnikateli Bártou a Hávou, jejichž zájmy budou pochopitelně hájit, nikoli ty naše.