Bažant Pohoda 2011

15.ročník festivalu Pohoda opět přichystal neobyčejnou podívanou. Na stagích se to jen hemžilo velkými jmény z hudebního světa a my jsme museli, chtě-nechtě, zírat a hypnoticky se pohybovat do rytmu....

 Jen co jsme dojeli, obdrželi jsme pásky a malý program s mapou (za ten organizátory musím pochválit). Již v něm jsme se dozvěděli, že i plán čtvrtečního večera je velmi příjemně nabitý. Po zhlédnutí naprosto skvělých tanečníků, jsme se vydali na tzv. Balkan Brass Battle, kteří nemohli žádného přihlížejícího nechat chladným a za pár minut se již pohyboval do rytmu balkánské orchestrálky. O půlnoci zazněly již očekávané melodie známých skladeb Mobyho a pak se publikum již ospale přesouvalo na slovenskou drum´n´basovou hvězdičku B-Complexe.

Další dva dny bych zhodnotila následujícím způsobem... tolik skvělých interpretů na jednom místě jsem ještě nezažila. Ať už to v pátek byli energii rozdávající Trombone Shorty, Santigold s jejich skvělou show, magičtí Imogen Heap, hvězdní Pulp, stále mladí Madness, nemohla jsem se dočkat zbylé trojice, a to Lamb v čele s nádhernou vílou Lou Rhodes jejíž vokály Vám zněly ještě dlouho v hlavě a samozřejmě Andy Barlow na jehož trip-hopových rytmech stojí celá formace. Pak se co nejrychleji přemístit na britskou skupinu Hidden Orchestra, která hrála ve stanu Europa. A jako poslední tu byl DJ Krush. Co k němu říct? Kemuri a Duality zahrál. To mi stačilo ke štěstí a já se zmožená dalším dnem i nocí plazila ke svému stanu.

Přišel poslední den. Začínal hip-hopovou bandou z ČR jménem Prago Union. Ta dokázala dav dostat do pohybu i přes naprosto šílené dusno a vydýchané šapitó. Pak se ukázaly další formace jako Public Image, Susana Baca, kouzelná rodačka z Irska Lisa Hannigan. Davem následně otřásla M.I.A. a my už jsme pak mohli jen netrpělivě přešlapovat před stagí a čekat, podle mě, na největší hvězdu festivalu, Portishead. Myslím, že by se našlo doopravdy málo lidí, kteří by jim něco mohli vytknout. Já jsem jimi byla unešena. Hluboká depresivní melodie se nesla celým areálem a do toho zněl kontrastně líbezný hlas zpěvačky Beth Gibbons. Zazněly skladby jako Glory box, Sour times, Roads, Wandering star, …. Ne, nevěřím, že by někoho koncert, byť na chvíli, doopravdy nezaujal. Pak už jsme se jen jak smyslů zbavení ještě podívali na skupinu Dva a ti co měli sílu zašli na Ruska z Británie a poslechli vynikající formaci Dirtyphonics.

Pohoda je festival, který se jak svou organizací, tak svými interprety dokáže uspokojit náročného posluchače.. A já se již nemohu dočkat dalšího ročníku!

Více na https://picasaweb.google.com/josef.sulc/POHODA2011_vyber02?authuser=0&authkey=Gv1sRgCJ7Kj7z8hsmcBQ&feat=directlink#

Foto: Josef Šulc

Text: Julie Čermáková