Goodfest

V předvečer zahájení Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech si mohli zejména školou povinní řádně oslavit konec školního roku na dalším Goodfestu na karlovarském Sokoláku.

Najít cestu na Sokolák byl pro neznalé trochu oříšek (i přes rady těch znalých), ale po vyšlapání okolních kopců se přeci jen zadařilo najít ten správný. Jaká byla první karlovarská kapela The Chobots bohužel díky hledání areálu ani nevím.

Druzí v pořadí vystoupili rovněž místní Colorflash. Tedy pánům nelze upřít snahu publikum zaujmout, ale účinek se trochu míjel záměru. Směsice všech žánrů bohužel nedokázala zakrýt veskrze falešné tóny a zpěv a já se už nemohla dočkat další kapely, protože texty typu „vařila myšička kašičku“ opravdu nejsou pro střízlivého a nenáctiletého návštěvníka stravitelné.

Konečně ale na pódium nastupují Holden, ve kterých mimochodem najdeme i dva hudebníky z předchozí vystupující kapely. Ale mezi nimi je opravdu diametrální rozdíl. Frontman skupiny má velmi slušný hlas, dalším komentováníhodným prvkem jsou housle. Vždycky tvrdím, že jakmile jsou ve skupině zastoupeny smyčce, vyleze z toho něco zajímavého. Nejinak tomu bylo i v tomto případě. V kombinaci s bicími a kytarami vytváří příjemné poprockové melodie a do své hudby vás zaručeně vtáhnou. Svědčí tomu i fanynky sápající se na pódium ve snaze si zatančit či spíše ukázat, a úspěšně tak zapomenout na dny strávené ve školních lavicích.

Prvním tahounem večera byli Charlie Straight, kapela to opěvovaná a oceňovaná v různých kategoriích. Já si však ani je nemohla díky patřičným nedostatkům v organizaci v klidu vychutnat. Vydala jsem se totiž k „baru“ svlažit své hrdlo, jenže mě čekalo nemilé překvapení. Stánek s pitím je v celém areálu jediný a fronta snad nekonečná. Celý koncert jsem tedy strávila ve frontě, dá-li se tak hlouček neustále předbíhajících nazvat. Nejen ale že byl v areálu pouze jeden stánek s občerstvením, ani vyšší počet toiek byste nenašli. V tomto beru organizaci za naprosto nedůslednou. Chápu, že se nedá odhadnout, kolik přijde v poslední červnový den lidí, obzvlášť když byl vstup zdarma, nápor návštěvníků se nedal ani přibližně spočítat, ale přesto si myslím, že toto bylo hluboce podceněno.

Mírně rozpolcenou náladu mi paradoxně ale zlepšila sama pořádající kapela, Goodfellas. A protože to pro ně byla v domácích Varech zastávka po dlouhé době, rozbalili to na pódiu pěkně zostra. Přizvali si i dva hosty, Alberta Černého na klávesy a bývalého bubeníka skupiny Matta na djembe. A aby karlovarští nepřišli zkrátka, Goodfellas pro ně podruhé pokřtili nedávno vydaný debut Robbery Blues. (První křest proběhl 6. dubna v pražském Paláci Akropolis). Křtu se ujali Matt a Libuška, zpěvačka, která v počátcích kapely byla její součástí.

Kdo se na energickém koncertu Goodfellas nevyřádil dostatečně, ten měl mít příležitost ještě na následné afterparty, kde se DJského řemesla ujal Honza Horáček, současný bubeník kapely, jenže to by nesměla být produkce ukončena příjezdem policie kvůli přílišnému hluku.

Festivalu nelze upřít řadu kladů, zápory byste nicméně také nemuseli hledat příliš dlouho. Během večera byly ke slyšení jak kapely dobré, tak i špatné. Velkým mínusem byl již zmíněný nedostatek stánků s pitím a toalet. Na druhou stranu lokalita byla skvělá a pro mě osobně byl jedinečný zážitek vidět Goodfellas před jejich domácím publikem. Také si myslím, že si jakožto pořadatelé zaslouží uznání, že se v Karlových Varech snaží trochu rozhýbat kulturu.