Jaroměřice

Typ článku: Cestování a památky

Datum vložení: 05. 12. 2010

Jaroměřice nad Rokytnou se nachází přibližně 50 km jihovýchodně od města Jihlava, patří územně do okresu Třebíč a náleží pod Kraj Vysočina.


 Jaroměřice 

Jaroměřice nad Rokytnou se nachází přibližně 50 km jihovýchodně od města Jihlava, patří územně do okresu Třebíč a náleží pod Kraj Vysočina.

 

Zámek Jaroměřice nad Rokytnou

Původně středověká vodní tvrz byla v 16. století přebudována na renesanční zámek. V první polovině 18. století byl zámek Jaroměřice nad Rokytnou přestavěn zásluhou rodu Questenberků do barokní podoby, která se zachovala až do dnešních dnů. Rod Questenberků vlastnil zámek v letech 1700 - 1737. V tomto období byl velkým kuturním centrem s velkou knihovnou, galerií a divadlem. Zámek měl i vlastní kapelu. V současnosti můžete v zámecké expozici vidět interiéry ve stylu baroka a 19. století, dobové hudební nástroje a hudební pomůcky. V ústředním sále, v koncertní a tanečnísíni a v zámeckém divadle hrávala slavná Questenberkova kapela, z níž vyšli skladatelé František Václav a František Adam Míčové. Poslední z nich působil později ve Vídni. Byl přítelem W. A. Mozarta.

Zámek patří k nejmohutnějším architekturám 1. pol. 18. stol. u nás i v Evropě. Řadí se mezi nejnavštěvovanější památky Vysočiny. Do barokní podoby byl zámek přebudován za nejvýznamnějšího rodu, který vlastnil jaroměřické panství, Questenberků, v letech 1700 - 1737. Projekt přestavby vypracoval známý rakouský architekt J. Prandtauer. Současně s budovami vznikla i zámecká zahrada francouzské typu. Na druhé straně říčky Rokytné, na jejíchž březích se park rozkládá, pokračuje rozsáhlá část v anglickém stylu. 

Zámecká instalace je stylovou rekonstrukcí barokního sídla i interiéru 19. století. Jednotlivé místnosti jsou zařízeny podle jejich bývalých funkcí a navráceny účelům, ke kterým dříve sloužily.

 

Prohlídka zámku

Na prohlídkové trase vyniká výpravný Sál předků s rozměrnou nástropní malbou a podobiznami členů hraběcího rodu, umístěných v dřevěném obložení stěn. Velkolepá je rovněž výzdoba stěn Čínského salónku s podlahou dekorativně vykládanou různobarevnými dřevy.

Rozměry vyniká taneční sál a sala terrena se zdobenou valenou klenbou v přízemí západního křídla. Kromě hodnotného barokního mobiliáře lze v interiérech vidět také mnoho dobových hudebních nástrojů. 

Na zámek navazuje krásná zahrada, kterou protéká potok.

 

Zámecká vinotéka

Nachází se v krásných klenutých prostorách zrekonstruovaného renesančního sklepa. V romantické zahradě nebo pod klenbami zámeckého sklepa můžete ochutnat z široké nabídky kvalitních moravských vín. Prostor je ideální pro odpočinek při prohlídce zámku, pořádání svateb, rautů, rodinných oslav nebo firemních akcí. V prostorách vinotéky najdete bohaté občerstvení, široký výběr vín, posezení pro cca 50 - 60 osob. K vinotéce náleží i venkovní sezení s romantickým pohledem do zámecké zahrady.

 

Město Jaroměřice nad Rokytnou 

Městečko leží v průměrné výšce 422 metrů nad mořem. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1325. Pětina katastru obce je osázena lesním porostem. Vzhledem k geografické poloze bychom nalezli v obci velmi málo ploch s travním porostem.

Pro využití volného času je v obci k dispozici koupaliště, sportovní hřiště a stadion. Dále bychom v obci našli knihovnu, kostel a hřbitov. Trvalý pobyt na území tohoto malého města má nahlášeno asi čtyřitisíce dvěstě obyvatel.

 

Chrám svaté Markéty

Je součástí zámku v Jaroměřicích nad Rokytnou a vznikal téměř současně s jeho barokní přestavbou, podíleli se na něm proto i stejní mistři. Hlavním stavitelem kostela byl s největší pravděpodobností Jakub Prandtauer a kostel byl vysvěcen v roce 1738 i přesto, že nebyl úplně dokončen. Majitel jaroměřického panství hrabě Jan Adam Questenberg nevyužíval kostel pouze jako svoji zámeckou kapli, ale sloužil celému jaroměřickému děkanství.  Chrám je centrální stavbou a má poměrně neobvyklý půdorys. Loď má tvar elipsy, jejíž délka je 20 m a šířka necelých 15 m, výška až k lucerně je 44 m. Obvod lodě kostela je rozdělen pilíři tak, že vytvářejí šest zaklenutých výklenků. Uprostřed jsou proti sobě dva větší oltáře. Loď kostela i presbytář jsou nádherně bohatě vyzdobeny freskami. 

 

Sochy na mostě

Největší sochařský soubor ve městě zdobí most přes Rokytnou na moravsko-budějovické silnici. Po levé straně směrem na Moravské Budějovice  je to sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1714 a Krucifix se sv. Maří Magdalénou z roku 1716. Na protější straně stojí sv. Jan Sarkander a sousoší Piety s reliéfem sedmi servitů, připomínkou oněch sedmi florentských kupců, zakladatelů řádu, kteří se roku 1240 zřekli svého majetku a rozhodli se žít v chudobě podle řehole sv. Augustina.

 

Muzeum Otokara Březiny -

Muzeum Otokara Březiny bylo zřízeno Společností Otokara Březiny v roce 1931 v domě, kde až do své smrti bydlel. Ve fasádě domu je zasazena pamětní deska s básníkovým reliéfem, vytvořená podle podobizny od jeho přítele Františka Bílka. V přízemí muzea je umístěna kancelář společnosti a studijní knihovna. V poschodí - bývalém básníkově bytě - najdeme expozici uměleckých děl a osobních předmětů z Březinova majetku.

 

Špitál s kaplí sv. Kateřiny

V letech 1671-72 byl přestavěn jaroměřický špitál s kaplí sv. Kateřiny. Špitál existoval již před rokem 1382, avšak barokní přestavbou se zcela změnil. Průčelím se obrací k silnici na Moravské Budějovice. Čelní stěna je dělená na tři části, boční díly jsou architektonicky pojednané niky, levá s kamennou skulpturou Immaculaty, pravá se sv. Josefem. Ve štítu je kartuš se znaky zakladatelů špitálu - Questenberků. Rozvržení interiéru si podrželo původní stav. Přibližně čtvercový půdorys rozděluje podélná a příčná chodba na čtyři prostory. První dvě plnily hospodářskou funkci jako kuchyně a komory a zadní sloužily jako ložnice. Obě chodby mají křížové klenby. 

 

Sloup Nejsvětější Trojice

Byl vztyčen roku 1716. Dvoustupňový podstavec na půdoryse trojúhelníka s uťatými rohy nese trojici soch - sv. Karla Boromejského, sv. Rocha a sv. Šebestiána - a trojici sloupů s kompozitními hlavicemi, na kterých spočívá sousoší Nejsvětější Trojice. Při opravě v roce 1898 byly původní sochy od Štěpána Pagana nahrazeny kopiemi.

Nedaleko stojí šestiboká kašna z roku 1718, která je zdobena sochami malého Jana Křtitele a sv. Kateřiny.

 

Kaple sv. Josefa

V roce 1701 na místě starého hřbitova, který sloužil od roku 1631 do roku 1835, byla vystavěna kaple sv. Josefa. Stavbu provedl domácí stavitel Jiří Gravani. Po zrušení hřbitova došlo ke změně orientace kaple, hlavní vstup na západě byl zazděn. Při nedávné opravě byly na jejích stěnách odkryty původní malby arkád, na kterých  stojí postavy andílků s nástroji Kristova umučení v rukou.

Barokní zámek Jaroměřice nad Rokytnou patří k nejmohutnějším architekturám
1. pol. 18. stol. u nás i v Evropě. Řadí se mezi nejnavštěvovanější památky Vysočiny. Původní středověká tvrz byla koncem 16. stol. přestavěnana renesanční zámek, který se dochoval ve zdivu nynější barokní budovy. Do barokní podoby byl zámekpřebudován za nejvýznamnějšího rodu, který vlastnil jaroměřické panství, Questenberků v letech 1700 - 1737.

Projekt přestavby vypracoval známý rakouský architekt J. Prandtauer. Současně
s budovami vznikla i zámecká zahrada francouzské typu. Na druhé straně říčky Rokytné, na jejíchž březích se park rozkládá, pokračuje rozsáhlá část v anglickém stylu. Ve své nejslavnější době byly Jaroměřice nad Rokytnou centrem kulturního života, který zde organizoval Jan Adam Questenberk (1678 - 1752). Jaroměřice tehdy měly velkou knihovnu, galerii, divadlo a vlastní kapelu. Kapelníkem zámecké kapely byl také známý český hudební skladatel František Václav Míča, který je autorem vůbec první české opery O založení města Jaroměřic.

Zámecká instalace je stylovou rekonstrukcí barokního sídla i interiéru 19. století. Jednotlivé místnosti jsou zařízeny podle jejich bývalých funkcí a navráceny účelům,
ke kterým dříve sloužily. Jsou v ní také zastoupeny dobové hudební nástroje
a další mobilie související s hudebním životem na zámku, jako připomínka slavné hudební minulosti.

V blízkosti barokního zámku Jaroměřice nad Rokytnou lze navštívit farní kostel sv. Markéty, postavený spolu se zámkem v duchu vrcholného baroka.

Historický vývoj obce od roku 1080 do 1945

Původní osídlení Jaroměřic bylo slovanské. Ves založil pražský a olomoucký biskup Jaromír, bratr českého krále Vratislava, mezi roky 1080 – 1090.

  • Až do založení Jevíčka byly Jaroměřice poslední větší osadou před lesem na cestě z Moravy do Čech, byla zde proto zemská celnice, zvaná “úsobrnská” (okolní krajina byla nazývána “kraj úsobrnský”).
  • Jaroměřický statek byl v letech 1088 – 1436 majetkem pražského biskupství. (U této vsi byl roku 1145 přepaden olomoucký biskup Jindřich Zdík údělným znojemským knížetem Konrádem. Šťastně však unikl, i když dvorec, v němž nocoval, lehl popelem.)
  • Asi roku 1421 dostal Jaroměřice od krále zástavou Jiří ze Šternberka a roku 1437 Jan Tovačovský z Cimburka.
  • Roku 1477 zastavil Ctibor Tovačovský z Cimburka Jaroměřice pánům Janu a Bočkovi z Kunštátu.
  • Po nich získal panství Kuneš Naksera z Chotěvic.
  • Později držel ves Ctibor Tovačovský, přední moravský politik a právník, po něm pak Adam Tovačovský z Cimburka.
  • Po jeho smrti přešlo panství na Hynka Smidarského z Újezda.
  • Roku 1510 je dostal Petr Šedík z Kunčiny jako zástavu od krále Vladislava. Byl pravděpodobně prvním, kdo zvolil Jaroměřice za své sídlo a založil zde tvrz.
  • Závětí z roku 1541 přešel jeho statek na jeho sestřenici Alenu z Warnsdorfu a roku 1559 na sestry Dorotu, Annu, Kunku a Mandu z Rychnova.
  • Manželem jedné z nich byl asi rytíř Jan z Linhartic, který zde roku 1562 zemřel (náhrobek v kostele sv. Ducha).
  • Roku 1563 se na statku uvádí Jindřich Brabantský z Chobřan.
  • Od roku 1564 držel statek v zástavě od krále pan Petr Bílský z Kaříšova, jehož manželkou byla Elička Šarovcová ze Šarova.
  • Po něm zdědil Jaroměřice syn Jan Blahoslav Bílský, který zámek opravil, přestavěl a vyzdobil renesančními sgrafity.
  • Roku 1619 držel Jaroměřice Zikmund Prakšický ze Zástřizl jako manžel Barbory Bílské z Kaříšova. Byl evangelík, zúčastnil se českého povstání a statek mu měl být konfiskován. Protože však před rokem 1627 přestoupil na katolickou víru, byl mu statek vrácen.
  • Jeho syn Rudolf Prakšický prodal roku 1660 panství Anně Marii ze Žerotína, po níž statek dědil její manžel Zdeněk Šubíř z Chobyně, komisař lánské vizitace.
  • Po něm dědil syn František Julius Šubíř z Chobyně. Teprve roku 1703 vzdává se za náhradu 10 000 zl. nároku na Jaroměřice pražské arcibiskupství.
  • Statek byl přiřknut Františkovi Juliovi Šubířovi z Chobyně jako jeho majetek.
  • Již v následujícím roce však statek přejímá František Michal Šubíř, nejvyšší zemský sudí. Byl to právě on, kdo v letech 1713 – 1714 postavil na kopci Kalvárie kostel Povýšení sv. Kříže.
  • Po něm vlastnil statek František Xaver, který měl zásluhy o zřízení olomoucké univerzity.
  • Roku 1756 koupil “sirotčí” statek Karel Otto Salm Neuburk.
  • Po něm dědil syn Karel Vincenc, po něm jeho tři dcery, jejichž podíly skoupila sestra Henrietta hr. Herberštejnová, která je odkázala synu Jindřichu hr. Herberštejnovi.
  • Roku 1874 přechází statek na majitele panství biskupického Thurn a Taxise.
  • Roku 1945 byl statek zrušen a parcelován.

Jaroměřice byly zemědělská obec s převahou lesů v mimořádně velkém katastru.

  • Při první pozemkové reformě byla rozdělena část dvora biskupického velkostatku a dvůr velkostatku Velké Opatovice.
  • Od roku 1893 byla v Jaroměřicích továrna na zemědělské stroje Vymětal, je uváděna též 1939.
  • Od roku 1907 zde byla továrna na výrobu umělých květin (též 1930).
  • V roce 1910 zde byla jedna cihelna, v roce 1930 tři, v roce 1939 opět jedna.
  • V roce 1911 tři výrobny cementového zboží, v roce 1939 jedna.
  • V roce 1911 je uváděna pila.
  • V roce 1911 byl v obci jeden mlýn, v roce 1939 tři.
  • Od roku 1876 zde byla výrobna lihovin, v roce 1930 jsou již uváděny tři.
  • Od roku 1885 zde bylo velkouzenářství, je uváděno i 1939.
  • V roce 1911 vzniklo elelktrárenské družstvo, v roce 1924 jsou uváděna družstva stavební a zelinářské.
  • Od roku 1919 byl v obci konzum (uváděn také 1924).
  • V letech 1930 a 1939 je uváděn hotel.
  • Záložna vznikla v roce 1870, uváděna ještě roku 1939.
  • Pošta je v obci od roku 1893.
  • V letech 1911 a 1939 je uváděn lékař.

V roce 1854 měly Jaroměřice 1948 obyvatel.

  • 1869 – 1911
  • 1880 - 1875
  • 1900 – 1944
  • 1910 – 2026
  • 1921 – 1974
  • 1930 – 1955
  • 1950 – 1472.
  • Obyvatelstvo bylo i před druhou světovou válkou téměř výhradně české národnosti.

Škola byla v Jaroměřicích už v 18. století

  • V letech 1848 a 1849 byla postavena nová školní budova.
  • V roce 1900 byla obecní škola čtyřtřídní.
  • V roce 1947 se uvádí měšťanská škola.
  • V roce 1921 živnostenská pokračovací.
  • V roce 1930 bylo v obci kino.

Poutním místem jsou Jaroměřice od morové epidemie v roce 1683.

  • Roku 1784 zde byla zřízena administratura.
  • Roku 1809 fara.
  • Farní kostel na Kalvárii je zasvěcen Povýšení sv. Kříže
  • Filiální kostel sv. Duchu.

V roce 1924 byly v obci zastoupeny tyto politické strany:

  • Československá sociálně demokratická strana dělnická
  • Československá strana lidová
  • Agrární strana
  • Československá živnostenskoobchodnická strana středostavovská.

Spolky

  • Roku 1875 byl založen hasičský spolek
  • roku 1882 čtenářsko-pěvecký
  • roku 1889 řemeslnický
  • roku 1892 Sokol
  • roku 1911 Národní jednota
  • roku 1920 Dělnická tělovýchovná jednota a spolek poštovních zaměstnanců.

V letech 1938 – 1945 patřily Jaroměřice k pol.okresu Boskovice.



Autor: jessynka

Články o kultuře, zábavě a cestování

Vkládejte jen vlastní články shodné s tématem webu. Nevhodné články budou smazány. Zakazujeme vkládat texty z jiných webů. Při porušování autorských práv nás prosím kontaktujte.

O sekci články o kultuře

Reklama za vstupenky • Požádat o aktualizaci článku • Jak přidat článek?

 

Autory článků jsou sami uživatelé. Vkládejte prosím pouze vaše vlastní články, které jsou shodné se zaměřením našeho webu, tedy články o kultuře. Oblibeny nenese odpovědnost za jejich slohovou podobu a gramatické chyby. Nevhodné články budou bez varování smazány. Oblibeny.cz si vyhrazuje právo smazat, nebo změnit obsah článků. Je zakázáno vkládat texty z jiných webů. V případě podezdření na porušování autorských práv nás prosím neváhejte kontaktovat. Naleznete u nás novinky ze světa kultury, informace a články, hudební recenze, kulturní zprávy, aktuality o tom co se kde děje a jiné aktuální události.