Beseda u Bigbítu 2012

Typ článku: Hudba a hudební akce

Datum vložení: 07. 08. 2012

Stejně jako loni a léta předešlá se Beseda u bigbítu, již po dvacáté, konala v příjemném areálu poblíž Tasova a řeky Veličky, která se, jako každoročně, stala útočištěm návštěvníků festivalu, neb teploty ke koupání ve splavu přímo lákaly. Ale k tomu se dostanu později.


 Parné páteční odpoledne začalo pro mnohé překvapením hned u vstupu, kde jsme byli obeznámeni s novým systémem nákupu nápojů. A sice s pivenkami. Za 140,- (či 290,-) korun byly k zakoupení kartičky na 5 (či 10+1 zdarma) piv, které pak byly jen procvakávány u stánků. Snad i lepší než neustálé lovení drobných, na druhou stranu možná trochu podporující konzumaci alkoholu, neb v neděli ráno byla spousta lidí, kteří ještě měli pár "neprocvaklých" kupónů a jali se je narychlo douplatnit. Každopádně zpět k pátku.

 

 

Ten odstartoval vystoupením ukrajinské Zapasky, následované českými Soliloqui, nicméně prostor před kapelami se pořádně začal plnit až během Prago union, kteří byli příjemným překvapením. Dobrá, osobně hip-hop moc nemusím, ale tento byl ozvláštněn o bicí, kytaru a  flétničku, což mu rozhodně přidalo na poutavosti. Vůbec chlapci působili uvolněně, nenápadně propagovali lehké drogy, kterými byl mimochodem příjemně provoněn celý festival, a dávali kolovat do publika lahev Jamesona.

 

 

Na stage B zatím hráli DeerDeer, následováni kapelami Planety a Sto múch, jež hrály na festivalu jako náhrada za Prince of Tennis, kteří účast odřekli kvůli zdravotním problémům a Ravelin 7 - ti zrušili aktuální koncerty z důvodu tragické události v rodině jednoho z členů. Myslím ale, že kompenzace byly více než plnohodnotné. Stejně jako podmanivé vystoupení Cedrica Burnsideho, jehož styl organizátoři označili za "Mississipi blues". Ať už se jednalo o cokoliv, byla to velmi příjemná a uvolněná téměř-hodinka v režii sympatického černošského zpěváka-kytaristy a jeho bubeníka. Dle reakcí publika byla tato dvojice asi nejúspěšnější páteční formací.

 

 

I když samozřejmě Three Trapped Tigers (kategorováni jako"instrumental-noise rock" z Londýna), kteří následovali, také předvedli výbornou show. I za tu předlouhou zvukovku to stálo. A kdo stále ještě neměl dost, mohl na vedlejší stage zaslechnout slovenské bratry ZVA 12-28 Band, a konečně hodina a stav spousty návštěvníků byli nakloněni pro taneční a elektro hudbu. Tudíž ta též, v podání pražských Vložte kočku a závěrečného DJ setu Josefa Sedloně, který začal lehce po třetí hodině, nechyběla. 

 

 
Sobotní ráno, jako již každý rok ve znamení četných nájezdů na místní obchod (který sic nabídkou příliš nevyčuhuje ze zaprášených vesnických jednot, ale dá se v něm platit kartou - bod pro Coop Tasov!) a skoků do splavu, chlazení alkoholu v proudu Veličky a vůbec relaxačního polehávání u řeky, v očekávání příslibu pěkného večera. Mimochodem o tom, že lidé, co jezdí na besedu, jsou vesměs pohodoví sympaťáci, není pochyb, ale chlapec, který po party-noci vytáhl klasický mlýnek na kávu, vařič, třtinový cukr a správný malý hrníček i s podšálkem na presso, prostě vyhrál. Má můj obdiv. Stejně jako účastníci dopoledne probíhající písničkářské soutěže, jejíž vítězové pak odehráli své krátké sety v podvečerních hodinách. Každopádně hned po nich zahájil sobotní program příjemný instrumentální progressive-metal Psychic ze Slovenska. Následovaný více či méně zábavnými a poutavými kapelami, jako Shatoon, svěžími folkaři Bezobratři, vtipkujícími Second Toys, Hugo d'gen či Jam Seassion UV festivalu, který se bude pořádat za dva týdny na Slovensku a jako spřízněný ku Besedě byl velmi často propagován. Po oddychových Korben dallas, či tvrdších Like fool následovala česká klasika a to Jablkoň. Chlapci ukázali, že i po těch více než třiceti letech působení mají cos do sebe. Vlastně popravdě velmi příjemně překvapili, nejen živostí, s níž koncert odehráli, ale i úžasným podmanivým hlasem zpěváka, který na nahrávkách tak nevyzní, ale naživo byl neskutečným zážitkem. Nehledě na to, že jejich vtipné, některé až téměř notoricky známé písně, si zpíval snad každý. To nelze říci o Floexovi, který zahrál posléze na stage B, ale to spíše kvůli jeho víceméně instrumentálním skladbám.
 
 
 
 
Což ale ničemu nevadilo, protože i tak sklidil velký úspěch. Navíc si ještě na některé písně pozval zpěvačku Sáru a basáka z Hidden orchestry. Pěkné to bylo. Navíc výborná předehra pro hlavní hvězdy dne, již zmiňovanou Hidden orchestru (které na oplátku jako support k jedné písni vystoupili se svými klarinety hoši z Floexu). Dvě soupravy bicích, samply, sem tam housličky… . Dle některých "dost kruté" dle jiných "docela nuda, ale tak museli je dát na hlavní čas když přijeli tak z daleka" (ze Skotska). Podle mého zdařilé. Navíc oceňuji komunikaci s publikem, občasné zpěvákovy vtípky a též jeho pokusy o češtinu. Ne snad že by jí šlo rozumět lépe než skotské angličtině, ale i snaha se cení.
 
 
 
 
Na vedlejší stage zatím hráli tvrdší The truth is Out There, do kterých si skotští chlapci také nezapomněli rýpnout. Ony totiž podia na Besedě nejsou úplně šťastně řešeny, patrně kvůli ne příliš velkému areálu, a tak, když zrovna kapela na jedné stage nehraje, krásně jde slyšet ta z druhé. Možná i proto byl program sestaven tak, že skupiny hrály víceméně ve stejný čas a i přestávky byly ve stejnou dobu, ale zase vznikaly ty nevyplněné chvíle ticha a čekání na něco, nebo naopak překrývání dvou kapel, kdy většinou obě stály za návštěvu. To je asi jedna z mála věcí, kterou bych festivalu vytkla. Zpět k hudbě. Po zajímavé umělecké vložce na hlavní stage, skládající se ze vzdechů, předstírání orgasmatických výkřiků a šíleného jekotu nějaké slečny,  přišli vtipálci Karpatské Chrbáty, kteří notně pobavili. Nejen průpovídkami, převleky, kytarou svařenou z motyky a rýče, ale i texty. Taková pěkná rocková tečka na závěr. Tedy ne úplný, samozřejmě. Dále následovaly další, spíše taneční, formace a DJs. 
 
Co říci závěrem? Beseda nezklamala. Výborná atmosféra. Taková, jaká by měla na festivalu být. Žádné otravné kontroly u vstupu, možnost vnést do areálu vlastní pití i jídlo, sympatičtí pořadatelé i lidé u stánků, workshopy, divadelní performace, promítání filmů, čajovna… šlo vidět, že akci pořádají lidé, kterým jde o zábavu a kulturní vyžití a ne ti, kteří se soustřeďují především na zisk, jak tomu bývá na jiných, velkých festivalech. Myslím, že spousta pořadatelů českých festivalů, i těch větších a úspěšnějších, se má od pořadatelů Besedy co učit.  Navíc i vizuální tvář festivalu je propracovaná, nemluvě o krásném merchandesignu (ano, narážím na hezký letošní motiv berano-orla, který měl na tričku každý druhý). 
Tak příští rok zase.
 
 
 
Text: Skuli
Fotky: Julie Čermáková 
 

 



Beseda u Bigbítu 2012 Beseda u Bigbítu 2012 Beseda u Bigbítu 2012 Beseda u Bigbítu 2012
Autor: Julie Čermáková - Autor z oblibeny.cz

Články o kultuře, zábavě a cestování

Vkládejte jen vlastní články shodné s tématem webu. Nevhodné články budou smazány. Zakazujeme vkládat texty z jiných webů. Při porušování autorských práv nás prosím kontaktujte.

O sekci články o kultuře

Reklama za vstupenky • Požádat o aktualizaci článku • Jak přidat článek?

 

Autory článků jsou sami uživatelé. Vkládejte prosím pouze vaše vlastní články, které jsou shodné se zaměřením našeho webu, tedy články o kultuře. Oblibeny nenese odpovědnost za jejich slohovou podobu a gramatické chyby. Nevhodné články budou bez varování smazány. Oblibeny.cz si vyhrazuje právo smazat, nebo změnit obsah článků. Je zakázáno vkládat texty z jiných webů. V případě podezdření na porušování autorských práv nás prosím neváhejte kontaktovat. Naleznete u nás novinky ze světa kultury, informace a články, hudební recenze, kulturní zprávy, aktuality o tom co se kde děje a jiné aktuální události.