Hvězdně obsazený Čarodějáles v Brně

Šestý ročník zaběhlého brněnského festivalu svým obsazením překvapil snad každého. Na festivalu zahrála nedávno obnovená legenda Pražský výběr a další stálice tuzemské hudební scény – Wanastowi Vjecy. Dalším velkým lákadlem se stali v Česku stále populárnější britští The Subways.

Brány jednoho z prvních venkovních festivalů v sezóně se otevřely před třetí hodinou, ale v tuto dobu se v areálu pohybovali spíše organizátoři a členové kapel. Větší změna nenastala ani v momentě, kdy začala hrát první kapela – brněnská Mucha. Na čerstvé držitele ceny Anděl za objev roku – kapelu Zrní – si už přeci jen cestu našlo více lidí, kteří si tak mohli vychutnat toto neobvyklé uskupení z Kladna. Procítěný a přirozený zpěv Jana Ungera a vůbec výkon celé kapely krásně zapadl do slunného festivalového odpoledne.

Od pěti hodin zahájilo provoz i hlavní pódium, konkrétně skupina Blue Effect. Kapela vzniknuvší již v roce 1968 tak vedle Pražského výběru (vznik 1976) a Wanastowek (1988) hezky zapadla. Z původní sestavy Blue effectu zbyl už jen kytarista Radim Hladík, který jen potvrdil své zařazení mezi nejlepší české kytaristy. To samé tvrzení platí i o Michalu Pavlíčkovi, kytaristovi Pražského výběru, který se na pódiu představil poté. Od roku 2006 rozhádaná kapela se v minulém roce dala dohromady v původní sestavě – Kocáb, Pavlíček, Čok, Hrubeš, Kryšpín, Tomek. Po rozpadu založil Michal Kocáb Pražský Výběr II., který jsem slyšela na jednom festivalu, a moc mě nezaujal. Proto jsem byla na obnovenou skupinu zvědavá a musím říct, že tak dobrý koncert jsem nečekala. Koncert odstartovalo intro následované písní Hrabě X. V tu dobu již početné publikum reagovalo nejvíc na hit Pražákům, těm je tu hej či Zubatá. První polovinu koncertu odehrál na bicí Jiří Hrubeš, na tu druhou ho vystřídal Klauda Kryšpín.

Po Pražském výběru na pódiu nastoupila mladá (alespoň v porovnání se zbytkem kapel hrajících na hlavní stage) kapela The Subways z Velké Británie. Když v roce 2008 poprvé vystoupili v Česku na festivalu v Trutnově, znal je málokdo. Po tomto vystoupení si ale získali mnoho fanoušků a tak se v dalších letech vrátili do Česka znovu – nejprve na koncert do Prahy a poté na mainstreamovější Rock for People, čímž se dostali do podvědomí mnoha lidí. Proto byla tato kapela pro mnoho – zvláště mladých – lidí největším lákadlem letošního Čarodějálesu. Prostor před pódiem se zcela zaplnil a fanoušci nedočkavě kapelu vyvolávali. Nejprve ale došlo k zapálení obří čarodějnice a až poté britská tříčlenná kapela vletěla na pódium a odstartovala hodinu šílenství. Frontman Billy neustále vyzýval „Let’s get crazy! Scream!“, dokonce se naučil i pár českých slovíček (tleskejte, skákejte, děkuji…) a dav jeho přání s radostí plnil. Billymu se také podařilo přimět lidi udělat uprostřed velké kolo, po jehož obvodu se nejprve pobíhalo, načež na zpěvákův pokyn se všichni rozběhli na střed, čímž se utvořilo velké pogo. Zkrátka a dobře, název jednoho ze singlů z nové desky Money and Celebrity na toto vystoupení sedí dokonale – It’s a party.

Program na největším pódiu uzavírala skupina Wanastowi Vjecy. Robert Kodym, Tomáš Vartecký, Štěpán Smetáček a Radek Havlíček ukončili tento hvězdně obsazený festival s grácií. Zazněly jednak písně z období kapely Lucie (Panic, Lucie, Dotkni se ohně) i největší hity Wanastowek (Sbírka zvadlejch růží, Nahá, Andělé…). Lidí už sice nebylo tolik, jako na The Subways, ale ti, kteří zůstali, určitě nelitovali.

Ač by si tato akce zasloužila podle mého názoru více lidí a možná i změnu areálu – brněnská riviéra není zrovna pěkným místem – festival se povedl. Jsem zvědavá, co organizátoři chystají na příští ročník, neboť letos nastavili laťku hodně vysoko.