Benátská noc

Typ článku: Hudba a hudební akce

Datum vložení: 01. 08. 2012

Tento týden odstartovala jubilejní, již dvacátá Benátská noc, která se poprvé od svého zahájení v roce 1993 nekonala na Malé Skále v Českém ráji, ale v areálu Vesec u Liberce. Změna působiště se podle pořadatelů na počtu návštěvníků nepodepsala, a festivalu se údajně zúčastnilo až 24 tisíc lidí. Festival začal již ve čtvrtek večer, kdy vystupovaly pouze slovenské kapely, největší nápor festivalových návštěvníků však zažili organizátoři až v pátek ráno. Po vystání fronty do kempu ještě pořád nebylo vyhráno. Následovalo hledání strategického a od areálu nepříliš vzdáleného místa k rozbití stanu, což bylo téměř nemožnou misí. Když se ale i to podařilo, mohli se návštěvníci vydat do přibližně kilometr vzdáleného areálu Vesec. V areálu se nacházelo pět scén. Dvě hlavní, neboli Forum a Jack Daniel’s stage, dále menší Kofola a Semtex stage a naposledy také Evropa2 Stage.

Ihned po příchodu do areálu bylo jasné, proč se o Benátské noci tvrdí, že se jedná o rodinný festival. Opravdu se zde nacházely všechny věkové kategorie hudebních fanoušků. Ke statusu rodinného festivalu  také přispívá to, že se zde hrají různorodé hudební žánry, takže si téměř každý najde něco, co ho zaujme. V areálu byl zařízen bezbariérový přístup a celý festival probíhal v pohodové atmosféře.

Pátek 27. 7. 2012

Tropické teploty zařídily hned v pátek ráno stánkařům vysoké tržby z ledových nápojů či chlazených pochoutek. Lidé využívali sprch postavených v areálu, příjemným osvěžením byl pro návštěvníky také bazén. V celém areálu bylo jen pár míst, kam se dalo před slunečními paprsky schovat, a všechna byla již dopoledne obsazena. To ovšem návštěvníkům festivalu nevadilo, a klidně se posadili na přímé sluníčko a zaposlouchali se do tónů hudby.

Jako první začali hrát Post Pubescentos. Tato anglicky zpívající skupina svižně odstartovala program, a po nich následovali například Scoffers, Hallodrn, T.A.M., Jackye či Traktor. Odehrála také skupina Rybyčky 48, která i vzhledem ke svým infantilním textům přece jen dokázala publikum roztancovat. Zaplňovat se ale areál začal až na Support Lesbiens, kteří, ač si stěžovali na nepředstavitelné horko, solidně odehráli. Následovali k pravidelnému pitnému režimu vybízející Arakain, kteří slavili stejně jako Benátská noc výročí, ovšem už třicetileté. U této příležitosti zahráli některé ze svých starších písniček a i přes vysoké teploty vyburcovali zvětšující se publikum k nadšeným reakcím.

Po Arakainech ovládl pódium Emir Kusturica & No Smoking Orchestra. Tento oceňovaný srbský režisér studoval na pražské FAMU, možná proto se tak rád vrací do České Republiky. Energické vystoupení probíhalo v přátelském a uvolněném duchu, během jedné písně si Kusturica dokonce vytáhl na pódium hotový harém mladých dam. Ty si tanec na stagei očividně užívaly, ale jen jedna měla to štěstí, aby si ji Kusturica vybral k asistenci pro následující píseň Romeo & Julie.

Bohatý program pokračoval a fanoušci se již uskupili před pódiem v očekávání skupiny MIG 21. Nadšeně přivítali Jiřího Macháčka, který v červeném obleku vtrhl na pódium, laškoval s publikem a sršel vtipem od začátku až do konce.

Obrovské množství lidí ale přilákal až Jarek Nohavica. Při jeho akustickém vystoupení snad nebylo člověka, který by se nepřipojil ke sborovému zpěvu, a tak se publiku podařilo přehlučit i hudbu, linoucí z jiného pódia. Nohavica předvedl jak své nejznámější písně, tak i něco ze svého nejnovějšího alba a zakončil vystoupení Kometou, avšak potlesk a naléhání publika byly tak obrovské, že přidal i Dokud se zpívá...

O to rozpačitěji působil koncert Bryana Adamse, který měl být hlavní hvězdou festivalu. Sice na něj zůstal stejně velký dav jako na Nohavicu, ovšem publikum se k němu chovalo znatelně chladněji. Ke zpěvu se téměř nezapojovalo, i když to mohlo být dáno třeba jen neznalostí angličtiny. Situaci na chvíli zachránila dívka, kterou si Adams vytáhl z publika, a která s ním odezpívala celou píseň When You´re Gone. Slečna, která se představila jako Monika z Prahy, předvedla dost slušný výkon, a zasloužila si tak nejen přízeň publika, ale i Bryanův obdiv.

Zatímco Bryan Adams ještě zpíval, někteří nedočkaví fanoušci se již řadili u vedlejšího pódia a dychtivé očekávali německé powermetalové Gamma Ray. Ti se okolo půl dvanácté opravdu objevili, poděkovali Bryanu Adamsovi jako svému ,,předskokanovi", a spustili. Přestože Benátská noc není metalovým festivalem, našla se spousta fanoušků, kteří si Gamma Ray nechtěli nechat ujít. Nejspíše to překvapilo i samotnou skupinu, což vyplynulo z děkovné řeči zpěváka Kaie Hansena, kterého můžeme jinak znát třeba ze skupiny Helloween či Unisonic.

Po Gamma Ray už odehráli pouze Škwoři a skupina Dymytry. Na Dymytry se publikum smrsklo asi jen na opravdu oddané fanoušky. Většinu lidí asi přeci jen vyčerpal nabitý festivalový den. I přes skrovné publikum nastoupili Dymytry, ve svých charakteristických maskách, a se skvělou náladou a perfektě odehráli svůj koncert a  zakončili tak páteční program.

Sobota 28. 7. 2012

Přesně v poledne začala program na hlavní stagei skupina Nobody knows (nikdo neví), ke které by se možná hodil dovětek „who they are (kdo jsou)“. Jedná se o domácí libereckou skupinu, o které téměř nikdo neslyšel, o to překvapivější je to, že dělali již třikrát předskokany skupině Kiss, a chystají se předskakovat také Sepultuře. Jednalo se tedy o docela příjemné hudební překvapení. Posluchači si ani nestihli odpočinout, a už začínal koncert již deset let spolu působící skupiny Eddie Stoilow, která působili velmi profesionálně, a která by mohla být potenciálně ještě velmi úspěšná, možná i v zahraničí. Docela velké množství fanoušků se dostavilo na koncert Michala Hrůzy, který nenadchnul, ani neurazil. Program dále pokračoval třeba Petrem Kolářem, skupinou Vosí Hnízdo, Doktor PP, Jaksi Taksi či Mňága a Žďorp, která i přes déšť dokázala rozezpívat fanoušky, zvláště u závěrečné „I cesta může být cíl“. V pět hodin už ale nastoupila Vypsaná fixa a rozjela svoji show. Jako vždy povznesený a skvěle naladěný Márdi vyzýval publikum ke zpěvu a byl vyslyšen.

Menší komplikace nastaly, když se fanoušci ve tři hodiny dostavili na koncert Jiřího Schmitzera, aby se dozvěděli, že byl posunut na šestou a prohodil se tak s vystoupením skupiny Turbo. Když se však Schmitzera konečně dočkali, ani jim nevadilo, že bylo vystoupení přesunuto na menší scénu. Schmitzer byl jako vždy zábavný a i když účinkoval na pódiu sám, publikum si na nudu rozhodně stěžovat nemohlo.

Po něm už ale začínali hrát Blue Effect, na které si přišli jak zavzpomínat starší generace, tak i
odpočinout někteří z mladších. Kromě svých písní odehráli třeba i cover verzi písně Personal Jesus. V opravdu plném programu si lidé našli čas i na jiné účinkující, jako např. Walda Gang, Anna K., Oceán nebo Vitacit.

K večeru se začínal zvedat vítr, následovalo varování moderátorky před silnou bouří, a zároveň se skupinou Chinaski bouřka opravdu vypukla. Lidem, kteří si přišli nostalgicky zavzpomínat a zapět refrény ale silný slejvák nevadil. Déšť a bouřka vydrželi i nadále, na Cocotte minutte postával za zvuků Sado Disca docela slušný dav v pláštěnkách, avšak většina dala přednost Kabátům, kteří hráli ve stejnou dobu. Na ty se dostavilo opravdu obrovské množství lidí, které by neodradila nejspíš ani sněhová bouře. Kabáti za doprovodu různých speciálních efektů energicky odehráli a fanoušci při jejich představení téměř zapomněli na déšť.

Po Kabátech nastoupili finové s názvem Sunrise Avenue, a určitě tak potěšili slušnou fanouškovskou základnu, která se na Benátské noci sešla. Za stále se neměnícího psího počasí odehráli a nastoupila česká puberťácká senzace Mandrage. Dále už odehráli pouze skupiny Blackmailers, Komunál a Vítkovo Kvarteto. Do tří hodin bylo ještě možné navštívit Evropa2 stage s Pavlem Cejnarem.

Neděle 29. 7. 2012

Nedělní program začal netradičně divadlem Františka Ringo Čecha. Navzdory drobnému dešti a vcelku brzké hodině ranní, se pod pódiem sešla velká skupina lidí, očekávající dobrou zábavu. Toto očekávání se naplnilo již po počátečním proslovu samotného Františka R. Čecha a pokračovalo po celou dobu představení.  Originální hra „Pravda o zkáze Titaniku“ nejen pobavila, ale dotkla se i ožehavých témat, ať už politiky či národní povahy. Po skončení hry následovaly bouřlivé ovace, které F. R. Čecha vyburcovaly k netradičnímu přídavku. A tak se on i publikum stali součástí „neopakovatelné historické události“, která se ukázala být sborovým výkřikem nepříliš slušného slova...

Po skončení divadelního představení se část publika přesunula k vedlejší scéně, na které se již
rozehrávala skupina Heebie Jeebies. Ovšem většina se šla podívat na odpočinkové vystoupení mladé písničkářky Patricie. Své vystoupení začala písničkou Obama, a snažila se při refrénu zapojit publikum. To se jí částečně povedlo a při dalších písničkách se jí dostalo i trochu živějších reakcí. Po ní vystoupila zpěvačka Debbie nebo například skupina Abba Stars.

Následovalo vystoupení formace Femma2fatale, skládající se ze dvou houslových hráček, Evy Slané a Lucie Klasek, doprovázených dvěma bubeníky. Zároveň s nimi hrála na menší stagei skupina Merlin, která představila nového člena kapely, a vzpomněla i na nedávno zesnulého bubeníka Aleše Zimolku.

Zatímco končilo vystoupení Femme2fatale, několik skalních fanoušků se začalo přesouvat na koncert pražské crossoverové skupiny Atarri Terror. Ti zahráli podle svých slov několik „romantických písní“ a dokázali tak pořádně rozproudit dav. Jako jedněm z mála se jim povedlo utvořit v publiku „pořádný kotel“. Přispěl k tomu možná i jejich blízký kontakt s fanoušky, když při závěrečné písni sešli oba zpěváci do publika, nebo když vybízeli k bezplatnému stažení jejich nové desky na svých oficiálních stránkách.

V tuto chvíli se areál začínal již pořádně plnit a například na vystoupení Děda Mládek Illegal Band se již sešel pořádný dav. Představení však muselo být v jednu chvíli kvůli silnému dešti přerušeno, to ovšem mnoha lidem očividně nevadilo, a poté co koncert pokračoval, se opět dali do zpěvu nejznámějších písní Ivana Mládka.

Většina lidí se uskupila před větším pódiem a dychtivě očekávala Václava Neckáře společně s Bacily. Po úvodu od Jana Neckáře se konečně dočkali, a poté sborově pěli největší hity, jako například Stín katedrál, či soundtrack k filmu Pelíšky „Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě“. Nadšený dav skládající se ze všech věkových kategorií si nakonec ještě vyžádal přídavek, který tvořila skladba Půlnoční, natočená společně se skupinou Umakart.

Okolo šesté hodiny večerní vypuklo davové šílenství. Na zaslouženými cenami ověšeného Tomáše Kluse se zřejmě publikum těšilo více než na vyzdvihované zahraniční hvězdy. Nadšené reakce sklízel už při zvukové zkoušce a poté, co představil svoji kapelu „Děti slunovratu“ a začal hrát, neznalo nadšení mezí. Vystoupení by nemohlo být kompletní bez „hráče na bednu“ Petra Škody a skvělého kytaristy Jiřího Kučerovského, známého také z brněnské formace Animé. Během vystoupení stihl Klus nejen vzdát hold Karlu Krylovi a vtipně poučit, ale i rozesmát a roztančit celé publikum.  Nadšení bylo dle jeho reakcí a slov oboustranné a vše skvěle doplňovaly jeho zábavné improvizace.

Poté co se Klus odebral z pódia, se návštěvníci festivalu posunuli  o pár metrů dále a čekali na Kamila Střihavku. Ten začal hrát za pouhých deset minut a skvěle navázal na Kluse. Dokázal zapojit publikum a při závěrečné „Zemi vzdálené“ byl jekot fanoušků téměř ohlušující.

Navečer se překvapivě vyrojilo mnoho fanoušků Daniela Landy, který celý festival svým vystoupením zakončoval. Před tím, než se ale objevil na pódiu, uvedla moderátorka jako nečekaného hosta Dana Bártu. Ten ovšem na festivalu nevystupoval, pouze předal certifikát „Čistý festival“, který Benátská noc obdržela. Zasloužily se o to hlavně vratné kelímky a koše na třídění odpadu, ovšem ani to nezabránilo lidem pohazovat odpadky po zemi. Při Bártově proslovu o „Čistém festivalu“ jsem tedy alespoň já měla rozpačitý pocit, zatímco jsem přešlapovala na poházených kelímcích od piva.

Netrvalo ale dlouho, tato ceremonie skončila, a na pódiu se objevil Daniel Landa. Typicky zahalen do kapuce a tmavých brýlí vystřihl úvodního Smtrihlava. Na jeho mikině mohlo někoho překvapit připnuté sluníčko, které následně vysvětlil tím, že se jedná o poctu zesnulému rallyeovému kamarádovi, „sluníčku“ Bohuslavu Ceplechovi. Věnoval mu též celý koncert a zazpíval i s reallyem související písně, jako například Holky a mašiny či Tři sta z místa. Vzpomněl také na další své zesnulé kamarády, mezi nimiž se nacházel třeba i výše zmíněný člen skupiny Merlin.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

sk

 

 

 

 

 

foto: Vláďa Jalč

Autor: Kristýna Žáková - Autor z oblibeny.cz

Články o kultuře, zábavě a cestování

Vkládejte jen vlastní články shodné s tématem webu. Nevhodné články budou smazány. Zakazujeme vkládat texty z jiných webů. Při porušování autorských práv nás prosím kontaktujte.

O sekci články o kultuře Reklama za vstupenky • Požádat o aktualizaci článku • Jak přidat článek?   Autory článků jsou sami uživatelé. Vkládejte prosím pouze vaše vlastní články, které jsou shodné se zaměřením našeho webu, tedy články o kultuře. Oblibeny nenese odpovědnost za jejich slohovou podobu a gramatické chyby. Nevhodné články budou bez varování smazány. Oblibeny.cz si vyhrazuje právo smazat, nebo změnit obsah článků. Je zakázáno vkládat texty z jiných webů. V případě podezdření na porušování autorských práv nás prosím neváhejte kontaktovat. Naleznete u nás novinky ze světa kultury, informace a články, hudební recenze, kulturní zprávy, aktuality o tom co se kde děje a jiné aktuální události.