Festival Rock For People letos oslavil dvacetiny

Dvacátý ročník festivalu Rock for People se konal od druhého do pátého července 2014 ve festival parku v Hradci Králové, kam se akce roku 2006 přesunula z Českého Brodu. Letos pořadatelé vytasili jména jako Tom Odell, Biffy Clyro, Chase & Status, Naked and Famous nebo Netsky. Z českých interpretů si návštěvníci mohli poslechnout třeba Tata bojs, Skyline či kapelu Lola běží.

 Pro první návštěvníky se areál otevřel ve středu 2.7., čekání na první den festivalu, kdy se otevřou hlavní stage, jim zpříjemnili tuzemští interpreti. Vystoupila teprve jedenadvacetiletá zpěvačka Debbi se svou kapelou. V soutěži Česko hledá Superstar ji jako sedmnáctiletou dívku objevil Martin Ledvina a natočil s ní album Touch the Sun, které Debbi vyšvihlo na přední příčky hitparád, o dva roky později vydala desku s názvem Love, Logic & Will. Českou superstar sice nevyhrála, ale je příkladem toho, že vypadnout v semifinále není překážkou na cestě ke slávě, což svým výkonem potvrdila i návštěvníkům Rock for People. Milovníci tvrdších žánrů a prasečího humoru si přišli na své při vystoupení Hentai Corporation v jednom z hangárů. Kromě svých vokálů ukázal zpěvák Radek Škarohlíd také mikrofon v rozkroku a s pružností gymnasty při tom "fakoval" všechny přítomné. Za zhlédnutí stálo také vystoupení Michala Hrůzy s hostující Klárou Vytiskovou a show kapely Skyline, která roztančila diváky pod Red Bull Tour Busem.

Jedním s hlavních taháků prvního festivalového dne byl idol dívčích srdcí, charismatický blonďák z Anglie Tom Odell. Je to sice hezká tvářička, ale zejména jde o talentovaného zpěváka, skladatele a klavíristu. Za dva roky svého působení vydal jedno studiové album a několik singlů, nejznámějším z nich je několikrát zremixovaný song Another Love. Na stagi působil nesměle, ale jen do té doby, než zasedl ke klavíru a začal zpívat. Početné publikum, které se na něj přišlo podívat, nedocházelo zklamané. Po Lucii nejdelší čas, bezmála dvě hodiny, byl vyhrazen zpěvákovi Manu Chao a jeho kapele La Ventura. Ačkoli už má padesátku tři roky za sebou, předvedl tento Francouz se španělskými kořeny poměrně solidní výkon, ne všem návštěvníkům se ale chtělo zůstávat do konce koncertu. Na stagi ho vystřídali britští rockeři vystupující pod jménem Biffy Clyro. Svou kariéru sice začali již v roce 1995, první studiovku ale vydali až o sedm let později. Živá vystoupení však s nahrávkami nelze srovnat, byť jsou tracky na CD sebelepší, protože tahle trojka vkládá do živého hraní ohromné množství energie. Není tedy divu, že se setkali s velkým úspěchem. Na Staropramen stagi v plné parádě završil čtvrteční večer belgický drum'n'bassový producent Netsky (vlastním jménem Boris Deanen). Tenhle pětadvacetiletý mladík má na kontě od roku 2009 dvě studiovky, několik singlů a také remixy. Přestože jsou vůči němu někteří fanoušci d'n'b skeptičtí, na Rock for People dokázal svou hudbou roztančit několik tisíc lidí. Trochu zmatků a nějaké to rozhořčení způsobil multifunkčí Steven Seagal, když uvízl v dopravní zácpě a jeho vystoupení muselo být přesunuto na pozdější hodinu na Red Bull Tour Bus. Seagal se kromě akčních filmů devadesátých let věnuje také hudbě. Zpívá a hraje na kytaru se svým Blues Bandem a jen tak mimochodem se možná stane guvernérem státu Arizona. Z českých interpretů vystoupil rapper Vladimir 518, Prago Union v čele s legendárním Katem, nebo Lake Malawi, nová kapela Alberta Černého

Předposlední festivalový den se českým fanouškům po tříměsíční pauze od koncertu v Lucerna Music Baru fanouškům představili Blood Red Shoes. Dvojice z anglického Brightonu má sebou po deseti letech existence čtyři alba a má skvěle našlápnuto. Krásná bruneta Laura-Mary Carter hraje na kytaru, její parťák Steven Ansell na bicí a k tomu oba zpívají. Návštěvníkům letošního ročníku Rock for People ukázali, že show se vším všudy jde dokonale předvést i ve skromnější sestavě. Příznivcům tvrdších žánrů zahrála třikrát početnější kapela s názvem We Came As Romans. Pocházejí z Ameriky a za necelých deset let svého působení vystřídali více členů, než vydali studiovek. Na své fanoušky (kterých mají na facebooku více než jeden a půl milionu) pravidelně dohlíží na svých takřka každoročních šňůrách po celém světě. Spolu s tmou přišla na Red Bull Tour Bus N.O.H.A., česko-americko-německá pětičlenná parta hrající drum'n'bass a world music. Tentokrát do Čech přivezli také svůj přírůstek ze září 2013 - americkou zpěvačku Kaiu Brown a společně zahráli hity jako Di Nero, Tu Café nebo Dive in your life. Velkým pátečním překvapením byla energická trojice japonských slečen vystupující od roku 2010 pod jménem tricot. O rok později je doplnil bubeník opačného pohlaví. Vzrůstem jsou malé, o to více diváka překvapí jejich show plná nadšení, talentu, odhodlání a nekonečné energie. Večer patřil mimo jiných také nestárnoucím Madness, ska v podání téhle sedmičky z Londýna si mohou fanoušci, s šestiletou pauzou od roku 1986, vychutnávat už osmadvacet let. Fandy indie bezpochyby potěšilo vystoupení belgické kapely Balthazar. Fungují od roku 2004, jen o rok později vyhráli ve svých osmnácti letech národní soutěž pro mladé talenty Lost and Found a od té doby jejich kariéra stoupala. Jeden za zakladatelů ze skupiny odešel a přibráni byli další dva členové, s nimiž letos na Rock for People dokázali, že jim to dohromady skvěle klape. Z českých intepretů zahráli poklidní Republic Of Two v čele s Mikolášem Růžičkou a Jiřím Burianem, také sympatická chlapecká čtveřice Lola běží, která má za dva roky svého působení slušnou fanouškovskou základnu. Vystoupila i o tři roky starší formace Luno s nádechem psychadelic popu a jedinečným hlasem zpěvačky Emy Brabcové. Nechyběla ani Vypsaná fiXa, ta na letošní šňůře slaví, stejně jako Rock for People, dvacáté narozeniny. Dále zahráli také Chinaski a legendární Tata bojs, pražská kapela fungující již od roku 1988 sestávající se ze čtyř členů, v čele se zakládajícím Milanem Caisem (bicí) a Markem Huňátem zvaným Mardoša (baskytara). Tatáči mají na kontě neuvěřitelných 15 studiovek plných hitů a na festivalu předvedli, že jsou stále na vrcholu, plní energie a lásky k hudbě i fanouškům.

Závěrečný den letošního festivalu nebyl, co se programu týká,  podprůměrný ba ani průměrný a rozhodně se nevyplatilo nechat si ho ujít. Odpoledne se představili mexičtí rockeři Molotov v podobě Jukeboxu, i tak se na jejich mix španělštiny a angličtiny přišlo podívat nemálo fanoušků. Zahráli také mladí irští rockeři The Strypes. Ještě pomalu nejsou ani plnoletí, ale jejich syrová hudba to na sobě nedává znát. Inspirují se bluesem ze šedesátých let a sedmdesátkovým rockem a dovádí tohle kombinaci do mistrovské podoby. Jejich debutové album Snapshot (2013) je plné písní, které se staly hity, jako například You Can't Judge a Book by the Cover, Blue Collar Jane nebo Mystery Man. Ačkoli jsou to klučíci, na stagi tak rozhodně nepůsobili a návštěvníci se mohli přesvědčit, že hudbu mají v krvi. Vystoupili také zélandští Naked and Famous, ti svou kariéru odstartovali roku 2008 dvěma EP, pokračovali roku 2010 deskou Passive Me, Agressive You, ke které jeli tour, aby se nakonec usadili v LA a nahráli album The Rolling Waves. Vzniklo album, které mohlo být hrané naživo a tahle sympatická pětice se už při koncertech nemusí na doprovodné stopy. Elektropová formace, pojmenovaná podle písně zpěváka Trickyho, i přes technické potíže dokázala, že je jejich hudba kvalitní a jejich koncert jedinečným zážitkem. Někteří návštěvníci sice odešli dříve kvůli koncertu Lucie, ten ale nebyl takovou peckou, jak by člověk podle celého "haló" kolem, čekal. Za shlédnutí zato stál koncert britských LazyTalk. Hrají vlastní styl, který nazývají future, jde o mix rocku, punku, ska a drum'n'bassu. Na opravdové krále drum'n'bassu a dubstepu přišel čas hodinu před půlnocí, kdy se na Staropramen stagi objevili Chase & Status. Na koncertě dvojici sestávající z Saula Miltona (Chase) a Willa Kenarda (Status) podpořili MC Rage a Andy Gangadeen. Kromě vydávání vlastních alb také spolupracují s hvězdami jako Rihanna, Plan B, Cee Lo Green nebo Example. Jejich koncerty bývají divoké podobnou jízdu, jednu z vůbec největších na tomto festivalu, rozpoutali pod pódiem i na Rock for People. Šílenství ještě vygradovalo u známých hitů jako No Problem nebo End Credits. Možná, že byl jejich koncert naplánován naposlední den právě proto, že by jinak vyčerpaní tanečníci nemohli další den přijít do areálu. Jako poslední zahraniční kapela se na letošním festivalu představila formace fungující od roku 2003 Asian Dub Foundation. Jsou z Londýna a jejich hudba kombinuje dubstep, drum'n'bass, punk a v neposlední řadě reggae. 

Tento rok netrápila návštěvníky ani organizátory žádná nepřízeň počasí, ani jiné větší potíže. Dvacáté narozeniny tak Rock for People oslavil spolu se sedmadvaceti tisíci návštěvníky v plné parádě. Doufáme, že příští ročník bude stejně skvělý, jako ten letošní.

FOTOGRAFIE: Petr Klapper