Moravské hrady 2012: Bouzov (31.8 - 1.9)

Poslední letošní zastávka festivalové série Hrady.cz se uskutečnila v hezkém prostředí hradu Bouzov. Zatímco v pátek se festival rozjížděl s kapelami Nebe, No Name a UDG, které se vystřídaly na jednom pódiu, v sobotu už hrály obě stage naplno.

Oficiálně začínal festival v pátek, ale to, že hlavním dnem bude sobota, značil i fakt, že organizátoři na první den nezajistili kyvadlovou dopravu z deset kilometrů vzdáleného vlakového nádraží, čímž dost zkomplikovali potenciálním návštěvníkům cestu. Ti, kteří si cestu na hrad našli a neodradil je ani vytrvalý déšť, viděli zahájení festivalu v podobě kapely Nebe. Ta má našlápnuto stát se pevnou součástí české hudební scény a můžeme ji vidět na stále více festivalech. Debutové album Legosvět se jim velmi povedlo, ale nemůžu se zbavit dojmu, že naživo to stále trochu pokulhává, respektive zpěv nevyzní tak jako na desce. Po stálici slovenské scény No Name první festivalový den zakončili ústečtí UDG.

 V sobotu se počasí zčásti umoudřilo – bylo sice pod mrakem, ale už nepršelo. V pravé poledne se na druhé scéně představili v Česku velmi oblíbení Horkýže Slíže. Tentokrát mi ale přišlo, že už jsou dlouhou festivalovou sezónou unaveni, zvláštěpak kytaristé byli bez života. Koncert to nebyl špatný, kapela odehrála to, co měla, ale nic navíc nepřidala. Podle mého názoru se spíše šetřila na večer, kdy se v rodné Nitře konala velká oslava dvacátých narozenin kapely.

Dále na programu byli Chinaski – kapela, jejíž písně zná snad úplně každý. Parta kolem Michala Malátného odehrála hodinu plnou hitů z dob své největší slávy, přičemž zazněly písně i z posledního alba Není na co čekat. Další matador české scény – David Koller – se na hlavním pódiu představil po Chinaski a Bouzovem zněly nesmrtelné hity Lucie i zpěvákovy sólové kariéry.

 
„Punk’s not dead, vy volové“ – to je heslo, které neodmyslitelně patří k Visacímu zámku, tento rok slavícímu třicetiny. Visáči položili v České republice pevný punkový základ a že nepatří do starého železa, ukázali i na Bouzově. Stejně jako Visací zámek patří punku, Sto zvířat jsou pevně spojení se SKA. Svůj hodinový set doplnili dvěma novými kousky ze zrovna vycházejícího alba Hraju na klavír v bordelu.

K večeru pobavil Jirka Macháček s kapelou MIG 21, která k velké radosti všech neopomněla zahrát titulní píseň k filmu Muži v naději – Chci ti říct. Fanoušci (respektive spíše fanynky), kteří čekali na Mandrage, čekali marně. Kapela kvůli hospitalizaci člena v nemocnici nepřijela, nahradili je třinečtí Charlie Straight. Nutno říct, že organizátoři se příliš neobtěžovali tuto informaci rozšířit mezi lidi, kteří tak museli být docela překvapeni. Odliv publika před koncem Charlie Straight způsobil Tomáš Klus na druhé stage. Kdo přišel dříve o pouhou čtvrthodinu, přišel pozdě. Popularita dvojice Klus – Kučerovský je opravdu značná a příště by jim to více slušelo na větší scéně, neboť si troufnu říct, že z celého festivalu přitáhli nejvíce lidí.

Celý festival uzavírali Monkey Business včele s Matějem Ruppertem a Tonyou Graves. Šanci si s kapelou zaimprovizovat dostal Jirka Macháček i Ewa Farna.

Poslední štace Hradů.cz tak byla ukončena. Obsazení festivalu hodnotím velmi kladně, člověk jen ztěžka hledal volnou chvíli, kdy nehrálo nic, co by ho zajímalo. Co se organizace týče, ta podle mého názoru trochu pokulhávala. Ovšem nic, co by se nedalo do příště zlepšit, takže se těším na další ročník:)