Královský hrad Bezděz

Typ článku: Cestování a památky

Datum vložení: 25. 11. 2010

Královský hrad Bezděz je národní kulturní památkou a stojí na 604 metrů vysokém kopci Velký Bezděz. Hrad najdete na Českolipsku v Libereckém kraji. Je jedním z našich nejcennějších hradů. Nejvzácnější částí hradu je raně gotická kaple ve východním traktu hradního paláce.

 Královský hrad Bezděz

 

 

Královský hrad Bezděz je národní kulturní památkou a stojí na 604 metrů vysokém kopci Velký Bezděz. Hrad najdete na Českolipsku v Libereckém kraji. Je jedním z našich nejcennějších hradů. Nejvzácnější částí hradu je raně gotická kaple ve východním traktu hradního paláce. Charakteristickou dominantou hradu jsou dvě velké mohutné věže. Velká věž, nabízí jedinečný výhled na široké okolí, je vysoká 40 metrů a Čertova věž měří přes 20 metrů. Přístupovou cestu k hradu lemují kapličky křížové cesty. Bezděz v minulosti lákal mnoho umělců jako třeba Karla Hynka Máchu, Josefa Mánese, a jiné. Bezděz je částečně i dějištěm opery Tajemství od Bedřicha Smetany.

 

Cesta na hrad 

Náročnou kamenitou cestou do kopce potkáte 15 opravených kapliček křížové cesty ze 17. století, které vedou postupně na kopec k hradu. Hodně těžce se k hradu dostanete například s malými dětmi, nebo třeba s kočárkem, ten doporučuji nechat dole pod hradem. A určitě sebou neberte žádné těžké předměty, budete rádi, že to vyjdete sami. Na kole nedoporučuji vůbec. Opravdu náročný terén, který ale stojí za to překonat a na hrad se jít podívat. Před samotným vstupem do hradu se nachází nepřístupná 30 metrů vysoká Čertova věž a pamětní deska věnovaná K.H. Máchovi, který k Bezdězu neodmyslitelně patří. 

 

Zvláštností hradu je kaple ze 13. století, ve které byla uložena kopie Černé Madony montserratské. Stojí zde také dva paláce královský a purkrabský. Druhý jmenovaný sloužil za éry kláštera jako jídelna a kuchyň. V podkroví paláce byly umístěny cely mnichů. Purkrabský palác byl sídlem purkrabího, který spravoval hrad za královi nepřítomnosti.

 

Hrad byl založen v polovině 13. stoletíPřemyslem Otakarem II. Na vrcholu neovulkanického kužele v nadmořské výšce 604m, na severním svahu je puklinová ledová jeskyně. V roce 1993 byl vrch připojen kpřírodní rezervaci Malý Bezděz. 
Hrad byl dokončen Václavem II., který zde byl vězněn jako dítě. Roku 1402 zde obležen a zajat králem Zikmundem markrabí Prokop. Hrad získal roku 1409 Jan z Michalovic. Další majitelé např. Jan Smiřický, Jan z Janovic (rozvoj krále) aj. V roce 1621 byl dobyt Bavory, posléze jej získal Albrecht z Valdštejna, který zahájil přestavbu

 

Od roku 1627 klášter, v roce 1642 obsazen Švédy, kteří opevnili sedlo, ale hrad posléze vypálili. 
Od roku 1662 úpravy kláštera a v roce 1686 budována křížová cesta. 
Roku 1666 byla na hrad přivezena kopie monserratské Madony, začátek velkolepých poutí. 
Roku 1778 byl drancován Prusy a roku 1785 klášter zrušen. 
Roku 1788 byl opět obsazen Prusy a nastal jeho úpadek.

V letech 1833 -1835 navštívil hrad šestkrát K.H.Mácha. 
V roce 1844 byla opravena místnost ve věži. Táboru lidu dne 12.6.1868 se zúčastnilo přes 10 tisíc návštěvníků. Od roku 1930 hrad Patří KČT a je zde umístěna Máchova deska.  V posledních letech byly provedeny nákladné opravy. 

 

Vznik hradu bezprostředně souvisí s rozsáhlým kolonizačním úsilím českého krále Přemysla Otakara II., z jehož podnětu v tomto kraji vznikl v 2.polovině 13.století velký počet nových vesnic a také tři města - Bezděz (založen privilegiem r. 1264), Doksy a Kuřivody. Hrad samotný byl panovníkem určen jako správní centrum rozsáhlého královského panství k jeho ochraně, jakož i k ochraně významné obchodní cesty vedoucí od Mělníka okolo Bezdězu dále do Žitavy

 

Výstavba hradu proběhla mezi lety 1265-1278 a na její realizaci se podílela významná královská huť ovlivněná stavebním uměním, které do Čech přinesli mniši řádu cisterciáků z Burgundska a severního Německa. Stavba byla provedena s neobyčejnou precizností, vzniklo zde velice působivé dílo ve stylu rané gotiky, dokonale reprezentující osobu svého zakladatele Přemysla Otakara II., který se dostavby hradu zřejmě nedočkal (zemřel v bitvě na Moravském poli v srpnu 1278). Do roku 1588 se v historii hradu střídají období, kdy byl přímo pod královskou korunou a období, kdy byl v zástavě mocný šlechtických rodů

 

Po roce 1621 hrad získal Albrecht z Valdštejna, který povolal mnichy řádu svatého Augustina. Od roku 1662 do roku 1785 zde byl klášter řádu monserratských benediktinů, fungující také jako významné mariánské poutní místo. Roku 1666 byla do hradní kaple přenesena jedna ze tří kopií sochy černé P. Marie Monserratské. Po zrušení kláštera byl hrad opuštěn, mniši vybavení rozdali po okolních kostelech nebo je odvezli na své opatství do Emauz v Praze.

 

HRAD si od fascinovaných návštěvníků vysloužil přezdívku, na kterou může být vskutku hrdý – Král hradů. Jeho prastaré zdi, dýchající tajemnou atmosférou, vyhledávali i známí umělci .Karel Hynek Mácha sem zavítal šestkrát; však se podle něj také zdejší kraj jmenuje. 

Povídá se, že od dob, kdy byl na Bezdězu klášter, je zde ukryt velký mnišský poklad. Právě zlatokopecká horečka se stala námětem ke Smetanově opeře Tajemství. Siluetu Bezdězu můžete vidět na obrazech Josefa Mánesa, Aloise Bubáka i Huga Ullicha.

 

 

Máchův kraj, ležící asi 50 km severně od Prahy, je oblíbeným cílem turistů. Někteří sem přijíždějí za odpočinkem u břehů Máchova jezera, jiní se při prohlídce Bezdězu vydávají po stopách historie. Zvlněnou krajinu, korunovanou středověkou zříceninou, navštívil Máchamnohokrát. O tom, že jej hrad fascinoval, svědčí povídka Večer na Bezdězu. Povídá se, že skutečný příběh o otcovraždě, který se stal námětem k sepsání Máje, vyslechl Mácha v nějaké zdejší restauraci.

 

 

Historie hradu

Hrad nechal postavit v letech 1265 - 1278 Přemysl Otakar II. k ochraně královského panství. Dokončení hradu se ale nedočkal, protože padl v bitvě na Moravském poli. Bezděz se pak stal vězením pro jeho ženu Kunhutu a syna Václava, které věznil Ota Braniborský. Kunhutě se podařilo utéci a za Václava, budoucího krále, země zaplatila výkupné. Hrad byl za jeho vlády zastaven. Vykoupil ho až Karel IV., který poté zakázal nadále zastavovat královský majetek. Jeho rozhodnutí však nebylo vyslyšeno a tak byl Bezděz po následující léta neustále zastavován. Nakonec byl hrad prodán a o pár let později byl poprvé dobit. Poničený Bezděz skončil v majetku Albrechta z Valdštejna. Albrecht na hrad povolal mnichy a nechal zde založit klášter, ve kterém byla umístěna kopie vzácné sošky Panny Marie Monserratské. Pověsti o její zázračné moci se šířily obrovskou rychlostí a hrad se stal vyhledávaným poutním místem. Roku 1785 byl klášter zrušen a hrad opuštěn.

 

 

Jak chtěl čert odnést mlynáře do pekla

Jenže – co tu bylo před Máchou? Například Máchovo jezero neslo název Velký rybník. Pověst praví, že na jeho břehu stával mlýn, který obýval mladý mlynář. Muž měl život rád, hodně pil a hodně utrácel, ale do práce se mu nechtělo. I zadlužil se natolik, že už mu nikdo nechtěl půjčit. Byl už trochu podnapilý, když v jedné hospodě rozhořčeně vykřikl: 
„Ať si mě tedy čert vezme, když už mi nikdo ani půjčit nechce!“ 
Ďábel byl v místnosti co by dup a mlynáři nezbylo, než vymyslet, jak se z nepříjemné situace vykroutit. I navrhl pekelníkovi sázku. Kdo do setmění navrší u břehů jezera větší kopec, vyhraje. Když to bude mlynář, bude moct zůstat na světě, když čert, nechá se bez řečí odnést do pekla. 
Ďábel si věřil a sázku přijal. To však netušil, že mlynář potká kouzelnou babici, která rovněž přijde s návrhy. Nabídka ošklivé ženštiny byla jednoduchá: když mlynářovi pomůže dostat se ze šlamastiky, bude si jí mladík muset vzít. 
Mlynářovi nezbylo, než souhlasit. A tak dostal zázračnou zástěru, do níž prý lze nabrat nekonečně kamení a hlíny. Není divu, že s takovým zázrakem zvítězil i nad samotným peklem. Nakonec ani nemusel dohody litovat. Ukázalo se, že babka byla zakletá mladá princezna, které mlynář polibkem vrátil veškeré mládí a krásu.

 

 

Jak to bylo s Bezdězem doopravdy

 

S bezdězským vrchem, ze kterého je dnes přírodní rezervace, to ve skutečnosti muselo být docela jinak. Nejen kopec, ale i hrad tu totiž stál už předtím, než vzniklo Máchovo jezero.

Historie hradu sahá do 13. století, kdy zde nechal Přemysl Otakar II. založit gotický hrad. Po jeho smrti se ironií osudu stala stavba vězením pro jeho ženu Kunhutu a syna Václava. Kunhutě se podařilo uprchnout, což zavdává domněnkám, že by zde mohly existovat tajné chodby.

Za Karla IV. vyšlo ustanovení o nezastavitelnosti královských hradů, které se týkalo také Bezdězu. Král navíc nařídil vybudovat ve zdejším kraji Velký rybník, později přejmenovaný na Máchovo jezero. Byť byl Karel IV. jistě hodný respektu, už na počátku husitských válek byl Bezděz zastaven. Roku 1588 jej Rudolf II. prodal a do panovnických rukou se už nevrátil.

Roku 1622 získal Bezděz Albrecht z Valdštejna. V té době byl hrad poničený nájezdy žoldnéřů Maxmiliána Bavorského, to však novému majiteli nebránilo ve velkých plánech. Původně chtěl Bezděz přestavět na moderní pevnost, pak se zde rozhodl vybudovat klášter. Církevním účelům stavba sloužila až do roku 1778, kdy sem přitáhla pruská armáda. Od té doby kolují v místním kraji pověsti o velkém pokladu, který zde zbyl po mniších. Mnozí se ho pokoušeli hledat, což památce pochopitelně příliš neprospělo.

Vlnu zájmu vyvolaly hradní zříceny v době romantismu. Od 19. století zde probíhala rekonstrukce a roku 1978 byl Bezděz prohlášen za národní kulturní památku. Hrad je v současnosti veřejně přístupný. Pohádkový okruh vás provede kaplí, královským a purkrabským palácem. 
Nakonec se vyšplhejte na 34 m vysokou věž. Je odsud nádherný výhled do kraje a když budete mít štěstí, snad uvidíte i Ještěď.

 

 

Expozice hradu

Přístupný je areál původního horního hradu, velmi významná raně gotická kaple s křížovou klenbou, starý královský palác, purkrabství, velká část zachovalých hradebních zdí, Čertova věž. Křížová cesta sbarokními kapličkami podél přístupové cesty. Velká věž je zpřístupněná jako rozhledna.

 

Prohlídka hradu - 

Prohlídku lze absolvovat s průvodcem asi 50 minut, nebo samostatně s textem.

Těsně před projitím čtvrté brány, kterou se dostanete do vlastního hradu, můžete obdivovat pamětní desku věnovanou K. H. Máchovi. Prohlídka začíná návštěvou kaple ze 13. století. Kaple dnes patří mezi naše nejhodnotnější. Vystavěna byla ve stylu rané gotiky a díky rozsáhlým restaurátorských pracím je nyní ve vynikajícím stavu. Po prohlídce kaple si projdete paláce  královský a purkrabský. Královský sloužil jako obydlí panovníka, tomu také odpovídá délka prostor. Oproti ostatním obytným částem hradu je skoro dvojnásobná. Purkrabský palác byl sídlem purkrabího. Ten měl za úkol spravovat hrad v době královy nepřítomnosti. Za éry kláštera byly v prvním patře jídelna a kuchyň. V přízemí paláce se pak nacházela pekárna na chleba a v podkroví bývaly cely mnichů. Kolem hradní cisterny na vodu se dostanete ke schodišti na velkou věž. Ta měří 34 metrů a její průměr je okolo deseti metrů. Z jejího vrcholu je nádherný výhled na hrad i okolí, za jasného počasí je vidět skoro čtvrtina Čech. Na hradě je v současnosti výstava krásných obrazů v podstřeší Purkrabského paláce, které si můžete i zakoupit. Obrazy jsou od Světlany Žalmánkové a Světlany Hart ,,Žena v mnoha podobách".

 

Také se na hradě nachází místnost, o které se traduje, že když do ní vstoupí žena, do roka otěhotní a najdete zde strom života, který dodá energii. 

 

 

Karel IV. se hned po dosednutí na trůn snažil vykoupit zastavené královské majetky a tak došlo i na Bezděz, který za Václavovy vlády získal do zástavního držení Hynek Berka z Dubé. Ve svém Majestátu Karel ustanovil, že Bezděz a další významné hrady již nesmí být nikdy zastavovány, ovšem již dvacet let po jeho smrti dal Václav IV. hrad do zástavy markraběti Prokopovi. O pevnosti Bezdězu svědčí to, že za vnitropolitických rozbrojů ho Václavův bratr Zikmund v roce 1402 oblehl, ovšem na dobývání si netroufl a Prokopa přemohl lstí. Stejně se později zachovala husitská vojska, která obsadila většinu okolních hradů a měst, ale hrad v držení katolických pánů uctivě obešli. Bezděz se v nadcházejících stoletích dostal do zástavy různých šlechticů, kteří na něm a v okolí hospodařili. Až Rudolf II. zástavu zrušil a bezdězský hrad (i s jedenácti many) prodal Janovi z Vartemberka, po jehož smrti ho i s vdovou získal poslední předbělohorský majitel Václav Berka z Dubé a Lipé. Ten po bělohorské bitvě uprchl z Čech a v této době byl Bezděz také poprvé dobyt. Bránili ho ale ve válčení nezkušení okolní poddaní, schovávající se na hradě, kteří podlehli přesile lépe vyzbrojených a zkušených žoldnéřů. Berkova zkonfiskovaná panství získal roku 1622 Albrecht z Valdštejna, který se rozhodl Bezděz i přes značná poškození přebudovat v moderní pevnost. Pozůstatkem této snahy je dodnes viditelný trojúhelníkový bastion, který míjíte při cestě nahoru. 

 

 

Otevírací doba hradu

duben - soboty, neděle a svátky 10:00 - 16:30

květen až září - denně mimo pondělí 9:00 - 16:30

říjen - soboty, neděle a svátky 9:00 - 15:30

S průvodcem trvá prohlídka 50 minut, samostatně je doba pobytu na hradě neomezena. 

Mimo otevírací dobu je prohlídka možná pouze po předchozí dohodě se správou objektu a za příplatek k základnímu vstupnému.

 

Vstupné na hrad

plné vstupné 60 Kč

snížené vstupné - senioři nad 65 let, studenti od 15 - 26 let, ZTP 40 Kč

rodinné vstupné - 2 rodiče + tři děti do 15 let - 160 Kč

Děti do 6 let zdarma (organizované skupiny dětí do 6 let platí 5,- Kč)

zaměstnanci NPÚ a děti do 3 let zdarma

pes na vodítku s náhubkem 10 Kč 

 

 

 

 

 

 

 

 

Autor: jessynka

Články o kultuře, zábavě a cestování

Vkládejte jen vlastní články shodné s tématem webu. Nevhodné články budou smazány. Zakazujeme vkládat texty z jiných webů. Při porušování autorských práv nás prosím kontaktujte.

O sekci články o kultuře Reklama za vstupenky • Požádat o aktualizaci článku • Jak přidat článek?   Autory článků jsou sami uživatelé. Vkládejte prosím pouze vaše vlastní články, které jsou shodné se zaměřením našeho webu, tedy články o kultuře. Oblibeny nenese odpovědnost za jejich slohovou podobu a gramatické chyby. Nevhodné články budou bez varování smazány. Oblibeny.cz si vyhrazuje právo smazat, nebo změnit obsah článků. Je zakázáno vkládat texty z jiných webů. V případě podezdření na porušování autorských práv nás prosím neváhejte kontaktovat. Naleznete u nás novinky ze světa kultury, informace a články, hudební recenze, kulturní zprávy, aktuality o tom co se kde děje a jiné aktuální události.