Prohlídka hradu je rozdělena do čtyř okruhů:

1. Okruh ROD KINSKÝCH V ČECHÁCH tvoří rodinné portréty a obrazy jednoho z nejstarších šlechtických rodů. (50-60min.)

2. Okruh MUČÍRNA se zabývá trestním právem v 16. až 18.století.(50-60min.)

3. Okruh spojený 1. a 2. okruh (140 min.)

4. Okruh zkrácený, ukazuje exteriéry hradu (30 min.) Jedná se o doplňkový okruh.

Poloha: na skalách 4 km severozápadně od Sobotky

Přístup: pěšky po žluté značce od nádraží Libošovice nebo po žluté ze Sobotky

Hrad byl postaven asi kilometr od místa, kde stávalo prehistorické hradiště Na Poráni. Krajina je velmi bohatá na vodní toky, které vytvořily v tomto místě tři mohutná údolí, zaplavená močály. Na jejich místě byly vybudovány tři rybníky a to Bílý, Černý a Labutí, z nichž první dva se dochovaly dodnes. Protržením hrází těchto rybníků bylo možné proměnit okolí hradu v těžko přístupný terén. Poměrně úzká šíje, spojující hradní ostroh s ostatními skalami, byla prokopána zřejmě při těžbě pískovcových kvádrů, ze kterých je téměř celý hrad vystavěn.

Co na hradě uvidíte
Zajímavé exponáty uvidíte v průběhu celé prohlídky. Při vstupu na první nádvoří Vás určitě zaujme velká dřevěná konstrukce. Jedná se ofunkční kopii katapultu, který se používal ve středověku při dobývání hradů. Provozuschopná je také replika gilotiny, vystavená v mučírně. Na jejím originále se popravovalo ještě za první republiky a protektorátu. Dnes je uložena v pražské věznici na Pankráci. Další zvláštností je tři sta let stará socha Madony. Vytesal jí do karalského mramoru Oto Sandler. Panna Marie byla obvykle zpodobňována s Ježíškem v náručí ale ta Kostecká přidržuje syna na jakémsi míčku. Prostřelený obraz, který je vystavený v prostorách Vartemberského paláce, děravé stěny, Pochmurný palác, Lobkovický a Bibrštejnský palác, Vartemberský palác, Šelemberský palác, černá kuchyně a mnoho dalšího. 

Prohlídka hradu 4 okruhy
1. Okruh ROD KINSKÝCH V ČECHÁCH tvoří rodinné portréty a obrazy jednoho z nejstarších šlechtických rodů. Prohlídka trvá 90 minut.
2. Okruh MUČÍRNA se zabývá trestním právem v 16. až 18. století. Prohlídka trvá 90 minut.
3. Okruh spojený 1. a 2. okruh. Prohlídka trvá 110 minut.
4. Okruh zkrácený, ukazuje exteriéry hradu. Prohlídka trvá 30 minut. Jedná se o doplňkový okruh.

1 nebo 2 okruh vstupné 100,- Kč, snížené 70,- Kč
1 + 2 okruh vstupné 160,- Kč, snížené 80,- Kč
3 okruh jednotné vstupné 60,- Kč

rad Kost zasazený do romantické přírody plné rybníků a pískovcových skal je jednou z dominant Českého ráje. Byl postaven přibližně ve stejné době jako Karlštejn a navazuje na něj malebné údolí Plakánek, které hlavně na podzim září všemi barvami.

Údolí Plakánek se rozprostírá podél Klenického a Veseckého potoka a směřuje od hradu Kost kolem rybníku Obora k vesničce Střehom plné starodávných roubených chaloupek, před kterou končí v místě zachovalého vodního mlýna. Prochází tudy i naučná stezka. Své jméno dostalo podle pověsti po bohaté dívce, která si tu oči vyplakala pro nešťastnou lásku k chudému jinochovi.

V údolí s pískovcovými skalami a mokřadními loukami se vyskytuje celá řada ohrožených rostlin a živočichů. Najdete tu také pramen Roubenka, u kterého často hledal inspiraci spisovatel Fráňa Šrámek. V Plakánku je i několik pískovcových lomů, které posloužily pro stavbu hradu Kost.
 

Další zajímavosti o hradě

Zprávy o majitelích doplňuje v mnohém průzkum stavebního vývoje hradu. Za nejstarší stavební období je možno považovat dobu vlády pánů z Vartemberka, Jana z Kunštátu a Žofie z Vartemberka, tj. léta 1349-1414. Hrad byl zakládán na nerovné, nepříliš rozlehlé ploše. Do práce byli zapojeni robotníci z celého tehdy ještě nerozděleného vartemberského panství, k němuž patřilo také okolí Turnova a Hrubého Rohozce Na staveništi a v okolí byly lámány pískovcové kvádry, kterým se říká na Sobotecku „štuky". Některé měly rozměry až 50 x 80 cm. V jejich těžišti byly do nich vyhloubeny po obou stranách mělké otvory, do kterých byly zaklesnuty čelisti obrovských železných kleští zavěšených na kladce, jíž se kvádry tahaly na lešení. Ve třech rozích dnešního čtvrtého nádvoří byly stavěny budovy, jejichž venkovní stěny byly zesíleny, protože tvořily zároveň součást opevnění.

Nejsilnější stěny má hlavní, tzv. Bílá věž, jejíž základnou je nepravidelný lichoběžník, takže z jednoho místa pod hradem lze vidět všechny čtyři rohy této věže současně. Do věže se vcházelo portálkem ve výši druhého patra po ochozu, který ji spojoval s hradbou a tzv. starým palácem v jihozápadním rohu nádvoří. Předposlední patro věže bylo upraveno pro pána hradu jako obytná místnost s krbem a velkými gotickými okny. Tato věžní komnata byla ovšem obývána jen v případě válečného ohrožení hradu; hlásný na věži měl svou místnost ještě výše, aby viděl na přístupové cesty k hradu. V dobách míru sloužil obytným účelům především zmíněný starý palác. Při rekonstrukci v r. 1953 byly v jeho zdivu objeveny nejen části gotických architektonických stavebních dílů, ale také apsida hradní kaple v okrouhlé věži. Tato věž zpevňuje nároží paláce na nepřístupnějším místě u bývalé první brány s padacím mostem, který byl v pozdějších letech zaměněn za kamenný. Okrouhlá věž se nazývala Červená, protože byla natřena červenou barvou. Sloužila k obranným účelům, a proto bylo její zdivo patřičně zesíleno. Vnitřní prostor této věže se k ubytování panstva nehodil a byl využit v prvním patře jako místnost pro kaplana, ve druhém patře jako hradní kaple nebo její kněžiště. Jde o zmíněnou hradní kapli P. Marie, která mívala až do 19. století dvě větší okna, znatelná také na Mánesově skice třetí brány na Kosti.

Protože ve druhé polovině 14. století bydlely na Kosti rodiny Beneše staršího a jeho synů Petra a Markvarta, byl již v této době postaven ve třetím rohu posledního nádvoří u brány další palác, tzv. věžový. Prostor mezi ním a starým palácem byl uzavřen vysokou hradební zdí, u které byla postavena nízká hospodářská budova s kuchyní. Na čtvrtém nádvoří byla k hradbě dodatečně, přistavěna dnešní prostorná kaple sv. Anny, vyzdobená dvěma malovanými okny. Na prvním byl obraz původní patronky kaple P. Marie s Ježíškem, na druhém sv. Jiří, ochránce rytířů. Obě okna jsou dnes vystavena v hradních uměleckých sbírkách na Kosti. Zbroj sv. Jiří připomíná ozbrojence z počátku 15. století a dovoluje nám přibližně datovat stavbu. Podle svědectví konfirmačních knih pražské arcidiecéze z r. 1412 bylo zasvěcení hradní kaple před tímto rokem rozšířeno o sv.. Jana Křtitele, avšak staré zasvěcení se r. 1424 již nepřipomíná. Můžeme předpokládat, že nová hradní kaple na nádvoří byla založena patrně po smrti Jana z Kunštátu r. 1409 a při této příležitosti bylo rozšířeno zasvěcení o sv. Jana. V původní malé kapli v Červené věži by asi nebylo místo pro druhý oltář. Pravděpodobně další majitel hradu Mikuláš Zajic z Házmburka dal vyzdobit novou kapli velkou freskou svého rodového znaku, která byla r. 1953 opravena restaurátorem Vladimírem Teršem. Podle názoru Zdeňka Wirtha měla kaple původně trámový strop, který byl v polovině 16. století nahrazen křížovou klenbou z cihel s lunetami. Nejspíše se tak stalo záhy po r. 1551, v době, kdy byla Kost po vymření luteránských Bibrštejnů v rukou katolických Lobkoviců. Při této úpravě byla asi kaple zasvěcena sv.. Anně, patronce Anny z Bibrštejna, provdané za majitele Kosti Kryštofa z Lobkovic, nebo Anny z Hradce, manželky Oldřicha Felixe z Lobkovic.

Vedle kaple byla ještě v 15. století postavena malá budova s kanceláří a bytem rentmistra, jejíž vzhled částečně zachytil ve svém skicáři Josef Mánes. Domek byl stržen spolu se zbytkem dřevěné pavlače na hradbách při stavebních úpravách v letech 1874-1875. Podle starých zpráv byly hradní pokoje pánů zdobeny malovanými erby, některé dokonce zlacenými ornamenty. Z této výzdoby se zachovaly pouze nepatrné zbytky rostlinných ornamentů v okenních špaletách, které byly odkryty při restaurátorských pracích po r. 1953.