Hodonín

Hodonín leží v srdci Moravského Slovácka, v oblasti proslulém kvalitním vínem, malebnými lidovými kroji, živými folklorními tradicemi, ale také pěší turistikou, vodní turistikou a cykloturistikou. Je rodištěm prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Od Brna je Hodonín vzdálen přibližně 75 kilometrů. 

 

Lázně Hodonín

Lázně slouží k léčbě onemocnění pohybového aparátu a kardiovaskulárního systému. Je tam léčba chronických pohybových onemocnění, předoperačních a pooperačních stavů i poúrazová rehabilitace.  Dále jsou lázně vyhledávaným místem k relaxaci i odpočinku. Nacházejí se v krásném parku, který vyniká zajímavou zahradní architekturou.  Mají vlastní přírodní léčivý zdroj, a to rozsáhlé jodobromové solanky, které se nacházejí v nedalekém okolí. Mimo nízké mineralizace vyniká tato jodová voda vysokým obsahem jodu a svým složením patří mezi nejkvalitnější jodové vody v Evropě. Jodobromová minerální voda solanka má jedinečné léčebné, regenerační a preventivní účinky. Lázně také nabízí léčbu onemocnění kloubů, páteře a cév, poúrazové stavy, otékání nohou a celkové relaxace. Používá se tam také parafin, rašelina, masáže, koupele a cvičení. 

 

Pohádková solná jeskyně - Hodonín

Je vybudována z velkého množství soli z Mrtvého moře, v přírodní podobě, z Černého moře, z mineralizované jodové soli z Klodawy a z Himalájských solných krystalů. Při pobytu v jeskyni dochází ke vdechování mikroelementíi, obsahujících minerály a stopové prvky, které jsou nezbytné pro správnou činnost lidského organismu. Jedna hodina pobytu v solné jeskyni je srovnatelná s třídenním pobytem u moře.

K nejvýznamějším památkám každé obce patří privilegia. Tato privilegia nejsou jenb svědectvím historie obce, ale potvrzují právní postavení měst a jejich obyvatel od založení města až po současnost. Královské město Hodonín získalo od panovníků, počínaje královnou Konstancií i pozdějších zástavních držitelů města a panství, řadu dodnes zachovaných privilegií. Soubor, z něhož byly vybrány jednotlivé kusy do předkládané fotografické edice, je uložen ve Státním okresním archivu v Hodoníně. Soubor doplňuje listina, kterou král Vladislav II. postoupil Hodonín Vilému z Pernštejna, uložená v Moravském zemském archivu v Brně.

Zakládací listina hodonínská

Konstancie, z boží milosti královna česká, (přejeme) všem věrným v Kristu, kteří nahlédnou do této listiny, spásu ve spasitelné pravdě. Ať vědí nynější i potomní lidé: když v Hodoníně lumpi, lotrové a jiní padouši zabili našeho vladaře Petra, že jsme povolali na naše královské a městské právo počestné německé muže a usadili jsme je v našem městě podle takového práva, aby nebyli poddáni žádnému panství a nikomu nesloužili, leč mně a mým synům. Též jim udílíme také takové oprávnění, aby žádný rychtář nad nimi nevládl., leda ten, koho si sami dobrovolně vyvolí. A toto jsou jejich poplatková práva: třicet denárů z lánu, od podsedka, který má pole, dvanáct denárů, od podsedka bez pole šest, kdokoli by vařil pivo, ať zaplatí za všeliké várky dvanáct denárů. Když se někde uchýlí v obraně do vlastního domu a zabije-li přitom někoho, je takovou škodu povinen zaplatit mrtvý. Ať se nikdo neopovažuje vařit pivo uvnitř jedné míle. A jestliže by se kdo osmělil, ať propadne svými statky i svým hrdlem. Bude-li vypátrán zloděj nebo podvodník, budiž pověšen ne´jinde, leč zde. A jestliže by se kdo někoho zabil, hlava hlavou budiž vyvážena. A vstoupil-li by někdo bezděky do cizího domu a zabil by přitom někoho, ať zaplatí v domě šest solidů a mimo dům rovněž šest. A jestliže by někdo někomu násilně uškodil, ať zaplatí opět šest solidů v domě a mimo dům rovněž šest. Dá-li kdo políček, ať ztratí ruku nebo ať zaplatí pět liber a rychtáři sedmdesát dva (denáry). Ať se neobjevuje uvnitř městské míle kovář, tkadlec, švec či jiný řemeslník, leč jen v témže městě. Mlýn ať platí osm měřic pšenice, čtyři žita a 3 solidy denárů. Nepostačí-li mlýn zaplatit, co jsme právě řekli, ať závisí na milosti královny a na radě měšťanů. Též má mít mlýn dvacet jiter polí, tři podsedky a rybáře. Obchodníci, kteří mají (ve městě) dům, neplatí clo, pouze při přechodu vody poloviční. V Klečce ať mají (měšťané) volně suché dříví i trávu kromě zeleného doubí. Pastýř se stádem ať volně honí v tomto lese. Nadto ti, kteří si toho zasloužili, ať nepodléhají životem a statky jinému soudu, leda v témže městě. A ti, kteří zabili Petra, mějtež nepřátelství všech a budtěž považováni za zločince. Každý cestující, který jde na trh, ať má uvnitř míle mír z ruky mé a mých synů. Našim měšťanům v témže městě udílíme takovou svobodu, aby neplatili clo po celé zemi moravské a české. Také (dále) jim takovou svobodu pouštíme, aby po deset let neplatili poplatek. Svědky této věci jsou: Pardúš, Tvrdiše, Sudomír, Búň, Nynek, přemilí kaplani Štědroň a Markvart. Dáno léta Páně 1228.

 

 

Lázně Hodonín, jejich historie a současnost

Lázně Hodonín leží na Jižní Moravě v nádherném prostředí Slovácka. Krásu malebné rovinaté krajiny dotváří rozsáhlé lány vinic, listnatých a jehličnatých stromů. Lázně Hodonín jsou typem moderních lázní, poskytujících cílenou léčebnou a rehebilitační péči na vysoké odborné úrovni.

Příroda obdarovala Lázně Hodonín vlastním přírodním léčivým zdrojem, a to rozsáhlými zdroji jodobromové solanky, nacházejícími se v nedalekém okolí. Kromě nízké mineralizace vyniká tato jodová voda vysokým obsahem jodu a svým složením patří mezi nejkvalitnější jodové vody v Evropě.

Lázně Hodonín slouží k léčbě onemocnění pohybového aparátu a kardiovaskulárního systému. Je zde zajištěna léčba chronických pohybových onemocnění, předoperačních a pooperačních stavů i poúrazová rehabilitace.

V neposlední řadě jsou Lázně Hodonín i vyhledávaným místem k relaxaci a odpočinku. Lázeňský komplex se nachází v překrásném parku, který vyniká zajímavou zahradní architekturou.

Lázně Hodonín patří k nejmladším lázeňským zařízením v České republice

Lázeňská léčebna Hodonín, která byla součástí Lázeňské organizace Luhačovice, byla otevřena v červenci roku 1979.

První pokusy o využití jodobromových vod na Hodonínsku jako přírodního léčebného zdroje se datují již od roku 1953. V tomto roce, kdy bylaotevřena nová nemocnice v Hodoníně byly zahájeny první pokusy s hypertermními jodovými koupelemi. Minerální voda byla do nemocnice dovážena přímo z vrtů v okolí Lužic a hospitalizovaní pacienti dostávali koupele ve dvou vyhřívaných měděných vanách v poměrně moderně vybaveném vodoléčebném oddělení. Bylo v té době dosaženo dobrých výsledků a efektů při léčení jodovou vodou pacientů s chronickými kloubními onemocněními. Tehdejší primář interního odd. v Hodoníně MUDr. Jindřich Berka navázal spolupráci s profesorem Přerovským, ředitelem Výzkumného stavu fyziatrie, balneologie a klimatologie.

V roce 1956 tento ústav ve spolupráci s Výzkumným ústavem endokrinologickým v Praze zahájil výzkum účinnosti jodové vody. První etapa výzkumné práce skončila v roce 1956. Bylo prokázáno, že jodobromová voda z okolí Hodonína je vhodná k léčebným účelům. V roce 1971 byl uveden do balneoprovozu 7km dlouhý jodovod  s jodovou solankou, čerpanou ze tří geologických sond u Lužic, sloužící k provádění balneace v nemocnici. Současně byl i vybudován v nemocnici balneoprovoz s osmi kabinami pro minerální koupele.

V roce 1972 začala druhá etapa přírodovědeckého a klinického výzkumu hodonínských jodových vod. V roce 1973 vzniká v Hodoníně detašované pracoviště Výzkumného ústavu balneologického v Mariánských lázních, zabývající se speciálně problematikou jodové balneace. Výsledky výzkumných prací byly zpracovány v roce 1975 a následně v roce 1978 zveřejněny v rozsáhlé monografii „Hodonínské jodové minerální vody“. Na základě tohoto dlouhodobého výzkumu byl prokázán významný léčebný efekt jodobromové solanky zejména u onemocnění pohybového aparátu a kardiovaskulárního systému, což bylo podnětem ke vzniku lázeňské léčebny v Hodoníně.

1. 7. 1979 byla tedy otevřena léčebna Československých státních lázní Luhačovice v Hodoníně s kapacitou 180 lůžek. Balneoterapie se realizovala v areálu nemocnice, ostatní procedury byly aplikovány v budově lázní.

V roce 1993 získává tuto léčebnu do majetku město Hodonín a tím vznikají samostatné „ Lázně Hodonín“. 1. 12. 2001 je otevřen nový moderní balneoprovoz v samotné lázeňské léčebně.

V letech 2002 až 2003 dochází postupně k rekonstrukci a zmodernizování lázeňského domu Vladimír i lázeňského parku. Díky rostoucímu zájmu o „lázeňské zařízení v srdci jihomoravského kraje“ a kvalitní péči se v roce 2005 započalo s novou přístavbou, která byla v říjnu 2006 dokončena. Nový lázeňský dům Eva s kapacitou 104 lůžek se samostatným balneoprovozem, recepcí, ubytovací a stravovací částí, kongresovým sálem, doprovodnými službami (kadeřnickým a kosmetickým salonem a kavárnou) slouží pro samopláteckou klientelu Lázní Hodonín. Kongresový sál je často využíván pro účely kongresové turistiky a pořádní kulturních a společenských akcí lázní.

V současné době léčebný komplex Lázní Hodonín s dvěmi lázeňskými domy Vladimír a Eva, léčebným pavilonem Jindřich společně s parkem tvoří zajímavý moderní architektonický prvek města Hodonína.

Díky léčebné péči na vysoké úrovni, profesionalitě zaměstnanců a kvalitě doplňkových služeb se Lázně Hodonín v současnosti řadí mezi vyhledávaná lázeňská zařízení.

A jak přišly lázeňské domy ke svým jménům ? Léčebný pavilón Jindřich je pojmenován po zakladateli lázní MUDr. Jindřichu Berkovi. Lázeňský dům Vladimír  nese své jméno po MUDr. Vladimíru Žaroském, který stejně jako MUDr. Eva Ševčíková, po které je pojmenovaný nový lázeňský dům Eva, působí v Lázních Hodonín dodnes.  

 

 

ZOO Hodonín

Zoologická zahrada se nachází v severozápadní části města a rozkládá se na sedmi a půl hektaru lesní rovinné plochy. Můžete zde spatřit na pět set osmdesát zvířat ve sto sedmdesáti třech druzích. Najdete zde pavilon exotického ptactva, pavilon primátů a terárií, pavilon akvárií, nebo pavilonek pro plameňáky. Nejkrásnější je vzdělávací centrum s ubikacemi a výběhy velkých kočkovitých šelem. Je zde také několik dětských hřišť s nejrůznějšími atrakcemi a velmi oblíbený kontaktní dvorek s domácími zvířátky. 

 

Historie Hodonína

Historie osady sahá už do pozdní doby kamenné, byl důležitou křižovatkou obchodních cest, například Jantarové stezky z Pobaltí do středního Podunají a Středomoří, a důležitý brod přes řeku Moravu střežil hrad postavený již za knížete Břetislava I. v roce 1035-1055. V historických pramenech je Hodonín prokazatelně doložen až v roce 1169. Městská práva Hodonín získal až za královny Konstancie Uherské, manželky Přemysla Otakara I. v roce 1228. Hodonín proslavily cukrovary, strojírny, cihelny ale hlavně tabáková továrna. 

 

K hlavním památkám města patří původně renesanční zámeček z 16. století přestavěn do barokní podoby, nyní slouží jako muzeum s expozicí věnovanou nejslavnějšímu zdejšímu rodákovi T. G. Masarykovi. Ke kulturním institucím města patří galerie výtvarných umění, která představuje hlavně práce slováckých umělců 20. století a Masarykovo muzeum. Na náměstí najdete pozdně barokní kostel sv.Vavřince z r.1788, dále také mariánský sloup z doby vrcholného baroka. Radnice je z roku 1904 a je ve stylu norimberské secese, barokní kaple sv. Kříže z 18.století slouží jako občasná výstavní síň. Za poznáním se můžete vydat na naučnou stezku Dúbrava nebo řeku Moravu, která je význačnou stezkou vodní turistiky. Pro aktivní odpočinek je ve městě k dispozici krytý plavecký bazén, letní koupaliště, střelnice a mnoho dalších sportovišť.