Jak již bývá ve Vizovicích zvykem, tak nejvíce nabitý program nabídnul hned první den festivalu. Co čert nechtěl, já mohl z pracovních důvodů dorazit až o den později. Čtvrteční dovádění tedy mohu popsat pouze zprostředkovaně přes naši šikovnou fotografku. Prvním lákadlem byli Axxis, kteří mimo jiné přijeli představit svou novou dvou desku Kingdom of the Night II. Axxis vystupují již déle jak 25 let, rozhodně si ale starosti s věkem nedělají. Frontman Bernhard Weiß po pódiu stále pobíhá a tancuje jako praštěný. Diváci se samozřejmě také dočkali u Axxis klasické komunikace s publikem v českém jazyce. K výborné atmosféře také přispěla jedna fanynka, která měla tu čest si zahrát s kapelou.
Další hvězdou programu byli australští Airbourne. Tato kapela je stylem přirovnávána k AC/DC. Rozhodně však nejde o žádný revival. Airbourne se na Masters of Rock představili již podruhé a opět to byl neskutečný hukot. Jejich vystoupení obsahovalo všechny již klasické atributy: extrémně hlasitý, téměř až přeřvaný zvuk, kvantum energie a několik plechovek piva rozbitých o zpěvákovo čelo.
Dále následovali progres-metaloví Dream Theater. Této kapele rozhodně více sedí samostatné vystoupení. Z reakcí okolí se bohužel tato slova potvrdila. Naopak velmi pozitivně byl hodnocen koncert trash-metalových Anthrax. Agentuře Pragokoncert patří velký dík, že takovou kapelu je schopna získat do programu tohoto festivalu.
Jedním z největších lákadel pátečního programu byla Epica. Ta se měla představit už v roce 2013, ale vzhledem k mateřským povinnostem Simone Simons, mohli Nizozemci dorazit až letos. Jejich koncert měl naprosto vynikající atmosféru, perfektní zvuk a výtečná byla také komunikace s publikem. Dále bych zmínil, že Simone Simons i přes nedávné těhotenství (možná i díky němu) odzpívala celý setlist naprosto čistě a precizně.
Dalším lákadlem pátečního večera, pro většinu fanoušků pravděpodobně i největším, byli Sabaton. Stejně jako Epica, i Saboton přijeli představit také písně z nové desky. Z nové fošny zazněly hned čtyři písně. Zbytek setlistu byl složen samozřejmě z největších hitů, například: Ghost Divison, Attero Dominatus a samozřejmě hopsavá Primo Victoria. Mezi jednotlivými písněmi bavil Joakim Brodém publikum všemožnými vtípky. Samozřejmě nezapomněl ani na pokřik „ještě jedno pivo“, které následně „musel“ vypít na jeden zátah přímo na pódiu. Sabaton přivezli také velké množství pyrotechnický efektů, nejvíce mě pobavil gigantický tank umístěný přímo na pódiu. Hudební výkon bez chybičky nebyl. I když jsem stál přímo před zvukařkou věží, nebyl zvuk zdaleka ideální. Klávesy a hlavně kytary byly hodně potlačené a na celkovém dojmu z vystoupení to bylo hodně znát.
Sobotní večer byl stylově hodně rozmanitý. První hvězdou večera byl Michael Schenker a jeho Temple of Rock. Zkušení hudebníci v čele s vynikajícím kytaristou nás svým uměním vrátili zpět v čase do 70. a 80. let. Zazněly vybrané hity od U.F.O., Scorpions a samozřejmě také z desek samotného Michaela, který během koncertu stihl vyměnit pět kytar. Zřejmě ale věděl, co dělá, protože pro mě osobně byl Michael Schenker´s Temple of Rock největším překvapením celého festivalu.
Následné vystoupení bylo úplně o něčem jiném. Na podium nastoupili Arch Enemy, kteří krom nové desky představili také novou zpěvačku. Jak nová deska, tak i nová zpěvačka nemají chybu. Stejně tak i vystoupení bylo bez jediné chybičky. Takový příval energie Vizovice dlouho nezažily.
Velkolepý zážitek sliboval také koncert Helloween. Fanoušci si navíc předem mohli sami vybrat pět písní, které měly zaznít na letošním Masters of Rock. Helloween měli co napravovat, protože jejich vystoupení na stejném festivalu v roce 2011 bylo vskutku otřesné.
Reparát se jim vydařil na výbornou a Andi Deris neměl problém vyzpívat ani starší hity, jako například Starlight či Ride the Sky. Vrcholem celého setu však byl téměř patnácti minutový opus Helloween. Slyšet naživo nezkrácenou verzi této písně bylo výjimečným hudebním zážitkem.
V neděli odpoledne přilákala pod podium celkem slušný zástup fanoušků česká rocková stálice Škwor. Tak nudné vystoupení, které nemělo naprosto žádnou energii, dlouho nepamatuji. Škwor své vystoupení navíc zkrátili zhruba o 15 minut, což s odstupem času hodnotím jako velice rozumné rozhodnutí.
Ti, co si nenechali zkazit náladu a vydrželi až do večerních hodin, byli náležitě odměněni a rozhodně si mohli zvednout náladu. Naprosto živelné představení předvedli Eluvietie. Jejich vystoupení nic nechybělo. Pod podiem se navíc vytvořil obří mosh pit, kdo chtěl, ten se mohl vyblbnout do sytosti.
Těm, kterým ještě zbyly poslední zbytky sil, mohli podpořit poměrně novou skupinu Unisonic. Kdo vydržel, rozhodně nelitoval. Zazněly hity jak ze staré, tak i z nově připravované desky. Fanoušci si navíc mohli znovu zazpívat I Want Out, která v podání bývalých členů Helloween zněla dokonce lépe, než den předem.
Letošní Masters of Rock byl opět oslavou dobré muziky. Muzikanti a hlavně samotní návštěvníci festivalu opět vytvořili výjimečnou atmosféru. Nyní nezbývá nic jiného, než čekat na další ročník….
Autor: Prachy - Autor z oblibeny.cz
Největšími lákadly letošního Masters of Rock byli američtí virtuosové Dream Theater, trash-metalová legenda Anthrax, němečtí Helloween a samozřejmě také Sabaton, jejichž popularita každým rokem strmě vzrůstá.
