Blood Red Shoes přivezli do Prahy novou desku „In Time To Voices“

Čtyřiadvacátého listopadu vystoupilo v pražském klubu Roxy indie-rockové duo Laura-Mary Carter a Steven Ansell aka Blood Red Shoes. Jejich set zněl rozjetě, přirozeně a lehce punkově, ale o tom až za chvíli.

Diváky jim navnadila dvoučlenná maskulinní partička DZ Deathrays z Austrálie. Ti o sobě prohlašují, že začínali na house parties , a že na nich jednoho dne nejspíš i skončí. Svým trash popovým vystoupením, jak svůj styl sami nazývají, dali jasně najevo, že celý večer se bude odehrávat v divokém a nespoutaném rytmu. S poslední písničkou odložili kytary a vydali se do backstage, aby se pódium mohlo připravit na další příval energie.

A pak to konečně přišlo! Sál potemněl a na pódium si to bez zbytečných průtahů a řečí nakráčeli Blood Red Shoes. Svou nálož odpálili songem It’s Getting Boring By The Sea a pokračovali hitem Don’t Ask, Heartsink, Say Something, Say Anything, Keeping It Close až k písni Cold, nad jejímž názvem se kytaristka pozastavila a prohlásila, že tady v Roxy rozhodně cold atmosféra není. A taky, že nebyla! Fanoušci skvěle reagovali na kapelu a kapela na fanoušky. Steven mezi songy roztomile vykřikoval „dzekuji!“a Laura se zase podmanivě usmívala. V jednu chvíli si hudebníci dokonce vyměnili nástroje. On si vzal její kytaru, ona usedla za bicí. Bylo to neskutečný! Nechápavě jsem zírala, jak jen dva lidé
a dva hudební nástroje můžou tak skvěle a nenuceně znít a přitom strhnout publikum. Ve chvíli, kdy dohráli své připravené songy, opustili pódium, aby se vzápětí nechali fanoušky přivolat zpět
a věnovali jim několik přídavků.

Po tak vydařené show se bubeník dokonce nezdráhal vzdálit se z chill out zóny a zavítat mezi „obyčejné“ lidi. S každým, kdo po tom toužil, se ochotně vyfotil nebo se mu podepsal na lístek a spontánně brebentil o tom, jaká že je ta Praha sympatická. Z večera jsem si odnesla dobrý pocit, že stále existují kapely, které ke svému vystoupení nepotřebují přehršel efektů a kopu nástrojů
a i přesto vás svým výkonem uchvátí. Doufám, že se k nám Blood Red Shoes opět vrátí se stejnou energií a šarmem a to dřív, než po dvou letech.

Text + foto: Dáša Topolová