Zruč a blízká Přehrada Vodní nádrž Želívka

Typ článku: Cestování a památky

Datum vložení: 25. 11. 2010

Překrásná příroda v okolí a dostatek vyžití spolu s kvalitním zázemím a ubytováním lákají do kraje Vysočina a do oblasti vodní nádrže Švihov každoročně mnoho lidí.


 

Zruč a blízká Přehrada Vodní nádrž Želívka

 

Zruč nad Sázavou leží v okrese Kutná Hora, od které je vzdálena 30 km a od hlavního města Prahy je 57 km. V okruhu 10 kilometrů od Zruče jsou hranice okresu Kutná Hora s okresy Havlíčkův Brod a Benešov. Město se nachází v údolí vytvořeném nádherným meandrem po pravém břehu Sázavy. K městu řeka vstupuje z východu u Zručského nádraží v nadmořské výšce 330 m a opouští je na severozápadě v místě, kde se říká Na kostelíku. 

V tomto místě si řeka po milióny let vytvářela cestu masivem Chabeřických skal, která je velkolepým monumentem erozivní činnosti a vzácným přírodnímúkazem. Sázava na území města má po svém pravém břehu dva přítoky Hodkovsko-Ostrovský a níže Pardidubský potok. Severně od města leží nejvyšší bod v jeho okolí, vrch Babka. Od severovýchodu je u města přirozený val kopec. 

Historie Zruče
V roce 1032 byl založen Sázavský klášter, kterým začalo osídlování Posázaví. Ve Zručském kostele Povýšení sv. Kříže byl nalezen letopočet 1150, takže je možno datovat vznik Zruče. První zachovaná písemná zmínka o Zruči pochází až z roku 1328. Prvním vlastníkem Zruče byl Heřman. V dalších letech byla Zruč prokazatelněmajetkem pánů z Kolovrat. Tento rod vlastnil ještě další sídla v Posázaví např. Chřenovice, jedeu chvíli si kvůli tomu i říkali Zručští z Chřenovic. V roce 1553 koupil Zruč od Kolovratů Jiří Kalenic z Kalenic. Za Kaleniců Zruč vzkvétala tolik, že byla za vlády Ferdinanda Habsburského povýšena v roce 1561 na městečko. Rodový erb Kaleniců - stříbrné bůvolí rohy na červeném štítě byl základem pro vznik městského znaku.

 

ZRUČ

Středa, 30 Červen 2010 09:54

MĚSTO

Nejvýznamnější památkou města Zruč nad Sázavou je již ve stati o historii zmiňovaný zámek, hned za ním je nutno jmenovat kostel Povýšení sv. Kříže a hřbitovní kapli sv. Jakuba Většího. Památkově chráněným objektem je i kaple sv. Josefa, stojící hned vedle čerpací stanice BENZINA. V současné době je upravován areál Zručského dvora. V roce 1936 byl postaven evangelický kostel. Pozornost si jistě zaslouží Památník obětí I. a II. světové války na Malostranském náměstí.

Zámek

Zámek je v letní sezóně otevřen pro veřejnost. Je zde zřízen prohlídkový okruh po několika místnostech, dále pak část vlastivědně-muzejní, a na to navazující stálá expozice panenek. Vystoupat je možno až na zámeckou věž. Zámek je otevřen v sezóně denně od 10 do 16 hodin. Vstupenky se zakupují v nově zřízeném Informačním centru v průjezdu zámku.
Výklad je prováděn v českém jazyce, pro zahraniční návštěvníky je k zapůjčení zkrácený písemný překlad v angličtině, němčině a francouzštině.

Hřbitovní kaple sv. Jakuba Většího

Hřbitovní kaple sv. Jakuba Většího – když byl rušen hřbitov kolem kostela a zakládán nový, nechal Jakub z Löwenthalu postavit v roce 1852 tuto kapli a byly do ní uloženy ostatky jeho rodičů a sourozenců. Od té doby byla kaple několikrát opravována. Naposledy v roce 1996.

Kaple sv. Josefa

Kaple sv. Josefa – stojí vedle čerpací stanice Benzina. I tato kaple byla několikrát opravována, naposledy při rekonstrukci benzínky v roce 1998.

Kostel Povýšení svatého Kříže

Kostel Povýšení svatého Kříže na zdivu byl prý kdysi nalezen kousek nápisu a písmena MCL, což by mohlo znamenat letopočet založení kostela (1150), a tím by mohl být určen přesněji i vznik Zruče. Kostelu se v historii nevyhnuly ani katastrofální požáry, po kterých vždy musel dojít k opravám a úpravám. Pod kostelem měla být krypta patronátních rodin. Již od roku 1334 se o kostelu píše jako o farním. Zachovány jsou původní ohradní zdi kolem kostela.

 

Zámek Zruč
V letní sezóně je otevřen pro veřejnost, je zde zřízen prohlídkový okruh po několika místnostech, dále část vlastivědně - muzejní, a na to navazuje stálá expozice panenek. Vystoupat je možné až na zámeckou věž. Zámek je otevřen v sezóně denně od 10 do 16 hodin. Vstupenky si zakoupíte v nově zřízeném Informačním centru v průjezdu zámku.
Vstupné do zámku
dospělí 50,- Kč
děti, důchodci, studenti 30,- Kč
rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti) 120,- Kč

Vodní nádrž Švihov (Želivka) 
Největší vodárenská nádrž v České republice. Voda z nádrže zásobujepitnou vodou Prahu, část okresů Benešov, Beroun, Praha - východ a Praha - západ. Tuto vodu pijí i lidé z oblasti Humpolecka, Pelhřimovska, Pacovska, Ledečska, Kladenska, Slaného, Kralup nad Vltavou, Mělníka a Havlíčkova Brodu a okolí. Vodní dílo Želivka je rozsáhlým souborem staveb.Sypaná zemní hráz byla vybudována v letech 1965 až 1972 nad soutokem Želivky se Sázavou. Hráz je vysoká 58 metrů a v má délku 850 metrů. Přehradní jezero má délku 38 kilometrů a zatopena byla plocha 1432 ha. Štolový přivaděč podchází 31 katastrálních území, 11 obcí a osad, 34 potoků, 2 řeky, 29 silnic a 2 železniční tratě. Je překlenuta silničním mostem mezi Bezděkovem a Brzoticemi. 

Výstavba Želivky začala v roce 1965 a trvala 10 let. Bylo nutné překonat mnohá úskalí, například i přesídlení asi 2 500 obyvatel z vesnic určených k zatopení. Byly to obce Dolní Kralovice a Zahrádka. Z poslední jmenované zbyl pouze kostel na břehu přehrady určený k občasným bohoslužbám. Vodní dílo je největší vodárenskou nádrží ve Střední Evropě, výška hráze se pohybuje kolem 58 metrů a délka je téměř 860 metrů. Vodní přivaděč vede pitnou vodu do vodojemů v Jesenici u Prahy, což je skoro 50 kilometrů. 

Architektonickou zvláštností je dvojitý most, který je součástí dálnice D1.Málokdo ví, že pod mostem přetínajícím přehradu vede ještě jedna silnice spojující obce podél nádrže. Původní most, který zde byl, nebyl dostačující pro dálnici z důvodů velkého sklonu a nutnosti hlubokého zářezu do krajiny, proto byl navrhnut výjimečný postup, při kterém se nad most vystavěly pilíře a současný dálniční most se vystavěl na ně. V provozu je po jedné straně i nadále původní silnice a skýtá zajímavý zážitek při pobytu na něm, kdy nad hlavami doslova hučí kola tisíců projíždějících aut.

Další zvláštností je nedokončený most z poválečného období.Rozpracovaný most nedaleko současného zastavil po válce nedostatek financí. Původně měla dálnice D1 vést tudy. Most, který začíná na břehu přehrady vede asi do vzdálenosti 300 metrů asi 2 metry nad hladinou.Výška tohoto mostu je podle hloubky dna přehrady 30 - 40 metrů. Za návštěvu určitě stojí i hráz, po které vede silnice spojující místní obce.
Bohužel na nedokončený most je z důvodu vymezení hygienického pásma vstup zakázán. 

 

 

Areál zručského dvora

Areál zručského dvora sloužil jako panský dvůr za Schebků, v roce 1939 zde měla svou první dílnu firma Baťa. Dnes je v majetku města a slouží komerčním účelům a budovány jsou zde malometrážní byty pro sociálně slabší občany.

Evangelický kostel

Evangelický kostel byl slavnostně otevřen 6. Července 1936 a jeho stavba trvala pouhý rok. Kdysi v něm působil i otec hudebníka, podnikatele a politika Michaela Kocába.

Památník obětí I a II. Světové války na Malostranském náměstí

Památník obětí I a II. Světové války na Malostranském náměstí. První část pomníku byla odhalena v roce 1928. Pamětní deska se jmény padlých v I. světové válce a socha raněného vojáka a nad ním skloněná žena. Autorem této sochy je Květoslav Semmler z Uhlířských Janovic. K dalšímu rozšíření pak došlo v roce 1949. Památník byl rozčleněn na tři části. Uprostřed již zmíněná nejstarší část a po obou stranách byly přistavěny další části s deskami se jmény obětí II. Světové války a plastikami zajatého partyzána a vojáka – osvoboditele s malým děckem v náručí. Autorem těchto děl je sochařský mistr Kabeš z Tábora. Celkové opravě památníku došlo v roce 1985. Od té doby je pravidelně upravováno okolí památníku. Bohužel v roce 2000 neznámý pachatel poškodil desku se jmény obětí II. světové války a Město muselo nechat tuto desku na své náklady obnovit. V roce 2002, v noci z 27. na 28. října, přišel silný poryv větru, který vyvrátil i s kořeny jedli, zasazenou v těsné blízkosti Památníku. Jen zázrakem zůstal Památník nedotčen.

ZÁMECKÝ PARK

Konírny

Konírny byly v neogotickém stylu, aby ladily se zámkem a tvořily tak jednotný stavební celek. Byly v nich zřízeny stáje pro koně a kůlny pro kočáry. Dnes jsou zde zachovány žlaby a na zdi pozůstatky po obložení žluto.okrovými a červeno-hnědými dlaždičkami.

Stará bašta

Stará bašta je jedním z nejvýznamnějších prvků areálu zámeckého parku. Je to jediný pozůstatek starého hradu. V 19. století bylo do bašty vloženo dřevěné schodiště a bašta sloužila jako vyhlídko věž do roku 1930 pro majitele zámku a jejich hosty. Dnes je schodiště zřícené a jako vyhlídková věž se nepoužívá. Vchodová vrata byla přenesena ze vstupní brány, kde se v 50-tých letech používala k uzavírání parku na noc.

Barončina vyhlídka

Barončina vyhlídka - nachází se na terase pod zámkem. Jde o napodobeninu zříceniny. Ve větvích byl prosekán otvor, kterým se Ema Schebková dívala na hladinu řeky, což jí mělo připomínat mládí strávené v Dalmácii.

Socha Jana Šebka

Socha Johanna Schebka (psáno za Rakousko-Uherska v době největší slávy železničního podnikatele) se nachází v zámeckém parku u zdi poblíž bývalého zahradnictví. Do parku byla umístěna v roce 1898 po přestavbě zámku a povýšení příslušníka tohoto rodu (Adolfa Schebka) do šlechtického stavu.

Socha vinaře

Socha Vinaře (Bacchuse) v místě zvaném „Na vinici“. Autorem sochy je sochař Möldner.

Psí hřbitov

Psí hřbitov - nachází se ve střední části zámeckého parku za altánem s jezírkem.

Socha lva trhajícího svou kořist

Socha lva trhajícího kořist se nachází u novější části opevnění - půlkruhovité bašty. Nejzajímavější na této soše je, že byla nalezena ve sklepeních zámku při jeho přestavbě a po té znovu instalována do zámeckého parku. Socha může být dokonce až z období baroka, ovšem její postavec je mnohem mladší.

 

Překrásná příroda v okolí a dostatek vyžití spolu s kvalitním zázemím a ubytováním lákají do kraje Vysočina a do oblasti vodní nádrže Švihov každoročně mnoho lidí.

 

 



Autor: jessynka

Články o kultuře, zábavě a cestování

Vkládejte jen vlastní články shodné s tématem webu. Nevhodné články budou smazány. Zakazujeme vkládat texty z jiných webů. Při porušování autorských práv nás prosím kontaktujte.

O sekci články o kultuře

Reklama za vstupenky • Požádat o aktualizaci článku • Jak přidat článek?

 

Autory článků jsou sami uživatelé. Vkládejte prosím pouze vaše vlastní články, které jsou shodné se zaměřením našeho webu, tedy články o kultuře. Oblibeny nenese odpovědnost za jejich slohovou podobu a gramatické chyby. Nevhodné články budou bez varování smazány. Oblibeny.cz si vyhrazuje právo smazat, nebo změnit obsah článků. Je zakázáno vkládat texty z jiných webů. V případě podezdření na porušování autorských práv nás prosím neváhejte kontaktovat. Naleznete u nás novinky ze světa kultury, informace a články, hudební recenze, kulturní zprávy, aktuality o tom co se kde děje a jiné aktuální události.