ROZHOVOR S REŽISÉRKOU FILMU FISH TANK ANDREOU ARNOLD

ANOTACE FILMU Snímek Fish Tank vypráví příběh roztěkané patnáctileté dívky jménem Mia (Katie Jarvis), která jde v životě od problému k problému, která byla vyloučena ze školy a která je ostrakizována svými spolužáky. Jednoho horkého letního dne přivádí Miina matka (Kierston Wareing) domů tajemného muže jménem Conner (Michael Fassbender), který slibuje, že jeho příchod změní dosavadní existenci obou žen a přinese lásku do jejich životů... Druhý celovečerní film britské režisérky Andrey Arnold uchvátil diváky i kritiky na celém světě především svým syrovým realismem, který originálním způsobem podává teenagerovský příběh o těžkostech dospívání. Mnohými odborníky je Fish Tank považován za nejzajímavější britský film roku 2009.

Co přesně znamená název filmu?

Dříve jsem se ve všech rozhovorech snažila vysvětlovat název filmu, ale zjistila jsem, že to moc nemá smysl. Proto jsem nyní na podobné otázky přestala odpovídat. Název Fish Tank může znamenat mnoho věcí a je výborné, když si diváci vytvoří vlastní teorii. Když vám řeknu tu svoji, stane se z ní dogma, které zničí radost z pátrání po významu názvu filmu.

Jaká byla první inspirace pro začátek práce na filmu Fish Tank?

Výchozím bodem je pro mne vždy určitý obraz, ale záměrně vám neřeknu, o který obraz se zde konkrétně jednalo. Kdybych vám to prozradila, opět by to určitým způsobem ovlivnilo vnímání filmu – stejně jako v případě vysvětlení názvu filmu. Já osobně miluju sledování filmů, o kterých vůbec nic nevím – když se na takový film díváte, je to jako pozorování květiny, která se otevírá. Proto si o filmech, které chci vidět, záměrně dopředu nic nečtu.

 

Jak se Katie Jarvis vyrovnává s veškerým humbukem, který se kolem ní po uvedení filmu rozpoutal?

Ona si vlastně vůbec neuvědomuje, jak moc se o ní v současnosti diskutuje. Myslím, že jí musí zvonit v uších 24 hodin denně... Během Cannes jsem jí volala a řekla jsem jí: „Katie, okamžitě se někde posaď k internetu.“ Protože doma nemá počítač, musela jít někam ven a tam se přes internet dozvěděla, co se děje.

Je pravda, že jste ji náhodou potkala na nádraží?

Ano, právě se hádala se svým přítelem. On stál na jednom nástupišti, ona na druhém a křičela na něj na dálku. Já jsem na tom nádraží osobně nebyla – tuto scénu viděla castingová asistentka Lucy, která pak Katie oslovila a Katie nevěřila, že se s ní dala do řeči kvůli filmu. Lucy jí přišla velmi podezřelá, a proto byla vůči ní dost nedůvěřivá, což byl naprosto správný postup. Ale nakonec si se mnou dala schůzku a my jsme uspořádali malý casting s ní a s ostatními dívkami, které jsme objevili v Tillbury. Chtěli jsme po ní, aby byla především sama sebou. Její rodina je odlišná od rodiny zobrazené ve filmu, ale její charakter, její energie a její schopnost rozzlobit se jsou jí vlastní.

Jak jste věděli, že Katie zvládne některé opravdu drsné scény?

To jsem samozřejmě nevěděla. Byl to svým způsobem velký risk, protože jsme nevěděli, zda bude schopná natočit některé náročné scény. Bylo jasné, že bude moci být sama sebou a že je schopná lehce improvizovat. Ale my se museli držet scénáře a každý den jsme museli udělat určitý počet scén. Bylo nutné, aby se naučila řadu věcí za dost krátkou dobu a na začátku jsme samozřejmě nevěděli, jestli to bude schopná zvládnout. Ale já miluju, když se skočí přímo do vody a teprve pak se řeší, jak se bude plavat. Ano, s Katie to byl velký risk a klidně to mohlo dopadnou tak, že bychom žádný film nezvládli natočit.

Jak jste připravovala Katie na erotickou scénu?

Ano, Katie je teprve 17, takže to bylo trochu problematické. Mluvila jsem s jejími rodiči a ti pochopili, že nepůjde o opravdový sex. Na druhou stranu jsme se snažili natočit celou scénu co nejrealističtěji. Jsem si jistá, že Katie byla nervózní, ale to je v pořádku, protože nervózní jsou i lidé, kteří s tím už mají zkušenosti. Snažili jsme se nedělat z toho velkou vědu a celou scénu natočit, jak nejrychleji to jde.

Když jste vy sama byla teenagerka, byla jste podobná postavě, kterou hraje Katie?

To si nemyslím... Vyrůstala jsem v obytné kolonii a nikdy jsem nebyla jako Mia. Myslím si, že do její postavy jsem projektovala jiné věci z mého života. Chtěla jsem ji vytvořit částečně z prvků, které dobře znám, a částečně svou imaginací.

Proč jste se rozhodla zasadit příběh do britského Essexu, což je region, který se jinak na plátně příliš často neobjevuje?

Velmi obdivuji divokost krajiny v Essexu. Když jsem byla malá, vždy jsme Essexem projížděli po dálnici A13 z Londýna směrem k severními moři. Všechna ta malá sídliště vypadala jako malé ostrovy usazené uprostřed divoké krajiny. Essex, to jsou továrny, opuštěná parkoviště a velmi melancholická atmosféra.

Jak se vám podařilo, aby všechny dialogy působily tak realisticky?

Prostě jsem pro film posbírala reálné lidi, kteří žijí v místě, kde se odehrává příběh. Katie pochází také z těchto míst, takže si dialogy pouze lehce přizpůsobila k obrazu svému. Také další herci – Kierston Wareing a Rebecca Griffiths – pochází ze stejného prostředí. Pracovat jsme museli pouze na Michaelovi Fassbenderovi, který je Ir a jeho irský přízvuk působil pro film trochu nepatřičně.