Pražská zastávka OAF Tour

Open Air Festival putuje společně s kapelami 100ºC, Lety Mimo a NiceLand po českých městech a jejich turné už se pomalu chýlí ke konci. 4. dubna se tato trojice zastavila i v pražském Lucerna Music Baru a jako speciální host ji doplnili Gang Ala Basta.

Jako první se pódia ujal Michal Motyčka alias NiceLand, tentokrát v sólo podobě. Na konci února se mu totiž rozpadla koncertní sestava kapely, takže se opět vrátil k původním sólovým vystoupením. Momentálně pracuje na novém albu, které by mělo vyjít na podzim. Prořídlému publiku představil i několik novinek z chystané desky.

Následoval host pražského koncertu v podobě triphopových Gang Ala Basta. V mnoha ohledech  oproti dřívějším dobám přitvrdili a dokázali ze sebe vydat pěknou dávku energie. Velký podíl na tom má  zpěvačka Andrea Plíšková, která však relativně českým frázováním angličtiny mnohdy připomíná někdejší frontmanku Gaia Mesiah Marku Rybin. Řada písní jako by právě tuto dnes již nefungující kapelu značně připomínala, nejen podobným zpěvem, ale i nábojem a rytmem písní. A není to na škodu. Gang Ala Basta jsou nyní mnohem rockovější, mnohem živelnější a při jejich vystoupení se určitě budete bavit. Jako poslední zahráli výbušnou Breathe od The Prodigy, čímž svůj divoký projev zakončili.

Po nich už přišli na řadu jedni z hlavních vystupujících večera, mariánskolázeňští 100°C. Své příznivce potěšili zejména novými songy z připravovaného alba, které zní víc než slibně. Tato šestice předvedla vynikající show proplétajících se kytarovek, někde veselých, někdy agresivnějších, ale málokoho v sále nechali chladným. Svůj hrací čas vyždímali až do poslední vteřiny a završili ho taneční peckou Azataki, kdy už se opravdu v jejím rytmu pohupoval celý dav kolem pódia.

Poslední skupinou byli ostřílení Lety Mimo, kteří v Lucerně pokřtili i nové EP Playback. Osobně jsem se s nimi od vydání debutu 2001 Space Punk nesetkala, takže jsem byla zvědavá, kam se tato trojice zatím hudebně posunula.  Odpověď jsem ale nenašla, jejich výkon mě nikterak nezaujal, jako by skutečně jen prolétli mimo můj vkus…