Vizovické Trnkobranní 2009

Jak to vidím mýma očima:D

Loni, 28.8. 2009, jsme se s mojí kamarádkou vydali na dlouho očekávanou cestu vlakem směr Vizovice. Cesta ubíhala a my se nemohli ubránit nadšenému zpívání si a vymýšlení všemožných scénářů toho, co se ten večer stane.. V plánu jsme měli vracet se před půlnocí vlakem z Vizovic...

V Otrokovicích při přestupování na motoráček nás čekalo velmi "milé" překvapení..v rámci zcela přeplněného vláčku mládežníky jedoucími stejnou trasou a se stejným účelem, jsme si v 30° horku postáli 45minut v uličce,  což ještě umocňovalo chuť již být někde uplně jinde.. v první řadě na Bonver Stage... Lákal nás sice i Divokej Bill na Starobrno Stage..ale to bychom riskovali, že nebudeme v první řadě na Tomíka:D no jo, fanynky jak nějaké pubošky, ale on si prostě získá každého:D

O to víc jsme pak celé vytěšené vystupovaly ve Vizovicích z vláčku motoráčku, uchváceny velebností tohoto festivalu..už od vlaku nás vítaly stánky, kolotoče, občerstvení...

Po příchodu do areálu Rudolfa Jelínka jsme získaly náramky, balonky, které už ani nevím, kde jsou a pro změnu odevzdaly veškeré tekutiny, co jsme s sebou v batůžcích měli - konstatuji, že NEALKO :D

A tak jsme se vydali cestou necestou napříč obrovským areálem, našim očím doposud nepoznaným, s cílem zvaným BONVER STAGE...

Sluníčko pálilo, otravky od nezvané mobilní sítě otravovaly s nabídkou výhodných balíčků, všude byla cítit vůně klobás a dalších pochutin, které v tom horku spíše odpuzovaly.

Protrpěly jsme koncert nějaké pro nás neznámé Lucie Redlové, poté jsme s těžkým srdcem přežili i řev skupiny UŽ JSME DOMA, spolu s jejich fanoušky, vypadajícími takto:

a hned poté jsme se v první řadě rochnili a těšili příchodu Tomáška, který jen co přišel na pódium svým úsměvem odpoutal veškeré napětí, které tam sice předtím nebylo, ale i tak to bylo kouzelné:D u bonver stage se z ničeho nic objevily stovky lidí,

kteří tam předtím určitě nebyli (bylo nás tam do té doby tak 50), všichni pařili na billa... ale nám to nevadilo, my v první řadě s kamerou a foťákem, nachystané na všechno:) dokonce i na ožralé týpky, co přeskakovaly zábrany, mlátily tam holky a securitáky, co radši dělali, že nic nevidí:) takže nedělali nic..

Tomík přišel, a z obecenstva se ozvalo: Tome, poď sa s nama napíít! Tož nebuď labuť, daj si s nama štamprlu! Tomáš nečekaně seskočil z podia, s klučinou si připil, přitom políbil holčinu, co si o to řekla, na líčko a odešel zpět ladit..

Když začal svůj  koncert, všichni jako vždy zpívali, bavili se a zároveň neustále křičeli: Marii, Tome, Marii..a Tomáš pohotově řekl: ano, i Marie bude, ale teď ne... Na to se však v půlce koncertu  někdo naštval a odcházel...Tom na to: Kam jdete? a kluci: nezahráls marii, čau.. a tak začal hrát.. refrény zpívalo publikum..atmosféra nezapomenutelná..do toho Tomovy improvizace o tom, že Vizovice, tam je nejlepší slivovice a on má silné plíce.. ukončení koncertu s písní pro Chinaski..a lidi řvou a křičí a Tom zpívá a improvizuje a spolu s Kuliškem odchází z podia... když v tom: Tome, Tome, Tome, Tome..:Tom se vrací a hraje super rychlou verzi Marie!:-o všichni nadšeně koukají, paří... úžasné..

www.youtube.com/watch

Ale pak odejde opravdu a my se hrneme ke Starobrno Stage na část Horkýže slíže a pak že pojedeme domů...tančíme na Lesbiens Song, na Horí ti maštal..a další super vypalovačky..bohužel už ne v první řadě:D a asi v půl 12 se vydáváme směrem k vláčku  motoráčku, který by dle našich info měl jet asi v 23:45:D přicházím a se smutkem zjišťujeme, že vláček jel v půl 12 a další jede až ve 4ráno:-o 

Stan jsme neměli, byla nám zima, seděli jsme 4 hodiny na lavičce a poslouchali kapelu, která už ani nevím, jak  se jmenuje..program loňského trnkobraní tvrdí že Street 69..hrály vykopávky od kapel jako Iné Kafe, Desmod, Team, Olympic...  Po třetí hodině jsme se vydali k motoráčku podruhé..tentokrát už jel..a jelo s námi i dost fajn lidí:D:D třeba Petra a její přítel, myslím že Milan, který nám dosti zpříjemnoval cestu:D stylem: Hele, strom, strom, strom, keř!:D nebo: Petka: Mildo, jdeme, čau holky! a Milda sedí a říká: čau Peti!:D

Přijeli jsme kolem páté do Otrokovic a tam nás čekalo 2 hodinové čekání na osobák do Hodonína..usínali jsme na lavičkách a připadali si jako bezdomovci, kterých tam nebylo málo, prostě opravdu zážitek! 

Domů jsme přijeli v půl 8 ráno, plné emocí a zážitků:D 2hodinová cesta se protáhla na hodin 8 když to počítám od půl 12:) nj, takové jsou naše výlety! Kdo se chce přidat?:D